V roce 2015 dominovaly tehdejším Oscarům tři filmy. Nejvíce nominací si vysloužily snímky Grandhotel Budapešť, Birdman a Kód Enigmy. Zatímco první dva se vyžívaly v černém humoru a dramatu kombinovaném s komedii, ten třetí byl dramatem skutečným. A co více, příběh geniálního matematika, který za války prolamuje nacistický tajný kód, aby byl pár let po skončení konfliktu vyslýchán a souzen jen kvůli tomu, že je homosexuálem, nebyl výmyslem scénáristů, nýbrž reálným životním příběhem otce moderní informatiky. Alana Turinga.

Operace Vigorous, potápějící se britský torpédoborec Nestor
Nepotopitelná letadlová loď. Malta byla pro Hitlera trnem v oku, měl důvod

Britskému matematikovi, logikovi a kryptoanalytikovi by ve čtvrtek bylo 110 let. Dožil se přitom pouhých jednačtyřiceti, svět mu však i tak vděčí za mnohé. „Turing významně přispěl k vývoji matematiky, logiky, kryptoanalýzy a položil základy dnešní umělé inteligence či počítačové vědy,“ shrnuje encyklopedie Britannica. 

Stokilometrová jízda

Narodil se 23. června 1912. Už jako u malého dítěte si u něj jeho učitelé všímali, že je zvlášť bystrý. „Učila jsem moudré chlapce a snaživé chlapce. Ale Alan je génius,“ prohlásila o něm ředitelka základní školy ve městě St Leonards-on-Sea, kam Turing chodil od šesti do devíti let.

Zásadní potom bylo pro příštího matematika studium na střední škole Sherborne. Hned na začátku ukázal, jak důležité je pro něj vzdělání. „Když v jeho první školní den vypukla devítidenní stávka a Turing se tak nemohl do prestižní školy dopravit vlakem, za dva dny urazil stokilometrovou vzdálenost na kole,“ nastiňuje server Mental Floss. Bylo mu teprve necelých čtrnáct let.

Smuteční ceremoniál k uctění památky amerických vojáků, kteří padli v bitvě o Midway
Bitva o Midway zachránila USA. Kdyby rozvědka selhala, mělo by to fatální dopad

Na střední škole byl sice Turing obecně považován za průměrného žáka, jenže v matematice zcela vynikal. Vášeň pro tento obor sdílel se spolužákem Christopherem Morcomem, o kterém některé zdroje mluví jako o Turingově první lásce. Když Morcom jako devatenáctiletý v roce 1930 zemřel, Turinga jeho smrt silně poznamenala. Zároveň jej ale inspirovala k ještě tvrdší práci na věcech, o kterých s Morcomem tak často mluvili.

Brzy se mu otevřely dveře na nejprestižnější univerzity. „Nejdříve od roku 1931 studoval matematiku na King´s College v Cambridge,“ připomíná encyklopedie Britannica. V roce 1936 pak bylo publikováno jeho stěžejní dílo – článek „On Computable Numbers, with an Application to the Entscheidungsproblem“, v němž zavedl pojem Turingův stroj, který se stal jedním ze základů informatiky. O dva roky později získal doktorát na americké Princetonské univerzitě.

Enigma versus bomba 

Zatímco Turingova vědecká kariéra se úspěšně rozvíjela, Evropu začal děsit nacismus a německá rozpínavost. Už v roce 1938, kdy se vrátil z USA, proto Turing začal pro britskou vládu pracovat jako kryptoanalytik. A když v roce 1939 vypukla druhá světová válka, rychle se přesunul z King´s College do Bletchley Parku.

V panském sídle tehdy bylo Vládní komunikační ústředí s oddělením kryptografie. Jeho postavení bylo ve válce velmi důležité – důstojníci Wehrmachtu totiž komunikovali přes šifrovací přístroje a dešifrování německých zpráv bylo životně důležité. To byl úkol přesně pro Turinga.

Němci používali šifrovací stroj Enigma a nejlepší britské mozky se soustředily na jeho prolomení. Turing v něm sehrál klíčovou roli. „Polská vláda ještě předtím dala Británii a Francii k dispozici detaily, jak se polským matematikům pod vedením Mariana Rejewského již dříve podařilo prolomit šifrování Enigmy a sestavit stroj bomba kryptologiczna,“ připomíná encyklopedie Britannica.

Vojáci Rudé armády se chystají k protiofenzívě u řeky Chalchyn v roce 1939. Na pozadí lehké tanky řady BT.
Japonsko za války nepřinutily ke kapitulaci jen atomové bomby, byl i další důvod

Jenže v roce 1940 Němci při šifrování změnili postup, a tehdy nadešla Turingova chvíle. „Se svými spolupracovníky sestavil stroj na prolamování Enigmy nazvaný Bomba, který pak po zbytek války dokázal Spojence zásobovat obrovským množstvím přečtených německých tajných zpráv,“ uvádí Britannica. Turingovo řešení bylo mnohem pokročilejší než původní polský stroj a britští špioni se díky němu až do konce konfliktu každé dvě minuty dostávali k nové nacistické zprávě.

Turing věděl, jak je snaha jeho týmu důležitá, a nejednal proto v rukavičkách. Jak píše server Mental Floss, třeba v roce 1941 porušil zažité postupy a společně s kolegy napsal přímo Winstonu Churchillovi žádost o více prostředků pro středisko kryptoanalýzy.

Do konce války pak Turing ještě Bombu zdokonalil, vrhl se na rozluštění německé námořní Enigmy, prolomil i další německé šifry a začal pracovat na šifrování hlasové komunikace.

Geniální běžec

V roce 1948 si Turing na konto málem připsal další velký úspěch. Dlouhodobě se totiž věnoval běhání, o kterém říkal, že je jediným způsobem, jak si dokáže vyčistit hlavu. Už za války často běhával čtyřicet kilometrů z Bletchley Parku do Londýna na schůzky v časech, za jaké by se nemusel stydět žádný maratonec.

A v roce 1948 se rozhodl kvalifikovat jako maratonský běžec na Olympiádu. „V kvalifikačním závodě skončil na pátém místě s časem dvě hodiny a šestačtyřicet minut. Bylo to o jedenáct minut více, než kolik nakonec měl vítěz maratonu na Olympiádě. Turingovy atletické ambice ale zhatilo zranění nohy,“ poznamenává server Mental Floss.

V pracovním životě se však matematikovi nadále dařilo. Nejdříve v Londýně začal pracovat na elektronickém počítači, poté se přesunul na univerzitu v Manchesteru, kde položil základy disciplíně umělé inteligence. Jeho vědecká kariéra ale měla brzy dostat pořádnou ránu.

Vykastrovaný

I jako čtyřicetiletý zůstával geniální matematik nadále svobodný. Za války byl sice krátce zasnouben s kolegyní, matematičkou Joan Clarkeovou, ze svatby ale sešlo. Důvod, proč se žádná žena nestala paní Turingovou, vědec pečlivě tajil. Byl totiž homosexuálem. A homosexualita byla ve Velké Británii padesátých let považována za zločin. Jak špatně se tehdy společnost k homosexuálům chovala, Turing pocítil na vlastní kůži.

V roce 1952 na policii nahlásil, že jeho dům někdo vykradl. Netušil, co tím spustil. „Při vyšetřování vloupání policisté zjistili, že měl Turing vztah s jistým Arnoldem Murrayem. Za to byl obviněn ze sexuálního deliktu a poté, co na radu advokáta přiznal vinu, byl také odsouzen,“ píše server Mental Floss.

Frank Luke s jedním z německých letadel, které sestřelil.
Rebel bez pudu sebezáchovy. Frank Luke létal jako ďas, ostatním se ale protivil

Špičkový vědec dostal na výběr. Buď vězení, nebo podstoupení „léčby“ – chemické kastrace. Zvolil si druhou možnost a začal dostávat silné dávky hormonů.

Proces poznamenal nejen jeho osobní, ale také pracovní život. Udržel si sice místo na univerzitě, byl mu ale odepřen další přístup k utajovaným informacím a britská vláda s ním přerušila spolupráci na kryptoanalýze.

Otrávené jablko 

V roce 1954 Turinga našli u něj doma mrtvého. Zjistilo se, že jej zabil kyanid, který byl v jablku, do něhož kousl. „Oficiálně byla smrt uzavřena jako sebevražda,“ píše encyklopedie Britannica. Dodnes je ovšem tato verze zpochybňována a o Turingově smrti se vyskytují mnohé teorie – od těch umírněných, podle kterých se omylem nadýchal výparů ze své malé laboratoře, až po ty bláznivé, vyprávějící o tom, že Turinga nechala zabít FBI, která se obávala jeho vědomostí získaných za druhé světové války.

Až do počátku tohoto století zůstával příběh geniálního matematika poměrně neznámý. Před zhruba dvěma desítkami let se však dostal na světlo světa. V roce 2009 tehdejší britský premiér zveřejnil oficiální omluvu Turingovi. „V roce 2013 pak matematikovi posmrtně udělila milost královna Alžběta II.,“ zmiňuje web britské vlády.

Od roku 2017 v Británii platí takzvaný Turingův zákon. Ten zaručuje, že gayové, které v minulosti odsoudili za sexuální orientaci, budou omilostněni.