Covid může vytlačit chřipku, říká odborník na očkování Marek Petráš

Dá se říct, že se na podzim budeme bát covidu-19 víc než každoroční chřipkové epidemie?
To je otázka! Dnes je o něj mnohem větší zájem, než kdy byl o chřipku. Většina lidí ji navíc považuje za banální onemocnění, což úplně není. V zemích, kde už teď mají zimu a podzim tedy za sebou, se ukazuje, že chřipky je významně méně než v předešlých letech, je vytlačována právě covidem.

Čím to je?
Platí hypotéza, že hostitel může být infikován pouze jedním virovým patogenem. Zdá se, že v tomto ohledu je koronavirus silnější a rozšířenější, proto dostává jakousi prioritu. Jaký bude výskyt chřipky a covidu ale zjistíme teprve v průběhu naší podzimní a zimní sezony. Může se stát, že tady století bojujeme proti chřipce a najednou přijde jiná infekce, která nás jí zbaví.

I chřipka může ohrozit život. Je nejvyšší čas se očkovat

Na jaře chřipková epidemie neprobíhala?
Ukázalo se, že onemocnění chřipkou úměrně rychle ubylo vzhledem k nástupu koronavirového onemocnění. Důvodem byla samozřejmě i karanténa, kdy jsme byli doma. Když se u respiračních infekcí, které se šíří pomocí kapének, sníží mobilita, není komu co předávat a jejich šíření se prakticky zastaví.

Co se týká vakcíny proti covidu, není podle vás příliš urychlená? Je téměř hotová během půl roku…
S ohledem na to, jak se očkování vyvíjelo, to tak rychlé není. Když se před 100 lety připravovala nějaká vakcína, byl ten proces mnohdy ještě rychlejší. Jen tenkrát nebylo tolik regulací a nevědělo se, co všechno je potřeba, aby byla co nejúčinnější a zároveň bezpečná. 

O vzniku vakcíny proti koronaviru informoval Denik jako první. Exkluzivní rozhovor si můžete přečíst ZDE:

Marek Petráš: Prototyp vakcíny proti covid-19 jsme dokončili

Je někdo, komu byste očkování proti chřipce, případně covidu nedoporučil?
Doporučil bych ho každému. Sám se nechávám očkovat asi od roku 1996, už je to taková rutina. Přijmete očkování jako svůj životní styl, když byste je vynechala, chybělo by vám. Na této vakcíně je dobré to, že nepřímo stimuluje nejen naši již získanou imunitu, např. očkováním proti spalničkám, zarděnkám, tetanu, černému kašli, ale i tu přirozeně získanou nějakým infekčním onemocněním. Tím, že tohle očkování podstupuji každý rok, stimuluji imunitu jako takovou, což považuji za velmi prospěšné a poměrně nenáročné. Samozřejmě znám vyprávění, jak byl někdo očkován proti chřipce, a pak měl chřipku mnohonásobně horší, což je zpravidla zavádějící. Jedinec sám nemůže rozklíčovat, zda měl chřipku, pokud nebyl otestován v laboratoři, a pokud to chřipka byla, tak je otázkou, zda se jednalo o kmen obsažený ve vakcíně.

Pokud očkování stimuluje naši imunitu, pak by mohlo být nevhodné pro lidi s autoimunitními chorobami, ne?
V dílčích studiích se neprokázalo, že by zhoršovalo jejich stav, spíše naopak.

Sleduje se u lidí, kteří se nechají očkovat, jestli chřipkou onemocní, nebo ne?
Jedna klinická studie ze Spojených států ukázala, že pokud se sledují onemocnění způsobená chřipkovými viry obsaženými ve vakcíně, dosahovala účinnost očkování téměř 90 procent. Pokud se jednalo o chřipkové kmeny, které v ní nebyly, účinnost klesla na 70 procent. Když se zahrnula onemocnění chřipce podobná, účinnost byla rázem na 30 procentech. To je ovšem logické, neboť očkování proti chřipce nemá potenciál chránit vůči adenovirům, respiračním syncytiálním virům, ani vůči mykoplazmatám, což jsou další respirační infekty, které nás atakují ve stejné době jako chřipka.

Je chřipkový vir podobný koronaviru?
Bohužel jsou od sebe naprosto vzdálení, nejsou ze stejné čeledi, takže nelze říct, že by očkování proti chřipce bylo alespoň nějakou formou schopné eliminovat nebo blokovat onemocnění koronavirem.

Očekává se, že bude očkování proti covidu-19 jednorázová záležitost? Nebo je budeme muset absolvovat každý rok jako proti chřipce?
Záleží na tom, jestli se koronavirus bude měnit. Zatím vypadá, že je stabilní. Problémem ovšem je, že se dostal do celého světa, a tak si může najít mezidruhového hostitele v podobě zvířete. A to už se děje. Předpokládalo se ale, že půjde spíše o Jižní Ameriku nebo Afriku, kupodivu se však jako rizikové ukázaly evropské farmy norků. Norci se infikovali už skoro lidským koronavirem SARS-COV-2 a přenáší se mezi nimi.

Lékaři: Ordinování v době covidu? Je to šílené, pacienti zamlčují důležitá fakta

Proč zrovna norci?
Zvíře, které má nízký stupeň imunity, může být velmi citlivé. A tady jde o chovy, kde žijí svým způsobem „vypěstovaní“ jedinci! Postihlo to už farmy v Dánsku, Německu i Španělsku, teď je důležité, aby nedošlo ke zpětnému infikování člověka. Pak by se mohlo stát, že virus šířící se mezi norky získá jiné znaky a při zpětném přenosu na člověka může být mnohem silnější. Jeho virulence se zmnohonásobí, což by byl velký problém.

Co by to znamenalo?
Může se k nám vrátit mnohem silnější. Tam bych mluvil o třetí vlně, teď se od jara podle mě nacházíme ve druhé. Ta první byla před osmnácti lety, kdy tu byl SARS-COV. Jsou si velmi podobné. Řekl bych, že kdyby se tenkrát vyvinula vakcína, fungovala by i teď. Ale tenkrát byla mobilita lidí nižší. Epicentrum bylo v Číně, ale oni tolik necestovali a ani tam se tolik nejezdilo. A tak někdy říkáme – jak SARS-COV přišel, tak za rok odešel. Teď jsme v jiné situaci, virus je rozšířený po celém světě a v zimním období může ještě zesílit s tím, jak chceme být v chladném počasí společenští. Býváme v uzavřených prostorech, nežijeme izolovaně, takže přenos je pro něj mnohem pohodlnější než teď, kdy trávíme většinu času venku.

Prodělali jste covid? Nechte si otestovat plíce i srdce, můžou zůstat následky

Co je to vlastně ta imunita, o které se všude mluví? Stačí, když budeme zdravě jíst, dostatečně spát a pravidelně se hýbat?
Imunitu musíme rozdělit na dvě části – jedna je vrozená, druhá je získaná. S vrozenou se rodíme, ve vývoji se zdokonaluje, bohatne, ale není všemocná. Je velmi důležitá, protože díky ní nejenže dokážeme čelit infekcím, ale kontroluje, abychom nedostali autoimunitní či nádorové onemocnění. Jelikož jsme vystaveni celý život nejrůznějším patogenům a infekcím, tak máme šanci imunitu i získávat, buď přirozenou cestou – onemocněním, anebo umělou – očkováním.

Proč stoupá počet autoimunitním onemocnění?
Jednak jich v dnešní době známe daleko více než před 30 lety, umíme je lépe diagnostikovat a lépe se na ně soustředit. Důležitý je ale také životní styl, vezměte si, jak se dříve žilo pomaleji. Dnes je tu samý stres, jídlo, které kupujeme hotové, plné konzervantů a látek, které možná do těla úplně nepatří. Neříkám, že to je špatně, žijeme v této době, volíme si to, co děláme, ale taky pak za to sklízíme nějakou daň. Samozřejmě nebudeme mít všichni autoimunitní nemoci, ale právě tohle mohou být spouštěče v našem těle. Když se dávky konzervantů a dalších tělu nepřirozených látek podávají kontinuálně, ač v naprosto minimálním množství, tak podprahově působí. Časem se načítají a po několika letech se může objevit nějaký problém. Myslím si, že bychom se měli dívat právě tímto směrem.