Koronavirus je z 80 procent shodný se SARS, tvrdí vědci. Přenašečů může být víc

Virologové se pod vlivem epidemie, která začátkem letošního roku ochromila čínské velkoměsto Wu-chan, hlouběji zaměřili na genom koronaviru. Tento virus nakazil od loňského prosince už více než 17 tisíc lidí a zabil více než 360 lidí.

SARS i nový koronavirus vzešly z netopýrů

"V podstatě jde o variantu SARS, která se šíří snadněji, ale způsobuje menší škody. To znamená, že léky a vakcíny vyvinuté proti SARS by měly fungovat i v případě wu-chanského koronaviru," uvedl v tiskové zprávě k oběma novým studiím virolog Ian Jones z britské University of Reading, jenž se vlastního výzkumu neúčastnil.

Smrtící koronavirus děsí svět. Epidemie splňuje požadavky vyhlášení stavu nouze

Hodně koronavirů se řadí mezi tzv. zoonózy, tedy mezi nákazy, které se mohou šířit na lidi ze zvířat (konkrétně z obratlovců), a to jak přímým dotykem, tak vdechnutím nebo polknutím nějakého vzorku obsahujícího virus.

Jak v případě SARS, tak i nového koronaviru oficiálně pojmenovaného jako 2019-nCoV, byli jeho původním nositelem netopýři. Ti pak prostřednictvím svého trusu nebo slin infikovali jiná zvířata, z nichž se virus přenesl na člověka (podle českého vědce Jiřího Černého byly tímto přenašečem pravděpodobně cibetky, pozn. red.).

"2019-nCoV je netopýří virus a SARS-CoV, jenž způsobil epidemii v letech 2002 a 2003, představuje jeho nejbližšího příbuzného," uvedl Jones.

Smrtící koronavirus se šíří také fekáliemi, zjistili vědci

Epidemie SARS, řádící od listopadu 2002 do července 2003, tehdy zabila 774 lidí a infikovala dalších 8 098 ve 29 zemích několika kontinentů.

Začalo to na tržišti

Aby určili původ nového koronaviru, prozkoumali vědci kompletní genomy jeho vzorků, které odebrali od pacientů v raném stadiu nákazy. V první studii se vědci Wu-chanského virologického ústavu zabývali vzorky virů od sedmi pacientů, kteří byli původně přijati k ošetření v důsledku těžkého zápalu plic (pneumonie). Šest z nich pracovalo na obřím tržišti s mořskými plody ve Wu-chanu, jež se dnes považuje za místo, odkud se nemoc začala loni v prosinci šířit. 

Asi 70 procent těchto vzorků bylo vzájemně téměř identických a jejich genetická sekvence byla ze 79,9 procenta shodná se SARS. Vědci pracující na této studii také zjistili, že 2019-nCoV je téměř totožný s jinými koronaviry, vyskytujícími se v populaci čínských netopýrů, s nimiž sdílí 96 procent genetického kódu.

I druhá studie, kterou realizovali vědci z Univerzity Fu-tan v Šanghaji a z Čínského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí, vycházela ze zmíněného tržiště, protože se zaměřila na jedenačtyřicetiletého muže, jenž tam pracoval a 26. prosince se dostavil do jedné z wu-chanských nemocnic s horečkou a příznaky dýchacích potíží.

Virus se ve Wu-chanu šířil již dříve, tvrdí vědec. Byl zaměňován za zápal plic

Analýza viru, který ho nakazil, prokázala, že je z 89 procent shodný s koronaviry podobnými infekci SARS, jež se nazývají betakoronaviry a opět se vyskytovaly u čínských netopýrů. 

Léky na SARS by mohly pomoci

Jak se stalo, že se infekce rozšířila i na člověka? Podle dřívějšího vyjádření amerického virologa Vincenta Munstera pro Business Insider se mohou na člověka přenášet ze zvířat právě jen betakoronaviry, jež se usazují v našich dýchacích cestách. Důvodem je to, že ne všechny koronaviry mají tentýž tvar. Jejich "skořápku" pokrývají bílkovinné hroty, které jim pomáhají přichytávat se k hostitelské buňce. Pokud tvar hrotů k receptorům buněk potenciálního hostitele "nepasuje", nemůže se virus přenést.

Koronaviry však také mutují. Mutací se tvar jejich bílkovinných hrotů změní, a díky tomu i přizpůsobí novému hostiteli. Podle hlavní autorky nové studie, čínské vědkyně Zheng-Li Shi, si nový koronavirus vytvořil tímto způsobem speciální protein, jímž se dokázal přichytit na buněčném receptoru uloženém hluboko v lidských plicích. Proto se první příznaky nového podobaly těžkému zápalu plic.

Čína přiznala chyby ohledně koronaviru. Chce zakročit proti nelegálním trhům

Podobnost nového viru se SARS by mohla hodně pomoci v léčbě nemoci. Protože jak SARS, tak wu-chanský koronavirus se na lidské buňky vážou obdobným způsobem, měla by vhodná léčiva pro první nákazu pomáhat stejným způsobem i u té druhé. A přestože zatím nebyla žádná specifická vakcína pro SARS ani pro nový koronavirus schválena, existují některá potenciálně vhodná léčiva, jež se vyvíjela proti SARS a zatím neprošla klinickými testy.

Podle autorů nových studií by se s nimi mělo začít opět pracovat a pokusit se potvrdit hypotézu, že protilátky zabírající proti SARS budou stejně účinkovat i v případě nákazy 2019-nCoV.

Cibetky. Prasata. Netopýři

Autoři studie navrhli ještě dva další způsoby léčby nového koronaviru. Těla pacientů, kteří již byli infikováni virem 2019-nCoV, si v některých případech vytvořila vlastní protilátky - bílkoviny, které naše imunitní systémy používají ke zdolání bakterií a virů. Ty jsou podle autorů studie v některých případech dostatečně silné na to, aby virus neutralizovaly. Ukázalo se také, že virus 2019-nCoV může být neutralizován protilátkou, získávanou z koňské krve. Toto sérum bylo už jednou použito k boji proti SARS.

Problémem však zůstává, že nový virus se na člověka přenáší ze zvířat, a u lidí tak vůči němu není vyvinuta specifická imunita. Odborníci se také dosud neshodli na živočišném druhu, z nějž se nákaza na lidi přenesla - Černého názor, že šlo o cibetky, je pouhou hypotézou.

Přenašeč koronaviru? Mohly by to být cibetky, domnívá se český vědec

"Stále nevíme, zda se tu kromě netopýrů nevyskytl ještě další živočišný druh, který posloužil jako hostitel zprostředkovávající přenos nákazy, ani to, zda jeho zapojení do děje neposílilo nějakým způsobem vir. Nevíme ani to, jaký živočišný druh by to mohl být," uvedl ve své zprávě k danému výzkumu virolog Michael Skinner z Královské univerzity v Londýně, jenž se ani na jedné z obou studií nepodílel.

Nová studie týmu kolem čínské vědkyně však nabízí několik vodítek. Nové genetické informace zjištěné u koronaviru naznačují, že se může vázat na buněčný receptor ACE2 nacházející se v lidských plicích, stejně jako na obdobný receptor vyskytující se u netopýrů, prasat a právě cibetek, které stály i za přenosem nákazy SARS.

Hongkong hlásí první oběť koronaviru. Belgičan, který letěl s Čechy, je nakažen

To naznačuje, že by Černého hypotéza mohla být správná a že přenašečem nákazy na lidi jsou právě tyto tři druhy. Podle neziskové organizace Johns Hopkins Center for Health Security je totiž teoreticky možný i přímý přenos nákazy z netopýrů na lidi. 

S další teorií přišel 22. ledna vědecký redakční a editorský tým odborného lékařského měsíčníku Journal of Medical Virology. Podle něj je přenašečem koronaviru ze zvířat na lidi čínská kobra. Virolog Skinner však tuto hypotézu zpochybnil s tím, že nové informace o genomu koronaviru naznačují, že "tento virus není kompatibilní s některými exotičtějšími hostiteli, jež byli původně považováni za původce epidemie". 

"Jediným způsobem, jak se dobrat jistoty o původu viru, je odebrat vzorky DNA ze všech zvířat prodávaných na wu-chanském tržišti a také z netopýrů, kteří se vyskytují v dané oblasti," uzavírá odborný web Science Alert.