Krajský soud jeho odvolání zamítl (Deník 7. 11. 2013) a odsouzený podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

Namítl, že právní kvalifikace skutku neodpovídá jeho společenské nebezpečnosti, věc měla být postoupena správnímu orgánu k projednání přestupku.  Jeho jednání se netýká zanedbání péče, nedostatečného působení na dítě, nedostatečného zájmu o ně, nepřípustného trestání nebo jiného obdobného jednání. Prohlásil, že se dceři věnuje velice pečlivě. Jeho motivem byla obava o její zdravotní stav. Podrobně jej zhodnotil včetně jeho domnělých příčin a uzavřel, že díky jeho oddané péči je nyní zdravá a školu navštěvuje. Vyjádřil přesvědčení, že vzhledem k okolnostem nelze jeho čin označit za natolik společensky škodlivý, aby byl považován za trestný čin.

Výrazně narušil vývoj dítěte

NS relevantní námitku obviněného, že jeho jednání nedosahovalo míry společenské škodlivosti k založení trestní odpovědnosti, odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Úvaha o nedostatečné společenské škodlivosti případu se uplatní za předpokladu, že posuzovaný skutek neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty. Pak platí zásada „ultima ratio", že trestní právo má místo pouze tam, kde jiné prostředky z hlediska ochrany práv fyzických a právnických osob jsou nedostatečné, neúčinné nebo nevhodné.  V dané věci ale NS souhlasil s jihočeskými soudy.

Popsané jednání obviněného zjevně výrazným způsobem narušilo řádnou školní docházku, o jejímž významu pro řádný vývoj nezletilé dcery obviněného a obecně každého dítěte nelze jakkoli pochybovat. Jestliže obviněný po velmi dlouhou dobu nezajišťoval řádnou školní docházku své dcery, pak nemůže být sporu o tom, že její rozumový a mravní vývoj ohrožoval. Věděl, že svým jednáním může porušit zájem na řádné výchově dětí, přičemž jeho počínání dostatečně jednoznačně prokazuje, že s tímto následkem byl srozuměn, řekl NS.

Jakkoli jistě nelze zpochybňovat jednoznačně pozitivní vztah obviněného k jeho dceři, objektivní důvody pro to, že jí umožnil neabsolvovat řádně prakticky celý školní rok, neexistovaly. Nezajistil ani žádnou náhradní formu jejího vzdělávání. Byl opakovaně vyzýván k nápravě, poučen i o trestně právních důsledcích svého jednání, avšak tyto výzvy se minuly účinkem. Je zřejmé, že v daném případě by byly jiné než trestně právní prostředky nedostatečné a neúčinné.

Dovolání otce NS proto odmítl jako zjevně neopodstatněné. (6 Tdo 223/2014)