Ministerstvo vnitra rovněž uvedlo, že v sobotu se v zemi konalo celkem 14 akcí na podporu Lukašenka, na které přišlo dohromady 5600 lidí. Naproti tomu "celkový počet účastníků 11 protestních akcí nepřesáhl 900". V Minsku se prý pochodu žen zúčastnilo kolem 500 osob.

Agentury AFP a Reuters přitom informovaly, že jen tohoto protestu v metropoli se zúčastnilo asi 2000 žen. Pochod do centra hlavního města v jednu chvíli policie zablokovala a pak začala účastnice protestu hromadně zadržovat.

Nezávislý zpravodajský web Tut. by poznamenal, že většinu zadržených policie v sobotu večer po identifikaci zase propustila. Kromě Minska policie zatýkala účastníky akcí proti Lukašenkovi také ve měch Mazyr, Vetka a Lida.

Agentura DPA napsala, že před dnešní demonstrací v Minsku začaly bezpečnostní síly již ráno uzavírat velká náměstí. Ministerstvo vnitra vydalo důrazné varování před účastí na protestech, a to nejen v metropoli, ale i v dalších běloruských městech. Pohrozilo přitom použitím síly proti těm, kdo tuto výzvu neuposlechnou.

Protesty jsou organizovány prostřednictvím aplikace služby Telegram, která umožňuje zasílání zpráv, fotografií, videí a různých souborů. Portál Nexta Live, který má přibližně dva miliony předplatitelů, tam zveřejnil seznam jmen a dat narození kolem 1000 příslušníků bezpečnostních sil, kteří používají násilí proti pokojným demonstrantům. Seznam podle portálu sestavila hackerská skupina jménem Cyber ??Partisans. Nexta Live uvedl, že bezpečnostní síly byly předem varovány před plněním "zločinných rozkazů" vedení státu, protože jinak budou postupně zveřejňována jména dalších policistů.

Po oznámení úřadů, že srpnové volby vyhrál s více než 80 procenty hlasů Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let, propukly v Bělorusku rozsáhlé protesty. Hodně Bělorusů je přesvědčených, že tento výsledek je zfalšovaný. Opozice, stejně jako EU, ho neuznává. Demonstrace, jejichž účastníci požadují odchod Lukašenka a nové volby, pokračují přes brutální policejní zákroky a zatýkání.

Osobnosti vyzývají k sankcím

Několik senátorů, současných a bývalých poslanců, europoslanců a dalších osobností veřejného života vyzývá představitele států Evropské unie, aby prosadili co nejrychlejší uvalení sankcí vůči osobám odpovědným za represe proti demonstrantům v Bělorusku. Napsali to v otevřeném dopisu k pondělnímu jednání unijních ministrů zahraničí. Vybízejí také k využití všech možností evropské diplomacie k zastavení ruského vměšování v Bělorusku či k poskytnutí finanční podpory běloruské občanské společnosti.

Signatáři také požadují, aby unijní státy uznaly za představitelku Běloruska Svjatlanu Cichanouskou. Má podle nich veřejný a morální mandát zajistit klidné předání moci v Bělorusku novým legitimním představitelům, kteří budou zvoleni ve svobodných volbách. Cichanouská byla hlavní opoziční kandidátkou v běloruských prezidentských volbách z 9. srpna.

Podle běloruských úřadů získala deset procent hlasů a vítězem byl pošesté vyhlášen prezident Alexandr Lukašenko s více než 80 procenty hlasů. Opozice pokládá tyto výsledky za zfalšované, odmítla je uznat i Evropská unie. Sankce proti osobám odpovědným za represe vůči demonstrantům by měly být pravidelně revidovány a případně zpřísňovány a rozšiřovány, navrhují signatáři. Týkat se mají i Lukašenka a jeho nejbližšího okolí.

Lukašenko nereaguje

Poslední vývoj v Bělorusku podle signatářů ukazuje, že Lukašenko na dosavadní unijní výzvy nereaguje. "Naopak dochází čím dál intenzivněji nejen k systematickému porušování základních lidských práv, ale i samotných běloruských zákonů ze strany představitelů oficiálních státních institucí," uvádějí. Za alarmující považují, že Lukašenko jedná o dalším vývoji s Ruskem, ačkoliv není legitimním prezidentem. "Tato zákulisní jednání mohou znamenat ohrožení suverenity nezávislého Běloruska a to za záruku osobní záchrany a bezpečnosti Lukašenka," stojí v dopisu.

Signatáři také vyzývají k využití nástrojů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ke zprostředkování dialogu se všemi složkami běloruské společnosti a vyšetření a potrestání zločinů proti lidskosti, ke kterým v Bělorusku došlo. Unie by podle nich podobnými kroky mohla předejít mnohem vážnějším dopadům krize na Evropu a běžné lidi v Bělorusku.

Dopis podepsali například senátoři David Smoljak (za STAN), Jan Horník (STAN), Václav Hampl (za KDU-ČSL) a Jiří Oberfalzer, poslanci Miroslava Němcová, Pavel Žáček (všichni ODS), František Kopřiva a Jan Lipavský či europoslanci Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa (všichni Piráti). Podpis připojili i zpěvačka Marta Kubišová, dokumentaristka Olga Sommerová, Dagmar Havlová či socioložka Jiřina Šiklová.

O sankcích budou jednat ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí. Měli by se také setkat s Cichanouskou, která odpoledne promluví v Evropském parlamentu.