Kliknutím zvětšíteV 70. letech 19. století založil Ed Schieffelin, bývalý stopař americké armády, v jihovýchodní Arizoně město Tombstone. Schiefelina hnala na západ vidina bohatých ložisek stříbra a zdálo se mu, že necelých 50 kilometrů od mexických hranic našel vhodné místo. Vojáci ho varovali, že jde o apačské území a spíš než stříbro tam najde vlastní hrob. Schieffelinovi se to zalíbilo, a když v roce 1877 skutečně narazil na stříbrnou žílu, pojmenoval svůj claim „Tombstone“, tedy „Náhrobní kámen“.
Stříbrné naleziště okamžitě přilákalo do Tombstone spoustu dobrodruhů a v roce 1881 už v něm žilo více než 7000 lidí. Město vzkvétalo, ale mělo také pověst drsného místa, kde se na zákon příliš nehledí.
Kolem roku 1879 přibyla do Tombstone rodina Earpů, kterou sem stejně jako ostatní přilákala stříbrná horečka. Jejím později nejpopulárnějším představitelem byl jedenatřicetiletý Wyatt Earp, někdejší lovec bizonů, ale také zástupce šerifa v Dodge City. Spolu s ním se do města přistěhoval jeho bratr Virgil, horník a bývalý voják, který se stal v červnu 1881 v Tombstone šéfem městské policie, a ještě téhož roku je následoval mladší bratr Morgan. Brzy na to se objevil další nositel později slavného jména: Doc Holliday, původně zubař, nyní hazardní hráč a pistolník, který se spřátelil s Wyattem Earpem už v Dodge City.
Klan Earpových působil v Tombstone ve službách zákona, ale přilepšoval si také jinak. Bratři investovali do místních zábavních podniků a do stříbrných dolů a občas se nechávali najímat jako soukromá ochranka.
Earpové proti kovbojům
V roce 1881 se Earpovi dostali do sporu s partou kovbojů, honáků dobytka živících se zásobováním rostoucích měst hovězím masem. Také tuto partu tvořily z převážné části rodinné klany: jejími členy byli bratři Ike a Billy Clantonovi a Tom a Frank McLauryovi. Na rozdíl od Earpů přebývali většinou na farmě za městem a do Tombstone mířili jen za nákupy a za zábavou. Předcházela je pověst zlodějů dobytka a výtržníků, takže s Earpy, kteří sami o sobě také nebyli žádní beránci, příliš nevycházeli.
Napětí mezi oběma stranami zesílilo, když někdo 8. září 1881 přepadl dostavník z Tombstone do Bisbee. Virgil Earp jako městský maršál a zástupce velitele federální policie začal věc vyšetřovat a neobvyklý otisk boty s opravenou podrážkou ho dovedl k muži jménem Frank Stilwell, bývalému zástupci tombstonského šerifa Johnnyho Behana.
Earp nechal Stilwella i s jeho parťákem Petem Spencem zatknout, čímž jenom přilil olej do ohně vzájemného nepřátelství s kovboji, protože oba zadržení se s Ikem Clantonem a McLauryovými přátelili. „Jestli nám nedáte pokoj, vyřídíme vás,“ utrousil Frank McLaury, když narazil na Morgana Earpa.
Aby toho nebylo málo, měl Wyatt Earp spory i se samotným Behanem. Jednak byl jeho protikandidátem na funkci šerifa, kde údajně vyklidil pole až poté, co mu Behan slíbil, že ho udělá svým zástupcem – a ten pak tento slib nesplnil. A jednak se oběma líbila táž žena, Josephine „Sadie“ Marcusová. Žila dříve s Behanem, ale začátkem roku se s ním rozešla, když ho našla v posteli s jinou.
Earp byl pro změnu zadán s Mattie Blaylockovou, ale jejich vztah procházel krizí kvůli Mattiině závislosti na opiátech. Není prokázáno, že by už tehdy nadbíhal Sadie, ale určitě se s ní znal. A protože si ji později vzal a prožil s ní zbylých 46 let svého života, je možné, že nějaká jiskra mezi nimi přece jen přeskakovala.
Před přestřelkou
V Tombstone platila vyhláška o zákazu nošení zbraní, ale zdaleka ne každý ji bral vážně. A týkalo se také Ikea Clantona a Toma McLauryho, kteří si ráno 25. října 1881 přijeli do města nakoupit. U zásob ale nezůstalo. Ike Clanton zamířil do místního baru Alhambra, začal pít a alkohol v něm posiloval agresivitu.
A protože v baru seděl také Earpův přítel Doc Holliday, rovněž podnapilý a s každou další sklenkou nebezpečnější, vypadalo to, že oba už po svých z baru neodejdou. Ostatnímu osazenstvu baru se naštěstí podařilo osobnímu souboji mezi oběma muži zabránit, ale Clanton pil dál. Nakonec se vypotácel do ulic se zbraněmi v rukách a křičel výhrůžky.
Následoval zásah, který byl pro Earpy typický. Virgil jako šéf městské policie a Morgan jako jeho zástupce vyrazili za opilým Clantonem, a když se mu dostali za záda, jednoduše ho vzali pažbou revolveru po hlavě. Pak ho odvedli k soudci, který mu uložil kauci a propustil ho. Ike Clanton byl opět svobodný – ale ponížený, a proto také na výsost rozzuřený.
Do města mezitím dorazili i zbylí kovbojové z jeho party, včetně jeho bratra Billyho a Franka Mc Lauryho. Pětice kovbojů zamířila do Fremont Street a nijak se netajila tím, že tohle bude Earpy zatraceně mrzet.
Šerif Behan se pokusil kovboje odzbrojit, ale neuspěl. Podle některých zdrojů mu muži zapřeli, že nějaké zbraně mají, podle jiných je jednoduše odmítli vydat. Karty byly rozdány.
Přestřelka u OK Corralu
Dopoledne 26. října 1881 začali kovbojové dokupovat v krámu obchodníka Spangenbergera střelivo, a poté se přesunuli k ohradě pro dobytek zvané OK Corral. Navzdory pozdějšímu pojmenování přestřelky však u ní nezůstali – nakonec se usídlili na prázdném pozemku kus za ní, vedle penzionu fotografa Camilla S. Flye. Přestřelka u OK Corralu se tak ve skutečnosti vlastně odehrála jinde.
K Earpům mezitím už doléhaly zprávy o tom, že se na ně kovbojové připravují a hodlají si to s nimi vyřídit. Bylo po poledni, když se tři bratři rozhodli, že své protivníky předejdou. Po cestě se k nim připojil ještě Doc Holliday, který přispěchal svým ohroženým přátelům na pomoc. Protože nebyl ozbrojen, zapůjčil mu Virgil Earp brokovnici.
Čtveřice mužů pak zamířila k ohradám. Její ponurý pochod, který se později stal stěžejním motivem celé řady filmů o této události, sledovala od místního Bauerova řeznictví Martha J. Kingová. Ta později dosvědčila, že když muži procházeli kolem ní, přehlédl Earp, jenž šel na vnější straně nejblíže ke středu ulice, jejich tvar a poznamenal směrem k Hollidayovi, který kráčel na straně obchodu: „Mají to mít,“ na což Holliday odpověděl: „Dobře.“
Po cestě se pokusil odhodlané pistolníky zastavit ještě Behan: „Nechoďte dál, budou problémy.“
„Jenom je odzbrojíme,“ odpověděli Earpovi.
„Už jsem je odzbrojil,“ řekl šerif, což bylo později významné u soudu (protože nemluvil pravdu).
Když se Earpovi a Holliday přiblížili k pozemku vedle penzionu, objevilo se proti nim dokonce šest kovbojů: Frank McLaury, Tom McLaury, Billy Clanton, Billy Claiborne, Wes Fuller a Ike Clanton.
Co přesně se stalo potom, se dodnes neví, protože výpovědi svědků se částečně rozcházely. Někdo na straně Earpů (pravděpodobně Wyatt) údajně po příchodu na místo zavrčel: „Vy parchanti, chtěli jste střílet, tak si zastřílejte.“
Na druhé straně Virgil Earp, jenž z titulu "maršála" vystupoval coby oficiální autorita, zavelel tváří v tvář šesti nepřátelům: „Ruce vzhůru, přišel jsem vás odzbrojit“.
Na tuto výzvu začali podle pozdějšího svědectví bratrů Earpových Frank McLaury a Billy Clanton vytahovat revolvery. Virgil vykřikl znova: „Počkejte, to nechci!“, ale situace se stala nezvladatelnou.
Dodnes se neví, kdo vystřelil první. Pravděpodobné ale je, že to byl Virgil Earp, jenž zasáhl Billyho Clantona do hrudi, a Doc Holliday trefil brokovnicí Toma McLauryho do téhož místa. Pak už to práskalo ze všech stran. Během sotva třiceti vteřin vypálili bojující muži asi třicet ran.
Když se rozplynul dým ze střelného prachu, leželi na zemi tři mrtví, konkrétně Billy Clanton a Tom a Frank McLauryovi. Ike Clanton a další dva kovbojové utíkali pryč do kopců. Na straně Earpů přežili všichni, ale pouze Wyatt zůstal nezraněn.
Soud a další osudy
Ike Clanton, který přežil, později Earpy zažaloval a věc skončila u soudu. Místní noviny informovaly o sporu protichůdně: The Tombstone Epitaph podporoval Earpy, The Nugget stál na straně kovbojů. Soud nicméně skončil osvobozením Earpových, mimo jiné s přihlédnutím k tomu, že kovbojové byli navzdory šerifovu tvrzení ozbrojeni.
Spor tím ale neskončil: ještě v prosinci roku 1881 přepadli kovbojové ze zálohy Virgila Earpa, který přežil s doživotně zmrzačenou rukou, a v březnu 1882 zastřelili neznámí pachatelé přes prosklené dveře Morgana Earpa, když hrál biliár. Podezřelí měli v obou případech nezpochybnitelné alibi a nebyli obviněni. Wyatt Earp však tušil, kdo za těmito útoky stojí, a rozhodl se pro soukromou pomstu: dal dohromady vlastní ozbrojenou skupinu, s níž koncem dubna 1882 vypátral a zabil tři muže, jimž oba útoky přičítal.
Ike Clanton opět unikl, ale ne na dlouho. V červnu 1887 byl přistižen při krádeži dobytka, a když se bránil zatčení, zástupce zákona Jonas V. Brighton ho zastřelil.
Ani dalšímu přeživšímu účastníkovi přestřelky u OK Corral nebyl dopřán dlouhý život; Doc Holliday zemřel ve věku 36 let na tuberkulózu v Glenwood Springs v Coloradu 8. listopadu 1887.
Wyatt Earp přežil ze všech aktérů legendárního souboje nejdéle. Zemřel 13. ledna 1929 ve věku 80 let v Los Angeles na chronický zánět močového měchýře.
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
