R. T. podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Namítl mj., že pro stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku je v případě podnikatele třeba poměřovat příjmy  předchozího kalendářního roku, nikoli kalendářního čtvrtletí, jak učinil znalec. Ten prý navíc  nepřípustně vycházel pouze z porovnání příjmů a výdajů. Dovolatel zpochybňuje také věrohodnost svědeckých výpovědí, na nichž soud prvního stupně založil svůj závěr o nerealizovaných obchodních zakázkách žalobce.

NS připomněl, že podle § 445 občanského zákoníku se ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, hradí peněžitým důchodem; vychází se přitom z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval.

Podle § 446 náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného činí rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před poškozením a nemocenským.

Hledání průměru

Podle prováděcího nařízení vlády se průměrným výdělkem rozumí průměrný výdělek zjišťovaný podle zvláštního zákona pro pracovněprávní účely. Nelze-li jej takto určit, vychází se z okolností jednotlivého případu, zejména z daňového přiznání. To přenechává soudu, aby v každém jednotlivém případě sám posoudil, jaké „okolnosti jednotlivého případu" jsou pro stanovení průměrného výdělku významné.

Vychází se z částky, kterou by za obvyklých okolností poškozený ze své činnosti získal, s přihlédnutím k nákladům, které by na dosažení těchto výnosů musel vynaložit. Způsob zjišťování výše ušlého zisku podnikatele závisí na skutkových tvrzeních poškozeného, např. o konkrétních smluvních vztazích, které měl pro rozhodnou dobu sjednány, o pravidelně se opakujících obchodních příležitostech, o něž v té době přišel, atd.

Jihočeské soudy podle NS postupovaly v souladu s judikaturou. Nevycházely pouze z údajů za předcházející kalendářní čtvrtletí, ale zohlednily rovněž výdělek za posledních 12 kalendářních měsíců, s přihlédnutím ke zjištění o obchodních zakázkách nerealizovaných z důvodu pracovní neschopnosti žalobce.

Samotná skutková zjištění, včetně věrohodnosti svědeckých výpovědí, v dovolání úspěšně zpochybnit nelze. Totéž platí pro namítanou nesprávnost znaleckého posudku. Závěr soudu nespočívá pouze na něm, nýbrž na řadě dalších důkazů. NS proto dovolání pana R. T. odmítl

25 Cdo 3411/2012