Prý nešťastný příběh…

Na otázku, jak se stalo, že za vklad 20.000 korun získal 35procentní obchodní podíl v nové společnosti oproti 30 procentům pro Pivovar Eggenberg s vkladem nemovitostí za 214 milionů, nečekaně předeslal, že je to pro něho nešťastný příběh.

Rozvíjel, že dvacet let dělá obchodní činnost v nápojích. Získal kontakty na Skandinávii s výhodou státního řízení obchodu s alkoholem a snažil se sjednat export s Českomoravskými pivovary. Když to dopadlo „velmi negativně", hledal kvalitní český pivovar, ale s tím, že švédská firma Nordic Beverages agg chce mít na něm podíl, aby mohla kontrolovat chod od výroby a ovlivňování cen do konečného  prodeje.

Tak získal kontakt na Radima Pařízka, který spolupracoval s Pivovarem Eggenberg. Ten prý poté „komplexně vymyslel a zařídil", že když je Eggenberg účetně ve ztrátě a hrozí v něm i „jiní kostlivci" ve skříni, „uklidíme", vytáhneme z něho majetek a založíme Pivo Eggenberg A.D. 1560. On že v něm chce ale také „kontrolních" 35 procent.

Pro další jednání se vyšlo ze znaleckého ocenění nemovitého majetku Pivovaru Eggenberg na 214 milionů. Ve stejný den, v jakém byla podepsána zakládací smlouva Pivo Eggenberg A.D., tedy 15. dubna, účastníci této smlouvy podepsali dohodu, podle níž měl být Pivovaru Eggenberg, a. s., při případném ukončení jeho činnosti ve společnosti Pivo Eggenberg vyplacen podíl 137 milionů. Nebude-li pak tato částka složena do 30. června, zavázali se společníci Pařízek a Horák převést své podíly na osoby, které určí Pivovar Eggenberg. Dále bylo ujednáno, že s nakládáním s nemovitostmi pivovaru musí Pivovar Eggenberg, a. s.,  vyslovit souhlas.

Podle Horáka mělo jít jen o 137 milionů oproti ceně z posudku proto, že pivovar byl v červených číslech a oni museli investovat do technologií. Ve společnosti A.D. by takto získali majoritu. Převzali by lidi z a. s. a vyráběli by pivo místo akciovky. Ta by v nové společnosti měla dál svých 30 procent.

Jenže pak podle Horáka došlo k podvodu na Nordic. Jednatelé Piva Eggenberg prý svolali v době Horákovy nepřítomnosti v republice na 20. červenec 2004 valnou hromadu a v duchu stanov rozhodli o převodu 35procentního obchodního podílu Nordiku na osoby, které určí společnost … Horáka partneři odvolali a na jeho místo společníka prý dosadili Pařízkova bratra. „Chtěli tak pivovar ukrást," mínil svědek.

Co měla celá tato údajná dohoda, o níž předtím nikdo z účastníků u soudu tak výrazně jako Horák nemluvil, znamenat, o tom lze jen spekulovat – pro rozhodování soudu to nemělo význam.

Zástupce žalujícího konkurzního správce Pivovaru Eggenberg pak v závěrečné řeči zopakoval, že vložení 214 milionů za 30procentní podíl proti 70 procentům za 40tisícový  vklad dalších dvou společníků hrubě neodpovídá. Akcentoval výpověď svědka Horáka o účelu založení A.D. , tedy vyvedení všech nemovitostí Pivovaru Eggenberg, jejich „uklizení" před věřiteli. Takový úkon, kterým dlužník úmyslně zkrátil své věřitele, je ze zákona odporovatelný. Vyvedení a současné vzdání se dispozice s majetkem poškozovalo věřitele a.s. Po objevení se nového důkazu, dohody o zaplacení 137 milionů Nordikem pro Pivovar Eggenberg, by šlo „jen" o snížení hodnoty vkládaného majetku a. s. na polovinu, ale i to by bylo neadekvátní.  Ostatně ani k tomu nedošlo.

Zástupce Temy naopak mínil, že stranami žalobou napadeného právního úkonu byli Pařízek, Horák a Pivovar Eggenberg, a žalováni za nastavení obchodních podílů poškozujícího věřitele a. s. tedy měli být Pařízek s Horákem, rozhodně ne A.D., která v tu dobu ještě neexistovala.  Nabídnutých 137 milionů za minoritu v nové společnosti by prý ostatně uspokojilo nároky věřitelů a. s. Úmysl je zkrátit tady tudíž prý není.

Během tohoto soudního řízení navrhla společnost Eductia, personálně propojená s A.D. a Temou, věřitelskému výboru Pivovaru Eggenberg a správci Dohodu o společném postupu v rámci dobrovolné dražby a urovnání vzájemných sporů. Pivovar Eggenberg a A.D. měly prodat areál  českokrumlovského pivovaru v dražbě s minimálním podáním 130 milionů. Z výtěžku měl Pivovar Eggenberg dostat pět procent jako hodnotu movitých věcí, ze zbytku pak mělo 55 procent připadnout Eggenbergu, 45 procent A.D. Navrhována byla mlčenlivost o tomto úkonu.  Nabídka zveřejněná ve webové verzi konkurzního spisu údajně vycházela z kruhu věřitelů úpadce.

Výbor věřitelů i správce nabídku odmítli. Eduction pak v březnu s tvrzením jiných důvodů navrhla odvolání správce z konkurzu.

První kolo pro pivovar

Krajský soud 13. května 2010 vyhlásil rozsudek, jímž k žalobě správce podstaty prohlásil vložení nemovitostí Pivovaru Eggenberg, a. s., onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů do vznikající společnosti Pivo Eggenberg, A. D., za současného stanovení obchodního podílu ve výši 30 procent za neúčinný právní úkon.

Soud nepřitakal námitkám Temy jako právního nástupce Piva Eggenberg, že tato společnost pro spor není pasivně legitimována.  „Pivo Eggenberg, A. D., byl adresátem onoho třístranného úkonu vložení majetku akciové společnosti, v jeho prospěch byla transakce provedena, " řekl soudce v odůvodnění rozhodnutí s poukazem na insolvenční zákon. Majetkový prospěch získaný plněním z neúčinného právního úkonu zkracujícího možnost uspokojení věřitelů pak musí být osobami, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho měly prospěch, vydán do podstaty.

Úmysl takto věřitele zkrátit podle soudu potvrdily i výpovědi obou Shrbených a dalších účastníků ujednání o snaze ochránit majetek pivovaru v situaci, kdy měl prokazatelně stamilionové dluhy.  „V této situaci zakládá předseda představenstva novou společnost a vkládá či ,uklízí´ do ní nemovitosti, aby krumlovský pivovar ochránil," řekl soudce a podotkl, že se tak ovšem stalo na úkor věřitelů, tedy jaksi na ochranu před nimi… Přestože pivovar měl za nemovitosti údajně dostat 137 milionů, jakkoliv k tomu stejně nedošlo, za jejich „vyvedení" měl předseda představenstva chtít 210 milionů, na jaké byly oceněny.  V každém případě měl ovšem Shrbený senior takovou transakci ošetřit s péčí řádného hospodáře – tedy podmínit platnost smlouvy vyplacením údajně sjednané částky do pevného termínu, eventuálně ujednat podmínku vrácení nemovitostí do majetku a. s. v případě nezaplacení zmíněné částky. Nic takového neučinil.

Z rozhodnutí krajského soudu se tedy nemovitosti českokrumlovského pivovaru vracely do majetku Pivovaru Eggenberg, a. s. „Právo by mělo také svou troškou přispět spravedlnosti," řekl v závěru odůvodnění předseda konkurzního soudu.

Rozsudek nebyl v právní moci a jak zástupce Temy naznačil, jeho společnost se proti němu nejspíš odvolá.

Tak se stalo. Blíže ve čtvrté části našeho pojednání Krach jednoho pivovaru. Část IV:  Pozdě bycha honit…