Profesor Jan Švejnar hodnotí vládní úsporný balík jako částečný krok správným směrem. Zároveň upozorňuje na jeho některé nedostatky. „Některé elementy jsou tam dobré, ale doporučoval bych, abychom se zaměřili na hrubý domácí produkt (HDP) jako měřítko životního standardu. Vláda se zaměřuje na deficit rozpočtu, což je ale pouhý nástroj. Zajímat by ji měl cíl, což je právě HDP. Má umožnit co nejlepší rozvoj tržního hospodářství a dodávat mu to, co trh sám nezařídí, tedy kvalitní infrastrukturu, vzdělané obyvatelstvo a efektivní státní správu,“ řekl Deníku bývalý prezidentský kandidát.

Vláda oznámila více než dvojnásobnou daň z přidané hodnoty pro noviny. Česko ji tak bude mít zdaleka nejvyšší v celé Evropské unii. Vydavatelé proti tomu protestují.
Vláda chce pro tisk nejvyšší DPH v EU. Fiala porušil slib, vydavatelé protestují

Jak hodnotí rozhodnutí vlády měnit sazby DPH, když to do státního rozpočtu nic nepřinese, naopak kvůli přesunům zboží a služeb přijde o čtyři miliardy? „Zjednodušení daní je vždycky dobrá věc, pokud to nemá negativní efekt někde jinde. Opravdu ale nechápu, proč vláda například rozhodla, že knihy mají mít nulovou sazbu DPH, zatímco časopisy dvanáct a noviny 21 procent. Přitom víme, že řada občanů, především vyšších věkových kategoriích používá denní tisk jako zásadní zdroj informací. Jsou to ti nejzranitelnější, co se týká náporu dezinformačních kampaní. Falešným a lživým informacím je třeba klást protiváhu, což zajišťují média, noviny. Skutečně se divím, proč k takovému posunu došlo,“ míní Švejnar.

Profesor Jan Švejnar je předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA a Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě. Celý rozhovor s ním najdete v pátečním tištěném Deníku.

Co říká názoru, že může jít o ekonomickou likvidaci tištěných novin? „To se může stát, protože 21 procent je vysoká daňová zátěž. Vláda by to ještě měla zvážit a přesunout noviny do nižší sazby DPH,“ nastínil.

„Když mluvíme o společenském blahobytu, tak dobře informovaná společnost je na tom určitě mnohem lépe. Životní standard se musí definovat široce, nejenom přes spotřebu zboží. Vzdělání a kvalitní informovanost obyvatelstva je důležitý aspekt,“ dodal Švejnar.