Jak se mohla dostat do koryta Vltavy v historickém renesančně-barokním centru Českého Krumlova římská mince ze čtvrtého století našeho letopočtu? Vždyť nejspíše žádný Říman na území Krumlova svojí nohou nikdy nevkročil.

Sídlil ve městě šikovný knihvazač, nebo jen spadly nějakému vědátorovi do řeky vzácné knihy, z nichž do dnešního dne zůstalo na dně koryta ozdobné kování?

Tyto a mnoho dalších otázek vyvolávají archeologické výzkumy, které se během posledního roku odehrávají v souvislosti s prohrábkou Vltavy a pracemi na protipovodňových opatřeních.

Cenné i méně cenné

„Jedním z nejcennějších nálezů je parohová prachovnice, tedy původně pozlacená schránka na střelný prach,“ ohodnotil v pondělí vedoucí archeologických výzkumů Ondřej Chvojka z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

Podle ztvárnění ženského reliéfu na prachovnici se dá schránka datovat pravděpodobně do doby manýrismu, respektive období přelomu šestnáctého až sedmnáctého století.

Ve Vltavě se podle Chvojky dá najít všechno. Přesněji dalo, protože archeologové za poslední rok probrali vytěžený materiál dostatečně a je jen malá pravděpodobnost toho, že by zde nějaký zvědavec našel cokoliv vzácnějšího.

Bagry odkryly zhruba tisícovku předmětů, které představují průřez lidským žitím od středověku až po současnost. Tu zastupují například mobilní telefony, kamera, sluneční brýle a podobně. Ty nejspíše popadaly z lodí některých vodáků, ale co například starý pečetní prsten nebo stříbrné mince?

Podle kastelána českokrumlovského zámku Pavla Slavka se pravděpodobně jedná částečně i o věci, které zkrátka vypadly ze zámku, ať už z oken, nebo byly omylem vyhozeny s odpadky.

Zajímavým unikátem je míšeňský groš, přesněji řečeno jeho falzifikát, z druhé poloviny patnáctého století. Originální platidlo bývalo totiž stříbrné, ale tento nalezenec je měděný a navrchu postříbřený.

V tuto chvíli už není těžké si představit člověka stojícího na původním Lazebnickém mostě, kterak převaluje minci mezi prsty těsně poté, co zjistil, že mu k ničemu není. Lehký pohyb rukou, a náhražka míšeňského groše končí ve vlnách. Nebo se jej snad zbavil ve spěchu před prozrazením nepoctivý penězokazec? Kdo ví…

Něco jiného je to s římským platidlem. „Římská mince má na sobě písmena CONST, což může znamenat buď Konstantin Veliký, nebo jeho synové Constans a Constantius,“ míní Chvojka s tím, že se jedná o předběžný názor, který musí ještě potvrdit další průzkumy.

„Jak se sem mince dostala? Buď je to autentický nález mince opravdu ze čtvrtého století, protože tou dobou tady žili Germáni a ti se s Římany setkávali a obchodovali. Nebo je možné, že tuto minci získal i nějaký středověký sběratel, který ji tady později ztratil,“ nastiňuje archeolog různé varianty.

Mezi poměrně častými nálezy jsou knižní kování, pravděpodobně z přelomu 16. a 17. století.

Řeka jako stoka

Pravdou je, že Vltava sloužila léta jako jakási stoka, do které se házelo ledacos. Místa, kde stávala kdysi jatka, nyní mezi Ostrovem a Lazebnickým mostem, vydala během léta i části lebek poražených zvířat.

Výjimečně se dala objevit i keramika, přesněji střepy, dále různé ozdoby, odznaky, forma na výrobu keramických kachlů, hračky, součásti nábytku, pamětní medailonky, plaketky a pochopitelně mince.

Dalším významným nálezem je kolekce 65 kusů robotních známek. Tyto kovářsky ražené plíšky sloužily k evidenci pracovníků a takto rozsáhlý soubor pomůže objasnit funkci i způsob užívání účelových známek na přelomu 18. a 19. století.

K čemu vlastně výsledky takového bádání přispějí? Dokáží nám upřesnit, jaká se tady provozovala řemesla, jaké předměty denní spotřeby měli lidé k dispozici v různých obdobích, říkají archeologové.

„Všechny zajímavé nálezy si zájemci budou moci prohlédnout již od 17. června tohoto roku v českokrumlovském Regionálním muzeu v rámci rozsáhlé výstavy Příběh města Český Krumlov,“ shrnuje dokumentátor českokrumlovského archeologického pracoviště Jan Račák.