Dle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy počet chovaných prasat v Čechách kolísá. Soběstačnost je v úrovni 40 procent. „Počet prasnic stagnuje. Pro české chovatele je situace velmi složitá, cena vepřového se na konci března po propadu během pandemie lehce zvedla, ale není to žádná hitparáda,“ uvedl na výjezdové konferenci v Písečné na Jindřichohradecku.

Cena za kilo živého se pohybuje na úrovni kolem 27 korun. „To ani zdaleka nepokryje výrobní náklady,“ upozornil s tím, že ty jsou na úrovni 34 korun na kilogram. Podle Pýchy jde o jednu z nejnižších cen ve střední Evropě vůbec. Chovatelé tak bojují s finalizací i prodejem. V Německu je cena 30 korun, v Rakousku 33 korun. „Průměr Evropské unie je 32 korun,“ zmínil předseda.

Většina chovatelů tak musí živočišnou výrobu různě dotovat. Vliv na finální cenu vepřového masa mají zpracovatelé a obchodníci. „Neustále rostou jejich přirážky, rozdíl mezi prodejní a výkupní cenou je obrovský,“ upozornil Pýcha. Stále více prasat navíc chovají právnické osoby, rodinné farmy ubývají.

Prasečí mor se šíří

Velký vliv na cenu má také výskyt prasečího moru. „Bojuje s ním Evropa, Asie i Afrika. Hlavní producenti se oprávněně bojí o svou produkci, že ji nebudou moci dále prodávat,“ podotkl s tím, že Čína jako největší odběratel, má s touto chorobou i přes moderní chovy velké problémy. Mor byl v roce 2017 na Zlínsku, ale podařilo se včas zamezit šíření.

Nyní je v sousedních státech jako je Maďarsko, Slovensko i Polsko. „Lze předpokládat, že se brzy vyskytne i u nás, je to jen otázka času,“ uvedl předseda zemědělského svazu. V Dánsku kvůli africkému moru dokonce masivně likvidují divoká prasata a budují bariéry na hranicích.

Svaz chce chov prasat v našich podmínkách udržet za každou cenu a rozvíjet ho. „Problémy v chovu prasat nekončí, stále přetrvávají. Chovatelé se zodpovědně připravují, že se může prasečí mor k nám dostat, snaží se tak nastavit takové podmínky, aby minimalizovali riziko zavlečení,“ popsal Pýcha s tím, že by byli rádi, kdyby i ceny masa byly srovnatelné s evropskými. „Chtěli bychom, aby Češi jedli české vepřové,“ apeloval.

Moderní vepřín

Chovatel Josef Kolář se věnuje zemědělství v podniku pod názvem Rhea Holding Dešná, mimo jiné od loňského března provozuje moderní vepřín v Lhotici na pomezí jižních Čech a Vysočiny. Na farmě chová asi 600 prasnic. „Výstupem jsou asi 25kilová selata, která putují do výkrmy,“ vysvětlil.

Objekt i s technologiemi ho vyšly na 110 milionů, s výstavbou pomohla dotace Evropské unie na rozvoj venkova ve výši 25 milionů korun. „Náš projekt totiž uspěl v rámci soutěže, do které se přihlásili i další zemědělci z celé republiky,“ upřesnil Kolář. Odtud potom selata putují do výkrmny do Dešné u Dačic.

Zvířata zde žijí ve určených podmínkách životního prostředí tzv. welfare, jejichž dodržování kontroluje pravidelně státní veterinární správa. „Pokud bychom je nedodržovali ve všech chovech, tak nám je samozřejmě zavřou,“ podotkl Kolář.

Nové projekty naráží na odpor veřejnosti

Problémy podle něj mají chovatelé už s realizací projektů, protože veřejnost nezná objektivní informace. „Mnohdy jsou reakce, které zaznamenáváme výrazně přehnané. Kolikrát to přechází až do roviny osobních útoků,“ poznamenal. Sám narazil se svým záměrem obnovit vepřín v obci Štírany asi 4 kilometry od Vranovské přehrady.

Lidé podle Pýchy nedůvěřují zemědělcům ani státní správě. „Postavit nebo zrekonstruovat starou stáj je tak těžké, nikdo to nechce mít v blízkosti obce a obydlí. Vedení obcí často bojuje proti, chovy se těžko rozšiřují,“ doplnil s tím, že lidé jsou schopní bojovat i proti kravínu, který v určité lokalitě stojí už 50 let. Často mají předsudky i aniž by viděli podobný provoz.

Každá prasnice porodí v průměru 14 až 15 selat. Březí je 80 až 90 dní. Porod potom trvá dvě až čtyři hodiny. Do dvou hodin od porodu musí být sele napité mateřským mlékem. Selátka jsou současně i přikrmována a pak putují do tzv. školky. Prasnice mají potom čas po porodu na rehabilitaci na oddělení poporodní, kde pak tráví 21 dní. Porodny mají kapacitu 74 prasnic, poporodní boxy mají menší rezervu, vejde se sem až 82 zvířat. Sperma dostávají od prověřených a otestovaných kanců z inseminační stanice. Na 600 prasnic v chovu stačí množství pouze od pěti kanců. Každé zvíře v chovu je identifikovatelné podle čísla a čipu, které mají na uších.

Farma Lhotice je podle hlavního zootechnika Jiřího Veselého vybavena unikátním holandským systémem, který prasnicím na porodně v podstatě zamezuje praktické zalehnutí selat. „Prasnice leží na pneumatickém zvedáku, když se postaví, tak ji vyveze nahoru. Kojící se selátka se uvolní, ona se v klidu nažere a napije. Když se znovu položí, opět sjede dolů,“ popsal technologii.

Zaměstnanci při vstupu musí absolvovat povinné hygienické kolečko, osprchovat se a převléci se do pracovního oblečení i obuvi, aby zvenčí nezavlekli nějakou chorobu.

Jeden krmný den prasnice na farmě včetně energií vychází průměrně na 50 korun. „Za kilo živého není nikdo schopen v Čechách pod 32 korun, což je evropský průměr, to vyrobit. Když jsem před 25 lety začínal, tak to byla prodejní cena jatečních prasat. Bohužel dnes je to 29,50 i méně,“ upozornil Veselý.

V zahraničí jsou kouzelníci

Tento stav mu přijde nefér, protože prasata vyváží do Itálie, Maďarska a na Slovensko. A k nám se vozí dotované maso z Belgie, Holandska, Polska nebo z Německa. „Na porážce nám řekli, že to nedokážou prodat. Netuším, jak to dělají, asi jsou v Německu kouzelníci, protože tam musí být výkupní cena nižší než u nás,“ zmínil.

Během pandemie se cena vepřového propadla až na 24 korun za kilogram živého. „Za poslední rok, rok a půl zpátky je průměrná realizační cena u nás na 26,50,“ vyčíslil Veselý s tím, že jde o cenu za kilo živého prasete. "Dnes posíláme tři kamiony z Dešné a můžeme každému praseti nalepit tři stovky na čelo a poslat ho na jatka," uzavřel další poznámkou.