Osmatřicetiletý nadšenec do motocyklů malých kubatur dorazil na místní vytrvalostní závody už potřinácté. K zálibě ho přivedl kamarád. „Je to můj velký koníček v podstatě od mých dvaceti let, co jsem se vrátil domů z vojny. To jsme společně s kamarádem postavili první mašinu,“ zavzpomínal na počátky celoživotní záliby.

ŽIVOTNÍ LÁSKA

Ambice na silnější stroje nikdy neměl, chopper a silniční motorky ho neoslovují. Jak říká, zůstává raději věrný staré dobré značce Jawa. „To není nic pro mě, jsem srdcem endurista,“ dodává na vysvětlenou. Nejvíce si totiž užije jízdu terénem. „Jsem povahou samotář, užívám si jízdu přírodou, polem nepolem. Čím víc bahna, tím lépe,“ směje se. „Je to moje životní láska,“ dodává.

V sobotu odpoledne startoval v kategorii Sport pod pořadovým číslem 64. Na medaile bohužel nedosáhl, během hodiny najel 40 okruhů a to ho posunulo na krásné 4. místo. Vítěz zvládl ve stejném čase o 6 kol více.

Svou motorku má „vyladěnou“ podle svých představ. „Mašinu si upravuji podle sebe, ale všechny úpravy jsou samozřejmě v rámci povolených pravidel,“ vysvětlil.

Na otázku, co má jeho stroj za speciální vybavení, hbitě odpovídá: „Pyšný jsem na čtyřkvaltovou převodovku od pana Jaroslava Waltra z legendární ČZetky. To je strakonický motocyklový závod,“ upřesnil závěrem původ dílu.