„Pokud se kromě zmíněných samoléčebných postupů podaří pacientovi vysvětlit, že není vhodné dále chodit do práce aDeník proti virózámDeník proti virózám - všechny články na jednom místě.Zdroj: Deník/Jan Lakomý je potřeba především zvolnit životní tempo, je při kurýrování běžné virózy je z půlky vyhráno,“ říká David Halata, praktický lékař z Hosťálkové na Vsetínsku a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

„Běžné virové nachlazení by mělo během dvou až tří dní polevit. Pokud ale teploty nad 38 stupňů trvají dva a více dní, je jednoznačně čas navštívit lékaře.“

Bakterie nebo virus?

Lidé často po praktikovi vyžadují předepsání antibiotik, která vnímají jako všemocný lék. Podle doktora Halaty ale lékař nejdříve potřebuje odlišit, zda se jedná o bakteriální, nebo o virovou příčinu choroby.

Pro virózu, chřipku i pro covid-19 jsou typické celkové příznaky jako teplota, bolest hlavy nebo bolest kloubů.
Jak člověk pozná, jestli má virózu, chřipku nebo covid? Doma to nejde

„Všeobecné praktické lékařství je spolu s praktickými lékaři pro děti a dorost průkopníkem používání takzvaných point-of-care metod v diagnostice. To jsou ty, které lékař provede přímo v ordinaci. Díky těmto metodám se daří výrazně snižovat zbytečnou preskripci antibiotik,“ říká doktor Halata.

Ultrazvuk hned u praktického lékaře

K praktickým a rychlým vyšetřovacím metodám patří určení ukazatelů zánětu píchnutím do prstu, čili CRP test, nebo vyloučení streptokoka z krku za pomoci streptestu. Jedná se o orientační pomocná vyšetření, jejich výsledek je dostupný v řádu minut. Diagnózu sice přesně neurčí, ale mohou lékaři pomoci.

U mladých a zdravých lidí trvá lehké respirační onemocnění přibližně týden
S virózami se potýká na podzim mnohem víc lidí. Chlad za to ale nemůže

Zcela přesnou odpověď, jestli je infekce bakteriální, totiž poskytne až malinko nepříjemný výtěr z krku. Jeho kultivační vyšetření trvá tři až pět dní a nikdo nechce tak dlouho čekat bez léčby s teplotami. V poslední době má stále víc praktiků k dispozici přímo v ordinaci i ultrasonografické vyšetření, které nabízí rychlou a přesnou diagnostiku třeba u zápalů plic.

Doktor Halata kontroluje pacientův krevní tlak.Doktor Halata kontroluje pacientův krevní tlak.Zdroj: Se svolením MUDr. Halaty

To byl ten správný lékař!

Důležitá je podle doktora Halaty komunikace s pacientem, vysvětlení situace a důvodů, proč se lékař rozhodl prozatím antibiotika nepředepisovat a proč je to pro pacienta přínosné.

Epidemiolog Rastislav Maďar
Epidemiolog Rastislav Maďar: Chřipková sezóna bude nejhorší za poslední roky

„Bohužel se ale často setkáváme se situací, že se nám pacient stejně za dva dny vrátí s tím, že antibiotika nakonec dostal předepsané od lékaře jiné specializace. A hlásí nám to s tím, že „to byl ten správný doktor“ a hned po první tabletě antibiotik se pacientovi zázračně ulevilo… Což je samozřejmě hloupost a antibiotika jsou často nasazována naprosto zbytečně,“ upozorňuje praktický lékař.

Zbytečné a nebezpečné užívání antibiotik

S antibiotiky a antibiotickou léčbou je spojena řada mýtů. Prvním je určitě dojem, že bez léků není léčba. Lidé mají často zkušenost z minulosti, kdy se jim při nachlazení po nasazení antibiotik do dvou dní ulevilo, nicméně již si neuvědomují, že takto rychle antibiotika neúčinkují a stav by se takto zlepšil i bez nich.

Testování na covid. Iustrační foto.
Chřipka, nebo covid? Rozpoznat to pomáhají nové PCR a antigenní testy

„Často slýcháme žádost na preventivní podávání antibiotik, aniž si pacienti uvědomí, že podání antibiotik má i svá rizika a komplikace, některá i poměrně vážná a život ohrožující a jejich podání tedy musí mít jasný důvod,“ říká doktor Halata.

„Tady je například dost nešťastné vyjadřování týmů vrcholových sportovců, od kterých někdy slyšíme, že podali antibiotika preventivně. Při častém podávání antibiotik vzniká riziko rezistencí. To znamená, že často používané antibiotikum na banální infekce pak již nebude v budoucnu fungovat na skutečně vážnou nemoc a pacienta nebude čím léčit.“

Deník proti virózám
Deník proti virózámZdroj: Deník/Jan Lakomý
Kýchám, smrkám, možná mám trochu teplotu. Nemoc je tady. Je to nachlazení, viróza, chřipka, nebo snad covid? Jak to poznám? A co mám dělat, aby mé tělo bylo odolnější proti podzimním nemocem? Kterých nemocí se vlastně musím opravdu bát? Existuje zaručený recept, jak neonemocnět? A jak to bude s covidem v následujících týdnech a měsících? Mám si už nakoupit roušky a antigenní testy? To vše a mnohem více o podzimních nemocech i zdraví v širším slova smyslu se dozvíte v říjnovém seriálu vydavatelství Vltava Labe Media nazvaném Deník proti virózám. Speciál pro vás připravuje naše redaktorka zdravotnictví Zdena Lacková a další kolegové.

Pokud máte zajímavé zdravotní téma, nebo ve svém okolí znáte člověka, který by mohl být inspirací pro ostatní, ať už proto, že vyhrál zápas se vzácnou nemocí, věnuje se léčbě pomocí bylinek, nebo je prostě osobností z některého ze zdravotních oborů, pošlete nám tip na zpracování tématu na e-mail: zdena.lackova@denik.cz.