Sezona začala. Velmi rané brambory jsou plné vitamínu C a skoro bez kalorií

„Mají podobné dietetické účinky jako zelenina,“ uvedl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. Nevýhodou je ovšem jejich krátká životnost, pouhých pár dní. „Když se neprodají rychle, tak ztrácejí svou kvalitu i chuťové vlastnosti,“ konstatoval.

Přesto se podle Hanky vyplatí kupovat domácí brambory víc než ty dovezené z jihu Evropy, zejména Španělska či Itálie. U těch totiž jen doprava trvá několik dní. „To už není raná brambora, ale nová brambora. Je zralá, má silnější slupku, už je to trošku jiné zboží,“ poznamenal.

Češi se vrhli na samosběr jahod. Cena je proti obchodům někdy i poloviční

Za chutné domácí brambory si ovšem zákazníci budou muset připlatit. Cena brambor přitom roste už nyní, v květnu oproti předchozímu měsíci zdražily o 12 procent. Podle statistiků tak kilogram brambor stál v průměru 16,47 koruny. Další růst jejich ceny se očekává právě kvůli stále vyšším nákladům na jejich pěstování. „Prodražily se jim například i textilie, kterými pokrývají plochy, aby se jejich porosty mohly lépe vyvíjet,“ připomněl agrární analytik Petr Havel.

Stejně jako ve všech dalších oborech i bramboráři navíc doplácejí na dražší pohonné hmoty i energie. Pocítí je zejména v létě, když se budou hlízy sklízet při teplotách třeba 25 °C nebo i vyšších. „Přepravky se do obchodních center vozí zachlazené, což je energeticky velmi náročné,“ vysvětlil Hanka. „Kdo nemá fixovanou cenu energie, letos platí třikrát tolik co loni,“ posteskl si zelinář.

Změna na polích

Ceny brambor nahoru táhne i snížení jimi osázené plochy, a to v celoevropském měřítku. V uplynulých koronavirových letech se totiž výrazně snížila produkce hranolek. Jejich výrobci se obávali, že o ně vzhledem k zavřeným restauracím nebude zájem. Zemědělci proto měli velké přebytky a cena brambor klesla. Osázeli jimi proto mnohem méně polí. „Dá se očekávat, že nyní v celé Evropě bude nejnižší plocha brambor za celou historii jejich pěstování,“ konstatoval místopředseda Českého bramborářského svazu Vlastimil Rasocha.

Statistiky o tom, kolik ploch bylo v Česku osázeno bramborami, zatím nejsou. „Máme informace od pěstitelů, na jejichž základě očekáváme, že dojde k poklesu ploch brambor o několik procent,“ poznamenal Hanka. Loni se v Česku vypěstovalo 812 tisíc tun brambor na ploše 28,85 tisíce hektarů. Soběstačnost tak činí necelých 80 procent spotřeby, a může ještě klesnout.

Rekordní drahota? Lidé začínají pěstovat zeleninu i ve městech

Pěstitelé totiž častěji přecházejí od brambor, jejichž pěstování je pracnější, ke snazším plodinám. Zejména olejninám jako řepka či obilovinám. Těch začíná být v důsledku ruské války na Ukrajině celosvětový nedostatek. Jsou obchodovatelné na světových trzích a zemědělci proto nejsou odkázáni na cenu, kterou dostanou od místních obchodníků. Nemusí se tedy bát, že jim prodej brambor jen stěží pokryje náklady.

Menší zájem o pěstování brambor může přinést také plánované snížení jejich podpory od Evropské unie jakožto citlivých komodit. Od roku 2023 tak pěstitelé přijdou zhruba o 5000 korun na hektar. Strach o budoucnost tohoto oboru v tuzemsku má také Agrární komora. „V příštích letech může dojít k dalšímu snížení ploch osázených bramborami vzhledem ke značnému znevýhodnění produkčních zemědělců v souladu s novými pravidly Společné zemědělské politiky po roce 2022,“ dodal prezident Agrární komory Jan Doležal.