Norma reaguje na nařízení Evropského parlamentu. Podle něj součástí občanských průkazů bude muset být i strojově čitelná část, aby doklady splňovaly minimální bezpečnostní normy v podobě, jak je stanoví Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). SPD požadovala, aby uvádění biometrických údajů v občanských průkazech bylo dobrovolné.

U lidí starších 15 let budou mít občanské průkazy stejnou platnost jako dosud, tedy deset let. Děti mladší šesti let mohou dostat občanský průkaz s platností na dva roky, od šesti do 15 let budou vydávány průkazy s pětiletou platností. Průkazy, které budou vydány lidem nad 70 let, budou mít platnost 35 let. Poslanec ODS Martin Kupka prosadil, aby i pro mladší děti byla doba platnosti průkazu pětiletá, jako je tomu u cestovních pasů.

Lidé si podle předlohy budou moci nově znehodnocený občanský průkaz ponechat. Podle dalšího Kupkova návrhu by nemuseli při vyzvednutí nové občanky dokládat svou totožnost jiným průkazem.

Děti do šesti let otisky neposkytují

Děti mladší šesti let a lidé, u kterých je odebrání otisků fyzicky nemožné, budou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeni. Stejně mohou být osvobozeny i děti do 12 let. V případě, že je nemožné otisky odebrat dočasně, bude podle novely průkaz vydán s platností na rok.

Zákon má zrušit vydávání občanských průkazů bez strojově čitelných údajů s měsíční platností, které byly vydávány v souvislosti s výkonem volebního práva. Návrh totiž upravuje vydávání průkazů ve zkrácené lhůtě, a to buď do 24 hodin v pracovním dnu, nebo do pěti pracovních dnů. Podle návrhu také nebudou v občanském průkazu zapisovány některé údaje, jako je akademický titul nebo rodné číslo. To by se podle návrhu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) mělo v průkazech zapisovat do konce roku 2023. Jako identifikátor by podle dřívějších informací ministerstva vnitra mohlo sloužit číslo průkazu, ze kterého na rozdíl od rodného čísla nelze vyčíst další osobní údaje.

Zpřesněný okruh rodinných příslušníků občanů EU

Sněmovna v souvislosti s novým vydáváním dokladů pro občany Evropské unie zpřesnila okruh lidí, kteří budou považováni za jejich rodinné příslušníky. Navzdory rozsáhlé kritice dnes prosadila také návrh, podle něhož cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR budou muset mít komerční pojištění jen u společnosti Pojišťovna VZP. Proti bylo mimo jiné ministerstvo zdravotnictví.

Proti návrhu poslance ANO Miloslava Janulíka, podle něhož by komerční zdravotní pojištění cizincům s pobytem v Česku mohla v následujících pěti letech poskytovat jen dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), se neúspěšně postavili Piráti, ODS, Hospodářská komora nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

"Ta monopolizace za nás není na místě," řekl poslancům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Poukázal na to, že v Česku je sedm zdravotních pojišťoven. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se k návrhu postavil neutrálně. Změnu pak spolu se sociálními demokraty a většinou poslanců ANO podpořili komunisté a SPD.

Janulík zdůvodnil návrh potřebou vyřešit problém s tím, že cizincům, kteří přijedou do Česka za prací, musí lékaři poskytnout zdravotní péči, aniž by měli jistotu, že jim bude proplacena.

Dolní komora podpořila se souhlasem Hamáčka rovněž návrh o zdravotním pojištění dětí narozeným cizinkám s dlouhodobým pobytem. Tyto děti mají mít po dobu 60 dnů přístup do systému běžného veřejného zdravotního pojištění.

Rodina vs. volnější příbuzenské vztahy

Novela cizineckého zákona má oddělit nejbližší rodinu od lidí, kteří mají s občany států EU pouze volnější příbuzenské vazby. Česko dosud nerozlišovalo mezi rodinnými příslušníky, tedy manželi, dětmi či rodiči občana EU, a takzvanými oprávněnými osobami, což jsou například nesezdaní partneři nebo lidé závislí na péči občana EU. Obě skupiny měly stejná práva, což podle ministerstva vnitra není v jiných zemích běžné a není to ani opodstatněné. Do budoucna by tak měli pouze užší rodinní příslušníci mít nárok na pobytovou kartu k přechodnému pobytu a kartu trvalého pobytu.

Lidé z druhé skupiny budou mít podle návrhu sice pobyt v ČR snadnější než jiní cizinci, nebudou však mít automatické právo na vstup do Česka. Průkazy o pobytu ale dostanou na delší dobu a nebudou muset dokládat účel jejich pobývání v ČR. "Záměrem předkladatele u druhé kategorie bylo učinit takovou právní úpravu, která by v praxi nevedla ke zneužívání těchto pobytových institutů," uvedlo ministerstvo vnitra. Cizinci, kteří v Česku již pobývají, si své současné postavení ponechají.

Novela podle ministerstva vnitra reaguje zejména na unijní nařízení, aby průkazy totožnosti a vydávaná povolení k pobytu pro občany unie měly silnější zabezpečení. Některé doklady proto bude potřeba vyměnit. Předloha v souladu s dohodou o odchodu Velké Británie z EU také umožňuje další pobyt v Česku Britům, kteří tu oprávněně bydleli ke konci loňska.

Sněmovna v novele upravila řízení s cizinci, kteří žádají o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Měli by mít například uděleno právo pobytu na 90 dní. V souběžné novele azylového zákona poslanci doporučili možnost vydávat místo cestovního průkazu totožnosti evropský cestovní doklad pro návrat a zavést pravidla pro posouzení žádosti o cestovní povolení.