Cítí se osamělí a myslí na sebevraždu. Lidem s duševní poruchou pomáhá terapie

Když šla mezi lidi, provázely ji úzkosti. Trýznivější pro ni bylo být mezi lidmi než sama. Její pocity posilovala dětská zkušenost se šikanou od spolužáků. „Přišla jsem si méněcenná. Nejhorší bylo přijít mezi lidi, kteří se mezi sebou znali, ale já je viděla prvně,“ uvedla.

Nesnesitelné pro ni bylos nimi jen sedět a povídat si. Přednost proto dávala výletům nebo bowlingu, kde se jen nemluvilo. Lidé její pocity bagatelizovali, ptali se jí, proč říká, že je sama, když má kolem sebe plno lidí. Radili jí jít do kina nebo divadla.

Dejte pozor, čím na sebe svítíte. Špatné světlo může deprese ze tmy zhoršit

Pomohla jí až terapie. „Když jsem terapeutce řekla, že mé snahy přichází vniveč, řekla, že to musím zkoušet znovu a znovu. Našla jsem v sobě odvahu a dala do toho plno energie,“ řekla. Mluví sice v minulém čase, ale doposud strach z lidí překonává. Už je to ale daleko lepší než dřív.  Ví totiž, že problémy musí řešit. „Pocity byly už tak svíravé, že by to mohlo skončit špatně. Chtěla jsem i umřít. To už nechci,“ dodala.

Nedobrovolná samota

Petra není sama, kdo něco takového prožíval. Jak v časopise Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti JEP uvedla skupina odborníků, sebevražedné myšlenky trápí třeba schizofreniky.

Přítomnost takových myšlenek totiž vykazuje šedesát až osmdesát procent lidí se schizofrenií, dvacet až čtyřicet procent se o sebevraždu pokusí a deset až patnáct procent sebevražedný pokus dokoná. I když počet sebevražd v Česku klesá, protože zatímco v roce 2011 jich bylo přes tisíc pět set, předloni něco přes tisíc dvě stě, lidé s duševním onemocněním jsou jimi stále ohroženi.

Pomoc vyhledávají třeba u obecně prospěšné společnosti Bona, jejíž pracovníci usilují o zkvalitnění života lidí s dušením onemocněním a jejích opětovné začlenění do společnosti. „Je rozdíl mezi dobrovolnou samotou, kterou někdy potřebuje každý člověk, a mezi tím, když se člověk cítí osamělý,“ řekl Deníku manažer terénních týmů této organizace Petr Horyna.

Manažer terénních týmů obecně prospěšné společnosti Bona Petr HorynaZdroj: Deník/Andrea CerqueirováS lidmi, které pocit samoty trápí, tam pracují individuálně nebo ve skupinkách. Někomu pomůže takzvané hození do vody, jiný potřebuje pomalejší postup, jak trable překonat. „Naši klienti si mohou i vybrat, zda chtějí spolupracovat s mladším či starším člověkem, ženou či mužem,“ řekl.

Pomáhají jim multidisciplinární týmy v oblasti duševního zdraví, včetně peer konzultantů, kteří si potíže s duševním onemocněním prožili, a dokážou pochopit, co člověk hledající pomoc prožívá. Horyna přiblížil jednu z akcí, která se setkala se zájmem. „Společně s dalšími organizacemi jsme pořádali třetí kolo seznamky Neblázni, seznam se. Lidé tak měli možnost najít partnerství, kamarádství nebo třeba spolubydlení. Skvěle se propojili,“ řekl.

Fyzioterapeut Tomáš Rychnovský: Mysl a tělo nelze oddělit

S pocity samoty ve spojitosti s duševním onemocněním se setkává i psycholožka Lenka Seinerová. „Osamělý si může připadat i člověk, který se s něčím trápí, ale bojí se svěřit svým blízkým. Cítí se tak na problém úplně sám. Vyhledat v takové chvíli psychoterapeuta je dobrý krok, protože si s ním může vytvořit bezpečný vztah,“ řekla.

Není však pravidlem, že každý, kdo se cítí sám, odbornou pomoc vyhledá. „Někteří lidé si dovedou pomoci i sami. Psychoterapeut ale může být dobrý v tom, že pokud člověku strachy brání v navazování vztahů, společně pracují na zvládnutí toho a přeměně některých jeho přesvědčení o sobě a druhých,“ dodala Seinerová.