S odůvodněním, že je z bioprodukce a nápadná červenou barvou. Odrůdu vyšlechtil bioproducent Karsten Ellenberg z dolnosaského Barumu u Uelzenu, „bramborový rebel“, bojující proti velkoproducentům osiva a sadeb, jak ho popsal Spiegel. Podle tohoto týdeníku mu hodně pomohl rozsudek Evropského soudního dvora, že zemědělci mohou sadbu sami připravovat ze starých, úředně neuznaných druhů rostlin, a prodávat ji.
Ellenberg, který pěstuje brambory od roku 1996, si získal jméno tím, že „zachránil“ oblíbený druh Linda. Když doběhla jeho druhová ochrana – obdoba patentu - po dobu 30 let, chtěl jej jeho producent Europlant stáhnout z trhu. Ellenberg se postavil do čela protestů, a když se rýsovalo, že německé úřady Lindu znovu nepřipustí, obrátil se na Británii. Tam bramboru dva roky posuzovali na výnosy, odolnost a chuť, a v roce 2009 ji jako výjimku pustili na trh. Pravidla Evropské unie mu pak nahrála – protože v Německu nemohlo být zakázáno to, co je v jiném státě unie povoleno, mohl Lindu pěstovat i doma. Prosadil se s názorem, že po třicetileté druhové ochraně patří rostliny všem, že „každý musí mít možnost je pěstovat“. I když aktuálně podle Evropské komise na maximálně 0,3 procenta pěstební plochy. Což neplatí pro Lindu, Bramboru roku 2007, které se už zase sklízejí tisíce tun ročně…
Na svém statku má Ellenberg 170 druhů brambor, z nichž 37 prodává, mezi nimi Modrou Anneliese a Rosemarie – jejich hlízy nejsou klasicky bílé, ale modré a růžové. A teď k nim přibyla i Rudá Emmaile…
Zač je v Alpách Wiener Schnitzel
Vídeňský řízek patří k nejoblíbenějším jídlům na rakouských horách, píší OÖN. Má jej na jídelníčku téměř každá horská chata, což z něj dělá vhodný indikátor cen. Linecký list je včetně příloh, pomfritů nebo brambor, a se salátem srovnal ve dvaceti nejvýše položených restauracích v nejoblíbenějších alpských střediscích. Kolísají mezi 11 eury v Obertauren (Hochalm, 2000 m) a 22,50 v Mayrhofenu (Schneekarhütte, 2250 m), přičemž v Mayrhofenu šlo o řízek z telecího. Druhý nejdražší byl k mání v Ischglu (Sattel – 21,20 eura), třetí v Lechu na Arlbergu (Rüfikopf 18,50). Druhý nejlevnější podávali v restauraci Hohe Salve na Wilde Kaiseru – za 12 eur. Proti loňsku ceny v chatách stouply o 60 centů. Loni v nich stál řízek průměrně 14,20 eura, letos 14,80.
Oblíbený ovocný knedlík plněný povidly byl při testování nejdražší v Lechu (14,50 eura).
Proti změnám času
Evropská unie zvažuje důvody k navrhovanému zrušení letního času, ale v Rakousku už mají jasno. „61 procent lidí, zejména mladých, je pro zachování současného modelu,“ říká ve Volksblattu Kristin Allwingerová z institutu výzkumu trhu a mínění Akonsult. Atraktivita letního času ale silně klesá u důchodců, které víc volného času v létě tolik neláká.
Více než dvě třetiny Rakušanů nemají žádný problém si na posuny hodin zvyknout. Z ostatních rozdíl přestanou vnímat pětina během jednoho dne, zhruba polovina po dvou, třech dnech a čtvrtina po týdnu, jen dvěma procentům to trvá tři týdny. Dvě třetiny dotazovaných nevěří, že by změny mohly vyvolat zdravotní problémy, 11 procent je o tom naopak pevně přesvědčeno.
Pokud by měl být čas znovu ujednocen, 54 procent je pro to, aby platil stále ten takzvaný letní.
S průvodci po „osmičkách“
„Rokům s osmičkami“ je věnován sobotní Mezinárodní den průvodců v Linci. Za mnoha výročími budou od Staré radnice na Hlavním náměstí vycházet v půlhodinovém taktu od 10 do 16 h zhruba hodinové tématické procházky s výkladem (v 11 Po stopách Římanů, v 11.30 Rok 1848 v Rakousku a v Evropě, 14.30 Rok 1938, v 16 Za Johannesem Keplerem, atd.). Další budou 21. února. (www.austriaguides-ooe.at/welttag-der-fremdenfuehrer)
Krachuje míň firem
Počet insolvencí v Německu loni poosmé za sebou klesl a byl nejnižší od zavedení nového zákona v roce 1999 – zahájeno bylo 20 276 řízení, o 6,9 procenta méně než předloni. Nejvíc jich bylo v roce 2003 – 39 320, skoro dvakrát víc než loni. V Bavorsku ohlásilo úpadek 2589 firem, tedy 43 na 10 000 podnikatelů.