Podle správkyně je napadené rozhodnutí v rozporu se smyslem zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování. V něm je uvedeno, že v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat mimo jiné i taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. V daném případě se měl krajský úřad tímto ustanovením a smyslem zákona řídit a napadené rozhodnutí vrátit Městskému úřadu v k novému rozhodnutí.

Polemika

Připomíná, že tuto věc krajský soud již dvakrát v prosinci 2013 krajskému úřadu vrátil, a cituje z jeho rozhodnutí: „Krajský soud nemůže souhlasit se závěry žalovaného, že se v daném případě jedná o komplex několika staveb vytvářející areál zoologické zahrady, tudíž v řízení vyvolaném žádostí o dodatečné povolení konkrétní stavby nelze posuzovat pouze tuto dílčí stavbu. (…) Žalobce začal provozovat zoologickou zahradu až v roce 2011, přičemž do této doby byly jednotlivé stavby žalobce v jednotlivých konkrétních případech povolovány. Je třeba zvážit možnost, že některé dílčí stavby budou splňovat zákonná kritéria, a v zásadě tedy nebude jejich dodatečnému povolení nic bránit."

Podle správkyně tedy dodatečným žádostem o povolení staveb mělo být již bez dalšího vyhověno. Napadá i to, že si stavební úřad nechával od svých odborů, zejména pak od odboru dopravy, vystavovat vyjádření dle jeho přání a potřeby, prý evidentně proto, aby mohl podané žádosti následně zamítnout. Konkrétně cituje rozporná vyjádření k dodatečnému povolení jedné ze staveb, přičemž to pozitivní není zařazeno do spisu.

Tvrdě kritizuje krajský úřad - podle ní „s pravděpodobností rovnající se jistotě lze dovodit, že tyto nezákonné praktiky ke škodě žalovaného celou dobou (úřední osoby) prováděly prakticky se záměrem tuto právnickou osobu fakticky zlikvidovat".

V žalobě správkyně dále polemizuje s vyjádřením vedoucích odborů Městského úřadu v Táboře 24. dubna v Táborském deníku, že k dodatečnému povolení předmětných staveb je třeba změny územního plánu. Podle ní je to v rozporu s rozsudkem soudu odkazujícího na územní plán Tábora z ledna 2011, že s ním stavby nejsou v rozporu.

Kritizuje krajský úřad i za další body jeho rozhodnutí, například podle ní nepodložený závěr o enormním nárůstu dopravy v důsledku provozu zoo. Rozhodnutí kraje má za nepřezkoumatelné a navrhuje, aby je krajský soud zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Krajský soud ve čtvrtek řízení o návrhu správkyně zahájil a vyrozumívá osoby, které se chtějí přihlásit jako na něm zúčastněné, aby tak učinily do patnácti dnů. (10A 80/2015)