Za ukradený rohlík do vězení? Novela by to měla změnit

Až dva roky vězení hrozí muži, který se na začátku května vloupal do prodejny potravin v Bohumíně na Příbramsku a odnesl si z ní šest chlebů a čtyřicet rohlíků. Nebylo to poprvé. Pokud ho soud uzná vinným a nakonec za mříže poputuje, vyjde tato „stovková“ krádež daňové poplatníky na takřka 1,5 milionu korun.

Podle Vězeňské služby totiž náklady na jednoho odsouzeného čítají přibližně 1800 korun na den.

Ekonomové chtějí méně vězňů. Alternativních trestů si neváží, varují ale soudci

Vězňů, kteří si nyní odpykávají trest v českých věznicích, je nyní takřka 20 tisíc a státní kasu stojí ročně zhruba 13 miliard korun. A přitom by někteří nemuseli do nápravného zařízení vůbec nastoupit.

Stačilo by jen uvést do praxe novelu, která by u méně závažných trestných činů dávala například jen peněžitý trest. Ke změně trestní politiky nedávno vládu vyzvala i Národní ekonomická rada vlády. Na Ministerstvu spravedlnosti proto vznikl plán, jak ulevit přeplněným věznicím.

„Aktuálně zvažujeme změny, které by mohly v konečném důsledku mít vliv na počet lidí ve výkonu trestu. To se týká například trestních předpisů, úprav peněžitého trestu či ukládání alternativních trestů,“ řekl k připravované novele mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Věznice na Mírově - pohled do „ukázkové cely“Zdroj: Deník/Jiří Kopáč

Podle ministerstva je však zřejmé, že možnost uložení peněžitého trestu je do značné míry podmíněna sociální skladbou pachatelů. Tento trest není ukládán sociálně slabým obviněným, u kterých je zřejmé, že by šlo o trest nedobytný, či u osob v insolvenci.

„Ne u všech trestných činů jde o vhodný trest, nicméně zejména u majetkové, hospodářské a daňové kriminality by se mělo jednat o trest ‚první volby‘, tedy měl by být ukládán primárně, ledaže okolnosti případu či osoba pachatele neodůvodňují uložení jiného druhu trestu,“ doplnil Řepka.

Soudci krok vítají

Úvahy o „vyčlenění“ některých trestných činů tak, aby jejich pachatel nemusel ihned nastoupit za mříže, vítá prezident Soudcovské unie Libor Vávra. „Na jednu stranu máme největší počet vězňů na počet obyvatel, ale na stranu druhou patříme k nejbezpečnějším zemím. Nemalé prostředky však vynakládáme na resocializaci. Proto tento krok vítám,“ reagoval Vávra.

Pokud plán ministerstvu vyjde, může se dle Vávry počet vězňů v České republice snížit přibližně o dva tisíce. „Důležité také je pracovat s celoživotními recidivisty. I u nich by nemělo platit, že když ukradne věc za pár korun, tak za to stát, potažmo daňoví poplatníci, zaplatí mnohonásobně více. A to i s ohledem na nebezpečnost tohoto trestného činu,“ doplnil prezident Soudcovské unie.

Počet vězňů nadále stoupá. Vězeňské službě chybí téměř 800 zaměstnanců

Jedním z iniciátorů změny normy je Jakub Drápal z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Odborníci si totiž všimli, že v zemích, kde mají nižší trestní sazby, mají i nižší počet vězňů. Dospěli proto k závěru, že by měly být například zrušeny speciální sazby za opakované trestné činy. „Pokud ukradnete tatranku, dostanete trest minimálně šest měsíců, ale spíše jeden rok. Kde je vztah mezi závažností trestného činu a citelností trestu?“ nadnesl Drápal.

Zároveň dodal, že častější ukládání peněžitého trestu sice výrazně počet vězňů nesníží, ale tuto alternativu by mohly doplnit jiné tresty.

Věznice v Plzni na BorechZdroj: Deník/Zdeněk Vaiz

„Z naší studie o vlivu vyššího ukládání peněžitých trestů v letech 2016-2017 na to, jaké tresty by byly nahrazené, vyplývá, že peněžité tresty nahradily podmíněné tresty odnětí svobody. Peněžité tresty nenahradily nepodmíněné tresty odnětí svobody, byť už tehdy to byl úmysl. Přesvědčení, že peněžité tresty nahradí ty nepodmíněné, je tedy velmi pravděpodobně mylné. Je to logické i proto, že peněžitý trest je jeden z nejmírnějších trestů, kdežto nepodmíněný trest je ten nejpřísnější v ‚arsenálu‘ sankcí, které soudce má,“ podotkl Drápal.

Podle něj je tak nutná hlubší reforma trestních sazeb a zejména komplexní reforma podmíněného trestu.

Neplatí výživné

Dalším trestným činem, u kterého je dle Ministerstva spravedlnosti možné diskutovat o částečné dekriminalizaci, je zanedbání povinné výživy.

„Zde je poměrně vysoký počet recidivujících pachatelů a lze říci, že jde o odsouzené, kteří už zřejmě definitivně rezignovali na svou povinnost platit výživné,“ uvedl Řepka.

Česko má moc vězňů a recidivu. Řešení? Kratší tresty, lepší práce s odsouzenými

Podle něj je však potřeba zdůraznit, že pobytem ve vězení se u drtivé většiny odsouzených ztrácí možnost výdělku a pouze narůstá jejich dluh na výživném. „U chronických neplatičů přitom ani opakované trestní postihy nemají efekt,“ zdůraznil Řepka.

Ministerstvo také uvažuje o tom, že v případě neplacení výživného by do vězení nastoupila pouze osoba, která by tímto opatřením neohrozila finanční situaci vyživované rodiny.