Krumlovští a lidé cestující autobusy jsou většinou stále nespokojeni a jejich názory se moc neliší od těch, které měli před třemi lety: „Teče tady do kanceláří, město říká, že nejsou peníze na opravy. Autobusem sice moc nejezdím, ale myslím si, že je to ostuda Krumlova. I když jsem byla třeba na Šumavě v nějaké vesnici, tak i tam vypadají zastávky nebo nádraží lépe, než tady,“ uvedla typický ohlas Martina Koubová z Českého Krumlova.
Na první pohled podle mnoha lidí došlo pouze ke kosmetickým úpravám, nátěrům a instalaci dvou prosklených přístřešků.
Mezi tím zastupitelé i radní postupně projednávali jednotlivé možnosti, které jim poslední měsíce přinášely. Po rozsáhlé analýze celého území došel před dvěma lety Atelier 8000 k vypracování několika možností využití místa. Mohlo by se tu vybudovat například obchodní nebo kancelářské centrum nebo kombinace domů bytové výstavby.
To vše v nějakém spojení s autobusovým nádražím a co největším množstvím míst k parkování osobních automobilů. V tu dobu se rýsovala i možnost zapojení soukromého investora, který by vše zafinancoval ze svého. Ten ale začátkem letošního roku avizoval přání věc odložit.
Na etapy a postupně
Český Krumlov se proto rozhodl spustit opravy sám. Ale problém nastal s penězi. I ta nejlevnější varianta, svého času zvaná nultá, vycházela nejdříve na 47, poté na 20 milionů korun.
Podle mluvčí českokrumlovské radnice Jitky Augustinové je zatím posledním projednávaným bodem rozdělení území do tří částí a revitalizace prostoru nádraží do tří stavebních etap.
„Ty by byly na sobě nezávislé a každá by se finančně dala řešit samostatně, jak z finančních prostředků města, tak i od soukromého investora. Hledá se také vhodný dotační titul,“ doplnila v úterý mluvčí.
Autobusové nádraží by tak mělo být rozděleno na vlastní nádraží, tedy nástupní prostory a zázemí pro cestující i řidiče. Další součástí by měl být v další etapě prací komerční objekt pro obchody a služby vzniklý buď v místech současné administrativní budovy nebo na místě parkoviště vedle benzínové pumpy. Třetí částí je parkovací prostor pro osobní automobily pod strání, kde by měl vyrůst později i parkovací dům.
Rozhodnout kudy a jak dál, by měla nyní rada města. Ta se ale na pondělním zasedání, kde se autobusové nádraží mělo projednávat, nesešla.
Na zastupitelstvu zaznělo aneb poslední dva roky
„Zatímco českobudějovické Mercury centrum si může dovolit jisté hrátky s cestujícími a cestu z ulice k autobusu jim zklikatit kolem různých obchodů a restaurací, měl by podobný objekt v Českém Krumlově smysl a především šanci na to, aby se uživil? Český Krumlov není až takový pupek světa, jako by se někomu zdálo.“
Slova architekta Martina Krupauera během zasedání zastupitelstva s dodatkem, že českokrumlovským autobusovým nádražím denně projde či projede zhruba 1300 lidí. V českobudějovickém Merkury Centru, které je součástí tamního autobusového nádraží, se za stejnou dobu otočí asi 35 tisíc lidí.
Zastupitel Stanislav Trnka (KSČM) při hlasování o spojení autobusového nádraží s obchodním centrem a parkovištěm: „My se řídíme heslem, že českokrumlovský občan parkuje každý den, turista jednou za rok.“
Místostarostka Jitka Zikmundová: „Investor městu sdělil, že tuto záležitost nyní pozastavuje a přesouvá na druhou polovinu letošního roku.“
Zastupitel Miroslav Máče (ČSSD): „Teď už se do toho musíme pustit ať to stojí, co to stojí. Slíbili jsme to ve volbách a za rok a půl budeme těžko voličům vysvětlovat, že jsme zatím nic neudělali.“
Bývalý radní Josef Hermann (KDU-ČSL): „Peníze v letošním rozpočtu na nultou variantu nemáme. Otázkou také zůstává, zdali to bude stát dvacet nebo šedesát milionů korun.“
Zastupitel Stanislav Trnka (KSČM): „Nulovou variantou jsme pochopitelně mysleli pět až šest milionů na konzervaci stavu s mírným vylepšením a dejme tomu snížení kapacity parkování pro autobusy. Ale 47 milionů, to bychom neustáli ani zprava, ani zleva.“
„Byl jsem to já, kdo tenkrát získal autobusové nádraží pro město. A jak to tak tady dneska pozoruju, začíná mě to docela mrzet.“
Bývalý starosta, nynější radní Jan Vondrouš (KDU-ČSL), rozčarován při zasedání zastupitelstva, které se nedokázalo ve svých představách shodnout.
Návrat ke starému nápadu? Možná…
Čtyři roky starý projekt a nápad oprašuje během posledních měsíců i Českokrumlovský rozvojový fond. Vychází ze vcelku jednoduché myšlenky: parkovacích míst ve městě je málo a do budoucna bude poptávka po nich ještě větší, prostor pro autobusové zastávky je zbytečně veliký. A tak se pořadí otočí.
V místech, kde nyní parkují autobusy před tím, než se vydají na trasu, vznikne nové, menší autobusové nádraží. Tam, kde je v současnosti 24 autobusových zastávek, vyroste parkoviště pro osobní auta.
„Jsme přesvědčeni o tom, že tento projekt je životaschopný, je možné pracovat na jeho realizaci v průběhu času tak, jak bude potřeba, “ okomentoval v pterý ředitel Rozvojového fondu Miroslav Reitinger.
Celý projekt by se tedy měl spouštět po etapách. Nejdříve nástupiště u odstavených autobusů. Poté vznikne velká parkovací plocha, do budoucna případně plánovaná i do několika pater. Ta by měla pojmout až 340 aut.
Další etapy už budou i o možném jiném investorovi a přestavbě stávající hlavní budovy nádraží. Podle Reitingera není teď navíc ani potřeba 20 milionů. Koncept fondu směřuje ke zpracování projektu a nalezení dotačních peněz.
Během volebního období vyřešíme otázku českokrumlovského autobusového nádraží, říkali politici. Když jsem si procházel výsledky komunálních voleb před třemi lety, bylo vidět, že někteří současní českokrumlovští zastupitelé i radní získávali tehdy k nástupu do své funkce řádově podobný počet hlasů, jako je uživatelů českokrumlovského autobusového nádraží. Těch by mělo být řádově 1300 denně.
Každý z nynějších zastupitelů a radních dostal v rozmezí od 642 do 1420 hlasů. Uživatelé nádraží jsou tedy dost silná skupina, která by při nadcházejících volbách mohla někomu z místních politiků přihrát nemálo hlasů. Většina lidí, kterých jsme se osobně i anketou ptali, říká jasně – nádraží chceme změnit. Problém je v tom, za kolik? A kdo to bude platit? Politik? Ten ne.
Ale pokud nevyjdou dotace a nebude investor, tak to zaplatí volič. Ze svých daní. A pokud nechceme zaplatit opravy nádraží ze svého, pak nezbývá, než vyrobit projekt a obrážet investory. Žádný investor ale nezaplatí stamiliony do něčeho, co mu nepatří. Pokud se nebudu chtít prodat pozemky pod nádražím, pak nezbude, než vyrobit projekt a obrážet dotační komise a hledat peníze takto.
Další kolo rozdělování peněz z EU nastane za týden a pak až na jaře 2009. I kdyby město dotaci získalo, do podzimu 2009 všechny úřední potřebnosti neproběhnou a stavba nezačne. A na podzim budou volby.