Mrtvice hrozí i mladším lidem, o mozek je potřeba pečovat, říká odbornice

„I o mozek je potřeba řádně pečovat. Jsou kroky, které pomáhají snížit riziko mozkové mrtvice i zpomalit pokles mentálních funkcí. A snižují také riziko nástupu Alzheimerovy choroby,“ řekla Deníku lékařka a vědkyně z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Petra Šedová.

Osvěta spojená s mozkem a mrtvicí může být o to důležitější, že Česko stejně jako zbytek světa v uplynulých dvou letech zasáhla pandemie koronaviru. „Hodně se mluví o tom, že covid zasahuje plíce. Ale on postihuje i mozek. U lidí, kteří si touto nemocí prošli, je vyšší riziko mozkové mrtvice,“ uvedla vědkyně.

Tisíce Čechů mají nemocné ledviny. Potíže odhalí test u praktika

Covid navíc u mrtvice snižuje i věkovou hranici. „Obecně je mozková příhoda příznačnější u lidí nad šedesát let, ale covid-19 posunul věkovou hranici i k mladším. Výjimkou nebyli ani padesátníci,“ dodala Šedová.

Péče o mozek

Covidová data na druhou stranu také říkají, že i když se riziko mrtvice zvyšuje, počet lidí, kteří s ní skončili v nemocnici, se v době pandemie snížil. Ve skutečnosti to však nemusí znamenat nic dobrého. „Je několik hypotéz. Jedna z nich tvrdí, že lidé měli obavy, aby se případně v nemocnici nenakazili právě covidem, a mnohdy příznaky takříkajíc přechodili. To je špatně. U mozkových, ale i u srdečních příhod hrají roli minuty,“ upozornila Šedová.

Mozková mrtvice nemusí mít hned fatální následky. Nepříjemné jsou však i ty, které člověk přežije, ale trvale mu ztíží život: omezení hybnosti, porucha řeči či ztráta soběstačnosti. Česká republika přitom dnes patří v léčbě mozkové příhody ke světovým špičkám.

„Naše data ukazují, že incidence mrtvice, tedy počet nových případů onemocnění za určité časové období, je srovnatelný se západními zeměmi. Za posledních deset let se navíc zvýšil počet pacientů, již dostávají účinnou léčbu trombolýzu a zároveň se zkrátila doba, za kterou tuto léčbu člověk dostane. Rychlost přitom hraje zásadní roli,“ vysvětlila vědkyně.

V Česku sílí pandemie demence. Chybí dost lůžek pro nemocné

Odkázala také na mapu, dle níž v České republice funguje už šestačtyřicet center, která se léčbou zabývají. I v nich se lidé dozvědí odpověď na otázku, která je s Týdnem mozku silně spjata: Jak o něj vlastně pečovat? V prevenci mozkové mrtvice je dle odborníků nezbytná pravidelná kontrola a léčba obecných cévních rizikových faktorů, jako je třeba vysoký krevní tlak. Nutný je i zdravý životní styl spojený se zanecháním kouření, omezením alkoholu, vyváženou stravou a dostatkem pohybu.

Pomáhá spánek i křížovky

Mozek však není ohrožen pouze mrtvicí. Další z častých onemocněním, které mu hrozí, je i Alzheimerova choroba. U ní vědci evidují čím dál vyšší počty. Zatímco loni jí v České republice trpělo 167 tisíc obyvatel, v roce 2050 to dle odborníků může být více než dvojnásobek.

V prevenci Alzheimerea je podle Šedové základem pohyb a cvičení. „Pohyb však neznamená dojít ráno k autu. Člověk by měl cvičit průměrně 30 až 60 minut několikrát týdně. Mnoho studií dokazuje, že pravidelný pohyb velmi snižuje pokles mentálních funkcí či nástup Alzheimera,“ uvedla Šedová.

Dětem s obrnou pomáhá speciální cvičení. Stát ho proplácí v jediném sanatoriu

Zdroj: DeníkDůležitý je také pravidelný a nepřerušovaný spánek. Nejlépe sedm až osm hodin denně. „Dlouhodobý spánkový deficit mozku škodí. Neméně zásadní je i strava. Zde se mnoho studií shoduje v tom, že pro mozek je ideální takzvaná středomořská strava,“ dodala vědkyně.

Člověk by tak do svého jídelníčku měl více zapracovat ryby, olivy či potraviny bohaté na omega mastné kyseliny. Také by mě omezit přísun červeného masa a soli.

A jelikož je mozek vlastně sval, měl by s ním člověk zacházet i jako s jinými svaly – tedy posilovat jej křížovkami, šachy a dalšími kreativními „činkami.“