O výstavbu se údajně měla zasloužit majitelka blízkého zámku a velkostatku, manželka pražského měšťana Jana Vambery, Anna. Na její popud vypracoval tesař Antonín Mrázek stavební plány. „Výkres je proveden na jediném archu papíru, opatřen pečetí hospodářského ředitelství statku Radvanova a schvalovací doložkou hejtmanství. Dochované zbytky mlýna ale tomuto plánu neodpovídají,“ uvádí Jan Doubek v Databázi větrných mlýnů a čerpadel.

Mnoho informací se o stavbě z lomového kamene a cihel ani podle Jany Wagnerové z památníku Mladovožička nedochovalo. „O vzniku větrného mlýna nejsou žádné písemné zprávy, ani v archivu památníku nic nemáme. Všechno, co víme, většinou pochází z ústního podání. Dříve pracovníci památkové péče také zvažovali zařazení objektu mezi chráněné,“ popsala.

Zámek v Radvanově.
Radvanovští vzpomínají na arcibiskupa i StB

Mlýn měl pracovat asi do poloviny 19. století, od té doby chátrá. Leží na pozemku města Mladá Vožice, v okolí se nachází soukromé pastviny dobytka. Stavba o průměru asi devět metrů, z které zbyly už jen šestimetrové obvodové zdi, měla kdysi sloužit právě jako dobrý pomocník místním zemědělcům k lisování oleje z řepky olejky.

V neutěšeném stavu jsou ruiny podle Wagnerové odhadem více než sto let. „Lidé se na to místo moc neptají, ale chodí tam určitě různí nadšenci na procházky. K místu se také váže historka, že si tam pasáček přivázal kozu a ona se mu oběsila,“ uvedla Wagnerová zajímavost, která se k lokalitě váže.

Více o mlýnu zde.

Z vrchu je i hezký výhled do okolí. Na louce je i lavička, v blízkosti zříceniny mlýna stojí barokní zámek, který je v soukromém vlastnictví. Navštívit lze i blízkou Ústějovskou kapličkou, z které se stalo poutní místo.