Nejvíc je v hodinách pro veřejnost v krumlovském bazénu plno tehdy, když je v provozu také pára. To je kromě možnosti plavání jediná další služba, kterou může bazén nabídnout. Další relaxační služby a prvky v podobě perličkové koupele a jiných příjemností, které dnes mnohde patří k běžnému vybavení, v Krumlově chybí.

„Plavecký bazén je zhruba 30 let starý objekt,“ konstatoval Martin Tomka, ředitel městské společnosti Pro-Sport, která bazén spravuje. „Je určený opravdu jen na plavání a trénink sportovců. Jenomže lidé dnes chtějí také relaxovat, trávit čas v saunách, ve whirlpoolkách a podobně. My tu máme jenom tu parní komoru, která je v provozu v tomto období ve večerních hodinách čtyřikrát týdně. Funguje hlavně jako ohřívárna. Jinou další službu už do prostor kolem bazénu přidat nejde. Lidé by samozřejmě uvítali výraznou rekonstrukci, modernizaci a nový bazén, ale to jsou obrovské výdaje, takže se vše musí pečlivě uvážit. A rozšířit o nějaké služby budovu by bylo stavebně a technologicky složité, to se nevyplatí.“

Mnoho obyvatel Krumlova se navíc dlouho dožaduje vybudování chybějícího venkovního bazénu. Plavecký krytý bazén slouží veřejnosti od roku 1992. Od té doby stárnul bez větších investic do renovace nebo rozšíření služeb. 

Pro udržení provozuschopného stavu do doby, než začne jeho zásadní rekonstrukce, se neustále na exteriéru a v interiéru budovy provádějí nějaké stavební i údržbové práce na technologiích. Zejména v covidových letech se strojníci pustili do prací, jež není možné provádět za běžného provozu. „Nová sociální zařízení jsou jak v prostorech u bazénu, tak pro veřejnost nahoře v patře,“ připomněl Martin Tomka. „Během prací jsme z bazénových van vypustili vodu a přespárovali jsme je včetně podlah okolo bazénů, kde už spárovací hmota chyběla a hrozilo tak zatékání vody do stavebních konstrukcí. Rovněž jsme vypustili vodu z filtrační soustavy a vyměnili komplet trysky i speciální filtrační písek, abychom měli neustále kvalitní vodu pro návštěvníky – na tom záleží nejvíc, abychom neměli problémy s hygienou. Opravou zčásti prošlo podlahové topení, neustále se mění části trubního systému, který za ty roky provozu je zarostlý a nefunkční, upravovala se vzduchotechnika a podobně.“

V současnosti se veškeré investice do oprav zaměřují na úsporu energií a hlavně na únik tepla z budovy. Loni město vyměnilo část oken a letos v tom bude pokračovat. Vymění zbytek starých, nefunkčních oken panelákového typu. Všechna žárovková svítidla v budově nahradila ledková. „A podali jsme žádost na kraj o dotaci na výměnu starých halogenových svítidel v bazénových halách za úsporná ledková svítidla,“ doplnil Martin Tomka. „Tímto bychom mohli docílit, že budova bude vůči nadměrným únikům tepla stabilizovaná.“

Společnost Pro-Sport nečeká, až s čím přijde vedení města, ale aktivně s vedením spolupracuje a iniciuje, jaké změny k lepšímu provést. „Jsem rád, že nové vedení souhlasilo, že navážeme na práci, která v tom směru byla provedena ještě před covidem s minulým vedením města, a zaktualizujeme studii, ke které jsme došli po třech letech práce,“ řekl Martin Tomka. „Je dobře, že se nebude začínat zase od nuly. A teď si to chce říct, jakým směrem se vydat. Já se z hlediska provozovatele domnívám, že by cílem studie měla být celková rekonstrukce stávajícího bazénu nebo výstavba nového se zachováním šesti drah pro výkonnostní plavání. K němu přistavět výukový bazén pro plavání kojenců, batolat, neplavců, pro rehabilitační činnost a podobně, wellness centrum a venkovní bazén. A tyto práce rozdělit do etap.“ Protože objekt plaveckého bazénu je momentálně v provozuschopném stavu a ještě několik let vydrží, a ředitel ví, jak moc lidem chybí relaxační služby, jako první je pro vznik wellness centra. „Dá se využívat celoročně, v létě v zimě,“ dodal. „Pro sportovce, pro občany i turisty. Od rána do večera by mohli lidi chodit do sauny, páry, na masáže apod. Navíc tyto služby by mohly vydělávat a snížit tak vysoký deficit z provozování plaveckého bazénu. Pak může přijít na řadu rekonstrukce baráku a později vybudování venkovního koupání, nebo opačně. Ale venkovní bazén bych raději připojil, až by byly budovy hotové a navzájem se poté propojily i z hlediska součinnosti technologií a využití lidské pracovní síly.“

„Ano, existuje studie, kterou bychom chtěli oprášit,“ potvrdil ve středu Dalibor Uhlíř, místostarosta Českého Krumlova. „Chceme jít několika směry. Zaprvé stabilizovat současný objekt, udržovat ho a dovyměnit okna, vstupní dveře a zádveří. Za druhé se pustit do příprav toho území. To znamená buď začít venkovním bazénem, nebo wellnessem. Je to téma, které se nás bude dotýkat v nejbližších měsících, a doufám, že to někam posuneme. Kvůli aktualizaci studie už jsme měli schůzku s jejím tvůrcem a neměla by být nákladná ani časově náročná. Dostal od nás geodetické zaměření celého území včetně bazénu od Fialkové ulice až po Chvalšinskou. Jsou tam naplánované beachvolejbalové kurty, wellness, venkovní koupání a podobně. A chceme tak být připraveni i na eventuální granty a dotace.“