Barokní zámek s uzavřeným nádvořím, parkem a rybníkem se slavnou minulostí a možná slavnější budoucností stojí na okraji obce Bzí na Dolnobukovsku. Čtyřkřídlý objekt posloužil filmařům jako kulisa hned několikrát. Točily tu hvězdy jako Rudolf Hrušínský, Iveta Bartošová, Jiří Cízler, nyní má velkou naději na návrat před světla reflektorů.
Bzí jim učarovalo, ale čarovat zatím neumí. Částečné zprovoznění a otevření veřejnosti chtějí stihnout do roku 2030. „Jsme realisté, měl by to být multifunkční areál s restaurací a možností se ubytovat, relaxovat, také plánujeme výstavní místnost, samozřejmě krásné zahrady i společenský sál a nejen to. Zkrátka čeká nás obrovská, ale opravdu obrovská spousta práce, ale bude to stát za to,“ říká úvodem marketingová manažerka Klára Dedková z architektonické a projekční kanceláře Loxia.
Hledají skrytý potenciál
Podrobnosti dodává hlavní architektka společnosti Jana Mastíková. „Samozřejmě je to výzva a rozhodli jsme jít jí naproti, chceme připravit novou kapitolu v životě této památky ze 14. století. Toto místo si to zaslouží,“ prohlašuje.
Zámecký areál i s pozemky a rybníkem chtěli koupit před necelými dvěma lety ve veřejné dražbě. „Významné památky zachraňujeme a projektujme od samého počátku vzniku Loxie, vždyť i sama Loxia sídlí v domě z dvacátých let minulého století, který si sama zrekonstruovala a koupě památky a možnost její záchrany je vlastně dalším logickým krokem v životě společnosti,“ říká.
Vše má svůj příběh a zde je velmi jednoduchý. „Zakladatel Loxie má část svých kořenů v jižních Čechách a téměř každý víkend se tam vrací a léta kolem chátrajícího zámku Bzí jezdí a na dražbu nás upozornil. Nemusel nás nijak přesvědčovat. Šarm a potenciál místa nás hned neskonale oslovil, a tak jsme se rozhodli dát svůj um a sílu do jeho záchrany a vrátit mu zase život,“ popisuje Mastíková.
Barokní čtyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím byl přestavěn kolem roku 1651 ze starší tvrze, v roce 1754 byl upraven. Od roku 1978 sídlilo v objektu JZD Rozkvět, dále zde byla likérka, sýrárna a byty. Uvnitř zámku se dochovaly valené klenby a dvě místnosti se zrcadlovými klenbami se štukovou výzdobou. K zámku patří hospodářské budovy, bývalý lihovar, kaple sv. Floriána a rybník. Areál má rozlohu více jak 2 hektary a zámku je na 28 místností.
Zažila obě natáčení
Pětaosmdesátiletá Marie Planietová v zámku deset let žila, stejně jako mnoho dalších obyvatel Bzí, kteří pracovali pro československý podnik Státní statky. Vzpomíná na natáčení Zlatých úhořů v areálu i na známé herce, které potkala. „Ve Zlatých úhořích Karla Kachyni se stal zámek kasárnami wehrmachtu, potkala jsem se tu s Jiřím Císlerem, pamatuji, jak špatně vyslovoval písmeno R,“ vzpomíná.
Ten ve filmu hrál porybného a pronásledoval Proška po hrázi s holí. „Rudolf Hrušínský jezdil na kole v pantoflích, hrál pytláka. Kradl mu ryby a Císler ho honil po hrázi Pivovarského rybníka. Možná je tam ještě ten starý strom, dub, u kterého nejdřív seděl a pak kolem něj honil Proška i toho malého kluka. Hrušínský tenkrát naboural do sena v přípravně, měl takovou hapinu, co nebrzdila, a tak se kvůli tomu dost rozčiloval. Pak vyrazil rovnou do hospody, která tu tehdy ještě fungovala, aby se uklidnil,“ popisuje s tím, že některé záběry filmaři snímali i po vsi, asi ve třech chalupách. „Hrušínský sem jezdíval z nedaleké Plané nad Lužnicí, kde měl chatu,“ nastiňuje.
Točilo se prý v létě. „Hospodský seděl venku, nemohli jsme být ale blízko, vždy nás hnali kousek dál, abychom nebyli v záběru. Vojáci jako muzikanti hráli z okna zámku, jeden tahal na housle a druhý vypiskoval na nějakou píšťalu, pamatuji si tam krásná kachlová kamna ještě. Bydlela jsem na pavlači, tam jsme měli takové dřevěné plůtky, kde jsem pěstovala květiny a dole záchody. Od silnice bývala i závodní kuchyně, kde jsem vařila,“ dodává Marie Planietová. „V době, kdy tam byl lihovar, na starém komíně hnízdili i čápi,“ uvádí další detail.
Chodili se dívat za plot
Ve Svatbě upírů Jaroslava Soukupa hrál zámek tajemný zájezdní hostinec a nechyběl místní kompars. „Určitě tam hráli lidi z Bukovska, to si pamatuji,“ doplňuje Marii její soused David Blažek. Ten má v deníčku doma ještě založený podpis Ivety Bartošové. „Celá vesnice se chodila dívat, stavěli si tu i židle za plot, nosili je z toho bočního domku u rybníka. Dívali jsme se několikrát dokola třeba, jak přijíždí kočár na nádvoří,“ vzpomíná.
„Pomatuji si Ivetu, jak šla po tom zámeckém schodišti s mladým Hrušínským dolů a tam se potom hubičkovali,“ usmívá se Marie. „Ano, ano,“ přidává Blažek a nastiňuje, že schodiště navíc romanticky porůstala mohutná popínavá rostlina. „Díky filmu je to zaznamenané, bylo to takové to krásné divoké psí víno,“ prohlašuje.
Po filmařích zbyly některé rekvizity. „Jsou tam kulisy, krby, v jednom pokoji bydlel Petr Nárožný, ve filmu tam plácá služku po zadku a pak s ní upadne zpátky na postel, v druhém ubytovali Ivetu. Tu předtím v ději zachraňoval Rudolf přímo na nádvoří z ohně,“ upozorňuje Blažek.
„Mně bylo v té době asi deset let, na natáčení měli přehrazenou půlku dvora, obehnali ho plotem. Pak čekali na podvečer, ideální podmínky k natáčení o upírech a my tam seděli jak v kině. Za Bartošovou tam přijela také Kateřina Hrachovcová, a my jsme tam za nimi do cateringu chodili pro podpisy,“ vzpomíná.
Chtějí propojit historii a současnost
Posláním architektů a inženýrů z Loxia je podle Jany Mastíkové také rekonstrukce historických staveb. „Máme zkušenosti třeba s barokním statkem vedle Trojského zámku, či se zámečkem Kajetánka, což jsou naše pražské projekty,“ naznačuje s tím, že téměř vždy jde o časově náročné plány, jejichž zprocesování trvá více jak pět let. „Je to umění a vášeň, před třemi lety jsme úspěšně dokončili Chateau Troja Rezidenci. V podobném duchu chceme realizovat i zámek Bzí. Hlavní myšlenkou je propojení historických budov s moderními novostavbami,“ popisuje vizi.
„Byli jsme tehdy opravdu moc smutní, že napoprvé nám to nevyšlo, jako bychom přišli o někoho blízkého. Jít do veřejné dražby nám dávalo smysl, ale skončili jsme bohužel druzí. Nicméně téměř po roce nás dražitel oslovil znovu, že první zájemce odstoupil. Dobře to dopadlo a nás čeká spoustu práce, chceme Bzí rozhýbat a dát mu nový impuls,“ opakuje.
Začali úklidem
Relativně dlouho trval samotný převod. „Když už jsme převzali klíče, obrazně řečeno, začali jsme od nejvýznamnějších objektů pro nás i památkáře. To je budova zámku a historické chlévy a stáje, které jsme postupně vyklízeli. Za ty roky, co byl zámek volně přístupný, v něm bohužel nezbylo nic hodnotného, ba naopak stalo se z něj veřejné odkladiště,“ konstatuje fakta Mastíková.
Úklid není hotový. „Pořád to není takové, jak jsme si to představovali. Mysleli jsme si, že vše půjde rychleji, ale zámek je skutečně obrovský,“ popisuje. Památka s přilehlými nemovitostmi sloužila za minulého režimu jako sídlo zemědělského družstva. „Zůstaly tam opuštěné, zdevastované a přístupné okály, které musely pryč, ty svým výrazem zámek znehodnocovaly. Bohužel letos na jaře se zřítila i část jižního hospodářského křídla vlivem času a povětrnostních podmínek, profukoval tam vítr, zatékalo tam a promrzalo to a celá konstrukce už byla úplně nenávratně zničená houbou,“ zmiňuje Jana Mastíková.
Velké plány
Budoucí představa majitelů je víceúčelový relaxační areál. „Jsme si vědomi toho, že jde o historickou památku, která bude přitahovat zájemce o historii, sportovce, cyklisty, v okolí je krásná příroda a turistické stezky, zámek by se také mohl stát rájem snoubenců, aktivních rodin s dětmi “ naznačuje Klára Dedková.
Uvnitř má vzniknout restaurace, místo pro pořádání kulturních a společenských událostí. „Třeba i slavnostních jako jsou svatby, velkou dominantou je Pivovarský rybník, který bychom chtěli také upravit, tak aby zapadl do areálu a lidé se tam mohli volně procházet, doplnit ho vyhlídkou a třeba i dřevěným molem,“ vysvětluje.
Nejde jen o opravu. „Nelze jen opravit, co tam historie zanechala, ale musíme vymyslet nový účel. Aby to dobře fungovalo, musí to mít komerční základ. Kromě restaurace by mělo jít o zámecký hotel s malým kongresovým sálem, výstavní a společenskou místností, případně i s objektem pro nějaké wellness a spa aktivity,“ podotýká Jana Mastíková.
Součástí projektu je také zahradní pavilon. „Chtěli bychom tam udělat zároveň i pavilon pro konání kurzů a workshopů, a také půjčovnu lodiček,“ doplňuje.
Když projdete jednou z bran do prostoru nádvoří, ocitnete se náhle v jiném světě. „Dýchá tam na vás historie, když projdete do zámku do toho krásného privátního nádvoří, zvenku přitom objekty vypadají jako ruiny,“ porovnává. „Má to kouzlo, pro filmaře to bylo univerzální. Mohli si interiéry i exteriéry uzpůsobit ke svým představám a potřebám, protože jde o nenásilné kulisy s duchem, s kterými se dá dobře pracovat,“ míní.
Zachrání to nejcennější
Sanační práce budou náročné, ale ne nemožné. Dřevěné krovy jsou napadené dřevomorkou, do několika míst zatýká. „Nejvzácnější je freska v kapli sv. Floriana a venkovní erby, komunikujeme s restaurátory, tak aby se o tyto specifické prvky odborně postarali. Chceme je sejmout a zachovat, posléze je vrátit na vhodné místo,“ popisuje architektka dále. V současnosti mají hotové všechna zaměření, 3D scany, statické a mykologické posudky nemovitostí. Projekční práce zahájili loni v květnu, hned po převzetí objektu.
„Dodnes děláme pečlivou analýzu, krovy jsou bohužel ve špatném technickém stavu a bude nutné je vyměnit. Musíme také zpevnit nosné stěny pod krovem. Do konce tohoto roku plánujeme vyměnit krov hospodářské budovy a během příštího roku se chystáme na výměnu krovu zámku a osazení oken, která se už vyrábějí. Bohužel ale neumíme čarovat a nejsme v pohádce Ať žijí duchové,“ usmívá se.
Poklad tam zakopaný není a ani tam nestraší. „Bohužel žádnou zajímavou historku nemáme a nechceme si vymýšlet, Bílá paní se tam neprochází, a ani tam nezůstal žádný poklad,“ popisuje Mastíková.
Chystají slavnost pro lidi
Začátkem října se lidé mohou těšit, že zámek Bzí otevře brány veřejnosti, a to 7. října. „Plánujeme komentované prohlídky s hlavní architektkou a inženýrem. Rádi bychom představili i výstavu našich nápadů a skic budoucí podoby areálu, součástí bude i program pro děti,“ zve na zámek Dedková.
Zámek Bzí
- Kde stojí: Obec Bzí na Českobudějovicku
- GPS lokace: 49.1820747,14.5403188
- Kdy a kým byl postaven: 1345 první písemná zmínka, dar krále Petrovi z Rožmberka, z tvrze v roce 1651 posléze přestaven na barokní zámek
- Kdy a jakou zažil největší slávu: V době největší slávy 1558 se v areálu nacházela sladovna, pivovar, spilka a poplužný dvůr. Během třicetileté války byl objekt vojáky vypálen. Natáčely se tu dva české a jeden francouzský film. 1673 se dočkal rekonstrukce v romantickém stylu, vznikla kaple sv. Floriana a byla upravena zahrada. 1978 areál převzalo JZD Rozkvět, chovali se tu hlavně ovce. Na počátku 90. let odtud zmizela historická kachlová kamna a mosazná kování ze dveří a oken. Pokusy o opravy se léta nedařily.
- Odkdy a proč chátrá: Víc než 70 let, nevhodná rekonstrukce posledního z majitelů, insovence, propadl státu, následovala dražba Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
22
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
