Bez jednoho rovná stovka rybářů se v sobotu ráno sešla u holubovského rybníka, aby si vyzkoušela, čí těstíčko bude rybám šmakovat nejvíce.

Co nejvyšší počet ryb zachycených na háčku však pro pravověrné příznivce Petrova cechu nebyl ten hlavní stimul k přihlášení do již desátého ročníku Svatováclavských rybářských závodů. A to i přesto, že pro ty, kteří v součtu ulovili nejvíce centimetrů ryby, byly připraveny lákavé ceny.

Potvrdil to i Stanislav Mužík z obce Černvír na Brněnsku, který účast na závodech vždy spojí s návštěvou svého švagra, jenž v Holubově žije. „O ryby ani tak nejde, jako spíše o účast,“ zasmál se.

Stejného názoru byla i místní obyvatelka Marie Stará, jež podle pořadatelů z řad členů křemežské místní organizace Českého rybářského svazu v letošním klání jako jediná zastupovala něžnější polovičku lidstva.

„Na soutěž se těším celý rok, i když už jsem jen sportovní rybář, protože úlovek si domů přinesu málokdy. Nejkrásnější je ta atmosféra, když se všichni sejdeme u vody, jeden druhého si hlídáme a pak si popovídáme o svých úlovcích,“ popisovala Marie Stará, která s rybařením začala před jedenácti lety.

„Šla jsem do toho kvůli vnučce, která má ráda ryby. A drží mě to dosud, vždyť rybářství je ten nejkrásnější sport – neochromnete z něho, maximálně dostanete revma,“ zasmála se žena, jejímž největším úlovkem byl dosud osmikilový amur, který měl na délku 81 centimetr.

Jedním z úspěšnějších účastníků sobotního klání byl dvacetiletý Václav Čížek z Hluboké nad Vltavou. Zhruba hodinu po začátku soutěže měl na svém kontě již pět vytažených pstruhů duhových, z nichž ten největší měřil 51 centimetr.

„Chytám na plavanou žížalu, tak jim asi chutná,“ odhadl. Václav Čížek rybaření zásluhou svého otce propadl již ve svých čtyřech letech. „Teď studuji a do školy navíc dojíždím, takže se k vodě tak často nedostanu. I tak ale nějakých 200 vycházek do roka udělám,“ řekl mladík, jehož největším úlovkem je zatím pětatřicetikilový sumec, který se mu na háček zasekl v Hněvkovicích.

Na kapitální kousky bylo možné natrefit i v holubovských vodách. „Nasazovali jsme skoro metrák pstruha duhového, asi pět metráků kapra, také amura a bílou rybu, takže výběr je poměrně velký,“ ujistil jednatel křemežské místní organizace Českého rybářského svazu Petr Pešl.

Doplnil, že domovem se holubovský rybník na čas stal také rybím krasavcům, jakými jsou zlatí sumci, modří a zlatí jeseni nebo koi kapři. Za jejich vytažení dostávali soutěžící body navíc.

Nejúspěšnější s celkem 1124 centimetry ulovené ryby byl nakonec Pavel Prokop z Tábora. Nejen on už nedlouho po soutěži spřádal plány na další výpravu k vodě s prutem v ruce. Obecně tradovanému klišé, které rybáře přirovnává k tichým bláznům, navzdory.

„To asi vymysleli lidi z města, kteří toho o přírodě moc nevědí,“ zamyslel se Václav Čížek. „Rybaření není jen o tom, vysedávat u vody a čekat, až přijde záběr. Člověk se u toho musí také hýbat,“ dodal. Rybaření hájí i Marie Stará: „Kdo si chce vyléčit nervy, ať vyrazí s prutem k vodě.“

Zápolení s pruty

Pořadí nejúspěšnějších účastníků sobotních Svatováclavských rybářských závodů v Holubově:

1. Pavel Prokop, Tábor (nachytal 1124 centimetry ryby)
2. Petr Svačina, Planá u Tábora (959 cm)
3. Petr Flandera, Putim (557 cm)

Pohár za největší úlovek (kapr o délce 57 centimetrů) získal Jaroslav Sochor z Hluboké nad Vltavou. Cena pro nejstaršího účastníka náležela Ladislavu Pivoňkovi z Větřní (ročník 1932), nejmladším rybářem byl Jan Borovka z Chlumu u Křemže (ročník 2005).