Senát se soudkyní Olgou Smrčkovou v čele potrestal  obžalovaného za dubnovou brutální vraždu jeho matky. Tu syn v opilosti surově zmlátil pěstmi a nezjištěným tupým předmětem, zřejmě po ní i dupal a poté ji zardousil.

Trýznění, o kterém obžalovaný od počátku odmítá cokoliv vypovídat, trvalo podle soudních znalců desítky minut až několik hodin. Motiv pachatel vyšetřovatelům ani soudu neobjasnil. Pravděpodobně jím byl spor o peníze 
na cigarety a alkohol, na kterém je dlouhodobě závislý.

Pod jeho vlivem se před pěti lety pokusil zavraždit strýce, jehož bodl nožem do krku. Budějovický krajský soud jej 
za to poslal v září 2009 na 6,5 roku do věznice s ostrahou. Loni v listopadu odsud byl Martin Csavoj předčasně propuštěn, teď si zbytek trestu opět odpykává.

Právě opakovanost a závažnost skutku je jedním 
z důvodů udělení výjimečného trestu odnětí svobody.

Ten dosud není pravomocný, obhájce obžalovaného Milan Miškovský si ponechal zákonnou lhůtu pro případné odvolání. Případem se tak bude v budoucnu zabývat ještě pražský vrchní soud. „Již v minulosti se dopustil agrese  vůči jinému pod vlivem alkoholu, který je u něho na prvním místě," uvedla předsedkyně senátu Olga Smrčková a zdůraznila, že oběť byla před smrtí vystavena velkým fyzickým a psychickým útrapám.

Udělení výjimečného trestu v polovině sazby mezi 20 až 30 lety požadoval v závěrečné řeči státní zástupce Petr Žižka. Argumentoval extrémní mírou brutality skutku, opakovaným jednáním i posudky znalců z oboru soudního lékařství Zdeňka Šenkýře a Františka Vorla, kteří označili útok za likvidační.

A to nejen kvůli délce trvání. Poškozená utrpěla řadu zlomenin a oděrek, měla vyražené zuby i pohmožděné srdce a další vnitřní orgány. Příčinou smrti bylo zardoušení. Nepřímo k ní vedla i jiná zranění, třeba  pohmoždění srdce.

„Zranění vznikla údery tupým předmětem vedeným silou střední intenzity. Většina jich byla způsobena ranami pěstí plnou intenzitou dospělého muže. Mohlo jít i o dupání na ležící osobu," popsal soudní lékař Zdeněk Šenkýř.

Uložení výjimečného trestu požadoval žalobce i na základě výpovědi soudního znalce 
a primáře psychiatrického oddělení budějovické nemocnice Jana Tučka. Ten 
ve svém posudku zmínil, že Martin Csavoj se dlouhodobě potýká s těžkou závislostí 
na alkoholu, která už dostoupila posledního stádia. Schopnost odříct si pití u něj zcela vymizela. Útoku na matku 
se pravděpodobně (on sám to nepotvrdil, ale ani nevyloučil) dopustil ve stavu těžké opilosti. Jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti byly tou dobou výrazně snížené.

„U posuzovaného nebyla zjištěna duševní choroba nebo porucha. Když je střízlivý, není agresivní. Alkohol však způsobil deformaci jeho osobnosti a on vše směřuje k tomu, aby jej mohl konzumovat. Jeho pobyt na svobodě považuji z psychiatrického hlediska 
za nebezpečný," uvedl psychiatr a navrhl soudu uložení ochranné léčby v detenčním zařízení. Ta běžná by podle něj nejspíš nefungovala, protože Csavojovy schopnosti zdržet se konzumace jsou nulové.

Soudní znalec z oboru klinické psychologie Václav Šnorek charakterizoval obžalovaného jako emočně nezralou a nezdrženlivou osobu, která přeceňuje své schopnosti i vlastnosti. Své násilné jednání sám vnímá velmi negativně a je možné, že má silné výčitky svědomí. „Ve stavu opilosti je velmi nebezpečný," potvrdil znalec psycholog.

Obhájce Milan Miškovský požadoval ve své závěrečné řeči revizní psychiatrický 
a nově i neurologický posudek, který by se zabýval epileptickým záchvatem obžalovaného krátce po zadržení. Senát však požadavek zamítl. Advokát dále navrhoval změnu trestně – právní kvalifikace ze zvlášť závažného zločinu vraždy na zločin opilství. 
Za ten by obžalovanému hrozily „jen" tři roky až deset let vězení. „Klient se přivedl do stavu nepříčetnosti a dopustil se činu jinak trestného," přesvědčoval senát advokát.

Obžalovaný odmítá o případu od počátku vyšetřování cokoliv vypovídat. Stejně se nechtěl vyjadřovat ani k rozsudku. „Já… nemělo se to stát… nemám k tomu co říct," prohlásil v závěrečné řeči.