Před časem jste řekl, že je lež, že maďarská vláda omezuje svobodu tisku. Co si myslíte o provládních investorech, kteří tiše vykupují polovinu médií, včetně všech okresních novin, celostátních zpravodajských portálů a komerčních televizních stanic?
Každý mediální produkt má vlastníka. Je zajímavé, že pouze v případě orgánů definovaných jako provládní záleží na tom, kdo je vlastníkem. A myslím, že to tvrzení o „provládních investorech“ je do značné míry nepravdivé, zaujaté a lživé.

Zoltán Kovács, státní tajemník pro komunikaci, ale uvedl už přede dvěma roky, že vytvořením KESMA se podařilo „zajistit, aby téměř 50 procent maďarského tisku mělo postoj vlády“. Popíráte, že existuje kategorie investorů blízkých Fidesz?
U bezpočtu lidí se říká „blízký Fideszu“, zatímco pokud jsou někomu blízcí, není to Fidesz.

Šéf Transparency. Právník Petr Leyer (35) je ředitelem české pobočky Transparency International od listopadu loňského roku. Už od roku 2011 pracoval ale v její právní poradně a v posledních letech byl jejím šéfem.
Šéf Transparency Leyer: Verdikt EU je jasný. Babiš nesmí čerpat dotace

KESMA tedy nepíše v souladu s vládou?
Proč je podle vaší logiky tiskový orgán, který není radikálně proti vládě nebo vůči ní kritický, okamžitě provládním nebo dokonce stranickým médiem?

Vraťme se k původní otázce: nepovažujete za omezení svobody tisku to, že investoři blízcí Fideszu koupili polovinu médií a přizpůsobili je jeho politickým cílům?
Bohužel se jim nepodařilo koupit polovinu tisku, přestože investovali velké částky. KESMA je důležitým hráčem v maďarském mediálním světě, ale pokud se podíváme na tiskové produkty, které jsou jakýmkoli způsobem relevantní pro utváření veřejného života, existuje levicová a liberální nadvláda a my jsme stále daleko od jakékoli rovnováhy. V případě Maďarska je skutečnost, že se objevil pluralitní tisk a skončila desetiletí trvající hegemonie levice a liberálů, považována za porušení svobody tisku. Jak levicí, tak sdělovacími prostředky doma i v zahraničí.

Byznysmeni jako Ádám Matolcsy, Lőrinc Mészáros, Mária Schmidtová, Andy Vajna a mnoho dalších koupili média a poté je zdarma předali mediální nadaci Fidesz. To pokládáte za byznysový a ne politický krok?
Tito lidé mají své vlastní politické názory, své politické hodnoty a mluví o tom veřejně. Faktem je také to, že v případě tisku mají investice veřejný význam. Tvrdit, že tito lidé jednali na základě politických objednávek, je však dětinské a nepravdivé.

Očkování proti koronaviru na Slovensku
Vakcín je dost. Slováci se ale nechtějí očkovat

Orbán je ale o to veřejně požádal v roce 2015 v televizním pořadu?
Ano, Viktor Orbán o tom mluvil, a zcela oprávněně. Požádal o podporu a existují dvě možnosti: buď ti, kteří mohou pomoci, pomohou, nebo nepomohou. Podobně pravidelně vyzýváme naše příznivce, aby podporovali Fidesz svými dary. Nejde o závazné rozhodnutí úřadů, kterému se nelze vyhnout. Všechny investice do médií byly regulérní, transparentní a veřejné. A domnívám se, že situace, která nastala, je pozitivní, protože narušila hegemonii levicového a liberálního tisku, což má pro nás pozitivní politický přínos. Pokud jde o hodnocení tisku v Maďarsku, jedná se podle mě o různost politických pohledů, a nikoli o porušení svobody tisku.

Orbán oznámil, že vytvoření KESMA mělo pro zemi strategický význam a jeho noviny dostávají většinu státní reklamy. Vláda vydržuje média, která podporují politiku Fideszu, převážně z veřejných prostředků…
To, o čem mluvíme, se týká otázky národní ekonomické priority.

Není to nespravedlivá výhoda, že média podporující politiku Fidesz dostávají většinu státní reklamy?
Podívejme se na čísla, a pokud je to pravda, a to si nemyslím, že opoziční média dostanou jen necelých dvacet procent, je to přesně to samé, co opoziční pravicová média dostávala ze státních reklam za tehdejší vlády levice. Měli jste s tím tehdy nějaký problém?

Munice z vrbětického areálu
Sofia podezírá šest Rusů z otravy novičokem a výbuchů v bulharských skladech

Mluvili jste někdy s Orbánem o možné budoucnosti Maďarska mimo Unii?
Stojí za to podívat se, co se stalo s EU od roku 2004. Z tehdejší unie patnácti členských států je dnes partnerství 27. Podíváme-li se na historii posledních zhruba dvacet let, vidím velmi vážné problémy.

Pokud Orbán zůstane předsedou vlády do roku 2030, a takové ambice má, zůstane Maďarsko členem Unie?
Maďarský stát existuje již 1021 let, z nichž 17 je v Unii; více než tisíc let byl mimo. Maďarsko prožilo většinu z téměř 70 let evropské spolupráce mimo ni. Neříkám, že bylo v tomto období v té nejpříjemnější části světa, ale skutečně existovalo. Zároveň je dnes členství v zájmu Maďarů, maďarského národa.

Vystoupí tedy Orbán z Unie?
Určitě ne.

Redakčně kráceno. Titulek a perex vytvořila redakce Deníku. Rozhovor vyšel v maďarském portálu Telex. Uveřejněn je jako součást spolupráce klíčových médií V4, organizovaná Visegrad Insight.

Visegrad InsightVisegrad InsightZdroj: Visegrad InsightDeník součástí projektu klíčových středoevropských médií

Tento materiál je součástí spolupráce a výměny materiálů mezi nejvlivnějšími médii Visegrádské čtyřky organizovaných Visegrad Insight. Projektu se účastní Denik.cz, polská média Res Publica Nowa, Onet.pl, slovenský DennikN.sk a maďarský Telex.hu. Projekt se uskutečňuje s podporou EU.

Zdroj: EU