V současnosti se toto nakažlivé onemocnění na našem území nevyskytuje, ale nápadně se přibližuje hranicím s Německem i Polskem. Proto jsou i jihočeští veterináři a chovatelé ve střehu.

Štěpánka Kučerová provozuje Útulek pro prasátka v nouzi 10. rokem, momentálně má 15 chrochtajících obyvatel různých druhů.
V Útulku pro prasátka v nouzi na jihu Čech si obyvatelé chrochtají blahem

Jak sdělil ředitel Krajské veterinární správy František Kouba, aktuální situace v Evropě kolem AMP je velice nepříznivá. „Naše republika je jednou ze dvou zemí, kde se africký mor prasat v současnosti vůbec nevyskytuje. Děláme všechno proto, aby to tak bylo co nejdéle,“ uvedl.

Prevence je základ

Veterinární správa podle něj opakovaně upozorňuje chovatele, aby si zabezpečovali chovy, vydává informační letáky a doporučení, která najdou na webových stránkách. „Největší problém vidím ze severu Německa od Krušných hor. Nejdůležitějším faktorem je člověk, pokud někdo střelí divočáka bez viditelných klinických příznaků, může mor velmi rychle rozšířit,“ upozornil Kouba.

Zdroj: Youtube

AMP se nepřenáší jen kontaktem s nemocnými kusy, kontaminovanými předměty, či krmivem. Virus podle něj zůstává také v produktech z nakažených zvířat. „V potravinách, zmraženém vepřovém mase, zvěřině, ve špatně tepelně opracovaných výrobcích přežije i několik měsíců až let,“ zdůraznil.

Vyšetření na AMP se podrobují uhynulé a sražené kusy nahlášené myslivci a správci honitby. „Za to dokonce platíme tzv. nálezné,“ dodal Kouba s tím, že jde o dva tisíce korun. U pěti procent ulovených kusů jsou myslivci povinni předkládat i krevní vzorek, u kterého veterináři dělají rozbory jak na klasický tak i africký mor prasat.

Tato choroba zvířat naštěstí není přenosná na člověka, ale pokud ji odhalí veterináři v domácím chovu, musí vyhubit všechny jedince. „Bohužel tyto kroky mají potom velké ekonomické dopady,“ konstatoval ředitel jihočeských veterinářů.

Počítá s nejhorším

Chovatelka vepřů a provozovatelka jediného Útulku pro prasátka v nouzi v ČR, Štěpánka Kučerová z Trhových Svinů přiblížila, jaká preventivní opatření jsou třeba. „Moru se samozřejmě obáváme, naštěstí je na severních hranicích republika, ale máme připravený samozřejmě i katastrofický scénář,“ zmínila bývalá zootechnička.

Vysílače v obojcích divočáků by měly odhalit, jak se chovají v horském pásmu či nakolik je ovlivňuje např. vysoká sněhová pokrývka. Ilustrační foto.
Pozor, nestřílet. Divočákům nasadili žluté obojky, pomohou v boji s morem prasat

Styku jejích chovanců s divokými zvířaty brání dvojitý plot výběhu. „To je základ, nesmí být možný žádný styk s divočáky, vzdálenost musí být dostatečně velká. Pokud bychom se teoreticky ocitli v blízkosti ohniska, tak by se prasátka musela zavřít tak, aby k nim nemohl ani hmyz ani ptáci,“ dodala Kučerová.

V akutní situaci hodlá využít prostornou stodolu, kde by se 15 jejích zachráněných svěřenců zabezpečilo v jednotlivých kójích. „Využili bychom také protiprůvanové husté sítě na opláštění, aby k nim nemohl virus ani škvírkou proniknout,“ popsala krizový plán.

Hrozí jim jen karanténa

Pro prasata by to podle jejích slov byl nesmírný stres, ale musela by to vydržet. „Je velká výhoda, že spadáme do Českého klubu majitelů prasátek chovaných v domácnosti. To znamená, že všechna mají čipy a u Státní veterinární správy májí výjimku. Prasátka v naší evidenci jsou brána jako hobby zvířata,“ objasnila Kučerová s tím, že v případě výskytu AMP v lokalitě, všechna skončí pouze v karanténě. „Ostatní chovatelé v okolí by takové štěstí neměli, hrozilo by jim úplné vyhlazení chovu,“ uzavřela.

INFOBOXY: Africký mor prasat (AMP) je velmi nebezpečné, nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat. U nakažených zvířat vyvolává širokou škálu klinických příznaků. V případě akutního průběhu se projevuje vysokou horečkou až 42 °C, ztrátou chuti k přijímání potravy, malátností, ztíženým dýcháním, krvavým průjmem, zvracením. Objevují se krváceniny v kůži a vnitřních orgánech. Kůže končetin, uší, hrudníku a břicha je překrvená nebo namodrale zbarvená.

Podle veterinářů léčba této nákazy ještě neexistuje. Nemají vakcínu, která by mohla sloužit jako účinná prevence. U divokých prasat je zdrojem šíření viru především uhynulý nakažený jedinec. V poslední době se zvýšilo riziko přenosu i díky mezinárodnímu obchodování a cestování lidí. V rámci pandemie, kdy byly omezeny hromadné lovy spárkaté zvěře, se její populace několikanásobně rozmnožila.

Jak se chránit?

Ochrana chovu spočívá zejména v dodržování zásad biologické bezpečnosti – především zamezení kontaktu s volně žijícími prasaty (kvalitní oplocení) a v bezpečnosti krmiva (zákaz krmení kuchyňskými odpady).

Výskyt afrického moru prasat v Evropě: V roce 2021 byl AMP hlášen do evropského systému hlášení nákaz zvířat (Animal Disease Information System – ADIS) z celkem 13 evropských zemí, přičemž se jedná o 10 členských států EU (Bulharsko, Estonsko, Itálie – výskyt pouze na Sardinii, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko a Slovensko) a dále o Ukrajinu, Srbsko a Moldavsko. Během minulého roku došlo oproti roku 2020 k značnému nárůstu počtu ohnisek AMP v chovech domácích prasat, a taky k mírnému nárůstu počtu pozitivních nálezů u prasat divokých. Celkem bylo v roce 2021 nahlášeno 1 856 ohnisek AMP v chovech domácích prasat (1 243 ohnisek v roce 2020) a 12 036 pozitivních nálezů AMP u prasat divokých (11 139 případů v roce 2020). Nejzávažnější situace z pohledu České republiky je v Polsku, Německu, Maďarsku a na Slovensku. (Zdroj: Státní veterinární správa ČR)