Kliknutím zvětšíte"Před měsícem jsme se bavili se zástupci ministerstva zdravotnictví o potřebě ochranných pomůcek v našich ordinacích a bohužel ani teď nemohu říci, že by situace byla dobrá. Dostali jsme nějaké roušky, jeden respirátor na den, což samozřejmě nestačí," říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, dětská lékařka Ilona Hülleová.
Pracují, i když ohrožují sami sebe
Dětští lékaři by podle ní měli správně mít i další doporučené ochranné pomůcky. "Respirátor bychom měli měnit zhruba po čtyřech hodinách, nemluvě o tom, že pokud bychom se šli najíst nebo napít, tak hrozí při chybné manipulaci kontaminace. Snažíme se vše uzpůsobit tak, aby naše ordinace byly pro děti a jejich rodiče bezpečné, nemluvě o nás, protože průměrný věk dětského lékaře v České republice je 60 let," dodává Hülleová.
Na vysoké zastoupení seniorů mezi zdravotnickými pracovníky upozorňuje také český portál datové žurnalistiky Evropa v datech. "Česko v tomto ohledu bezmála dvojnásobně převyšuje průměr Evropské unie. Vyšší podíl lze podle analýzy projektu Evropa v datech najít už jen v Bulharsku a baltských zemích," upozorňuje portál s tím, že v českém zdravotnictví pracuje téměř 16 tisíc lidí starších 65 let.
Svou prací, kterou musejí vykonávat mimo jiné kvůli nedostatečnému zájmu o tento obor mezi mladými, nyní ohrožují sami sebe, protože právě senioři patří mezi nejvíce ohrožené koronavirem.
Rodiče pomáhají
Dětská lékařka Ilona Hülleová zatím řeší situaci ve své ordinaci tak, že přesunula prohlídky kojenců na sobotu a přizpůsobila ordinační hodiny tak, aby se v ordinaci nepotkaly nemocné a zdravé děti.
"Rodiče jsou ukáznění, nejdříve volají, respektují všechna naše doporučení, dokonce nám šijí roušky, na domácí 3D tiskárně vyrábí štíty, míchají dezinfekci, někdy donesou i ochranné rukavice," pokračuje Hülleová.
Rodiče se dětských lékařů nejčastěji ptají, zda mají s dítětem dorazit na preventivní prohlídku nebo očkování. "Černý kašel, spalničky nebo riziko tetanu se vyskytují i v době pandemie a mohou dítě vážně ohrozit. Pokud jsou děti bez zjevných akutních potíží, není důvod očkování odkládat – pokud ovšem dítě není v karanténě nebo akutně nemocné," radí dětská lékařka.
Pokud bychom podle jejích slov na očkování rezignovali, mohou se vracet choroby, s nimiž se už naše společnost dříve vypořádala. "Stejně je tomu s očkováním nepovinným, jako například proti encefalitidě, rotavirům, HPV, pneumokokům a další. Intervaly očkování jsou takové, aby organismus získal co nejlepší ochranu proti infekci, a neměli bychom je bezdůvodně prodlužovat," doplňuje předsedkyně dětských lékařů.
Pediatři přes nedostatek ochrany každodenně riskují a děti vyšetřují, i když mají teplotu nebo kašlou. "Pomáhá nám, že známe rodinnou anamnézu a samotného pacienta, takže víme, že když je dítě alergik a začíná pylová sezóna, zřejmě má jeho kašel na svědomí něco jiného než COVID-19. Snažíme se provoz ordinací maximálně zachovat, po každém pacientovi vše dezinfikujeme, větráme. Na hygienu, infekční oddělení či dětské oddělení v nemocnici posíláme naše pacienty, jen když máme vážné podezření," uzavírá doktorka Hülleová.
Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost sdružuje více než čtyři pětiny všech aktivně působících praktických dětských lékařů a jejich počet převyšuje 2000.
18
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
