Především ženy s hůlkami vystupovaly v sobotu z aut, která se sjížděla na benešovské náměstí. Nebyly to však těžko chodící babičky, které se vydaly do kostela či nakoupit, ale ženy ve sportovním, které sice skutečně mířily ke kostelu, avšak k červené, vzduchem naplněné bráně stojící před ním.

Těší se na 1. přátelský pochod Nordic walking branou do Novohradských hor, který pořádají Komunitní škola Benešov nad Černou a sdružení Novohradská renesance.

Několik desítek účastníků všeho věku je zvědavo, co se o Nordic walkingu dozvědí. Přestože jsou na místě k zapůjčení nordic walkingové hole, hodně lidí přichází se svými. Většina je ale nakonec vrací zpět do aut. Nechali se přesvědčit, ať si na pochod, který je čeká, raději půjčí ty správné.

„Zjistili jsme, že jste všichni přišli se špatnými holemi, pouze dvě ženy, a to cizinky mluvící německy, mají správné nordicové hole," hlásí drobná štíhlá tmavováska s pevnými svaly, která původní hole účastníků poslala k rajčatům. Je to lektorka Jaruška Morávková z Hradce Králové ze společnosti Birki. „Vy jste přišli s holemi trekovými. Treková hůl má široký úchop, je jako hůl na sjezdové lyžování. Je to hůl oporová, a při jejím použití hýbeme jen lokty," vysvětlovala.

Jenomže v Nordic walkingu jde o to, pěkně rozpohybovat celé tělo. A k tomu je třeba mít hůl nordicovou. „Ta je úzká, má úzký úchop, je jako hůl na běžkování. Má dosahovat zhruba do takové výšky, aby paže byla ohnutá do pravého úhlu," popisovala Jaroslava Morávková.

K mání byly dokonce i nordicové hole pro nejmenší, člověka by ani nenapadlo, že vyrábí i hole pro caparty. Děti ve skupině nechyběly. Třeba jedenáctiletý Milan Sládek z Rychnova u Nových Hradů: „Ještě jsem s holemi nechodil A sám tu nejsem, támhle mám kámoše."

Ale pokyny pokračovaly. Jestli si myslíte, že hůl prostě čapnete a jdete, tak jste vedle. Hůl má nahoře očko. Ty novější takzvanou rukavičku. Ruku do nich prostrčíte spodem a vrchem mezi palcem a ukazováčkem se opíráte o to očko. „Nesvírejte hole. To vás právě nutí dělat ta treková hůl a pak vás z toho bolí krční páteř, máte zablokované trapézy," důrazně nabádá Jaroslava Morávková. „A pak si lidi stěžují, že Nordic walking je k ničemu. Jde hlavně o techniku."

Na spodní části hole je pryžová botička se šikmou podrážkou. Když jdete, musí ta botička být špičkou dozadu. Zásadní je při chůzi hýbat rameny, pohyb rukama musí z ramenou vycházet. „Nepoužívat zápěstí! To je jenom na psa, na manžela nebo tak, ale chůze Nordic walking je jen s pohyby ramen. Při mávání holemi zdvihejte ruce pouze do polohy: dobrý den – jako když někomu podáváte ruku," opakuje lektorka Jaruška a pozorně naslouchajícím účastníkům pochodu začíná z toho jít hlava kolem.

„Tak a teď zapomeňte na všechno, co jsem vám řekla. Ukážu vám fígl, jak správně jít," přechází lektorka k praktické ukázce.
„Na Nordic walkingu je báječné to, že je ohromně jednoduchý. Čím méně na tu chůzi myslíte, tím lépe. Zkrátka si představte, že spěcháte na autobus. Hole necháte volně za sebou, nebudete je svírat, a spěchám, spěchám, spěchám. V přední fází roznesu váhu, až vzadu se odrážím. Čím víc se vzadu odrazíte, tím jdete rychleji. Během cesty vás budu upozorňovat na chyby. Děkuji, děkuji, krásné, krásné…" oceňovala pokusy účastníků.

Konečně se dav hůlkařů seřadil v bráně, a jde se! Směr Zaječí vrch. Čeká nás okruh dlouhý 4.5 kilometru a po cestě čtyři zastávky s kvízem zaměřeným na zdravotní prevenci.

Obloha modrá, slunce svítí, tempo je svižné. Letím vpřed jako pták Noh. Všichni si to rázují, poctivě se odráží hůlkami, a svět je krásný. Avšak už na konci Benešova se dostavují první pocity.
Za prvé: to slunce fakt peče. Za druhé: to tempo je vážně svižné a málokdo ho dlouho vydrží. Za třetí: safra, kdo by to byl řekl, už začínají bolet ruce. A to poměrně dost.

A tak každý najel na to, jak to jemu vyhovovalo, hlavní bylo, že hůlkami pohyboval jak měl.

„Přáli bychom si, aby se pochod stal tradicí," říkala Michaela Šuplerová z Novohradské renesance. „Naším cílem je motivovat účastníky, aby začali pečovat o své zdraví a také chceme zviditelnit problémy se sháněním lékařů do přehraničních oblastí. Čili pochod pro zdraví bychom chtěli pořádat každoročně, vždy zaměřený na nějaké zdravotní téma. Letos je to zdraví obecně, příští rok na prevenci proti vzniku kolorektálního karcinomu." Přičemž pochod se bude střídavě konat v Benešově a Rychnově.

Trasa účastníky brzy zavedla do lesa a k vyhlídce na Benešov. „Moc se mi to líbí. Zjistila jsem tu, jak se vlastně má chodit s hůlkama," pochvalovala si Emílie Pavlíková z Benešova nad Černou. „Špatně jsem je držela. A toto je moje procházka lesem, tudy chodívám strašně ráda, i když mě někdy bolí nohy, jak jsem starší. Ale bezvadný. Mám své hůlky, přece jenom je to opora na klouby."

Procházky s lekcí nelitoval ani Robert Opelka. „Mně se to líbilo moc, bylo to zajímavý. Dneska jsem šel s hůlkami poprvé. Určitě si je pořídím a to, co jsme dnes prošli, bych si prošel znovu. A vezmu s sebou ženu."

Pochodem byla nadšena i Jiřina Staňková z Kaplice. „Moc se mi to líbilo. Myslím, že takový kurz tu nikde v okolí ještě nebyl. Já tedy chodím s trekingovými holemi a překvapilo mě, jaká je technika toho chození. Takže super. Teď jedu do Tater, tak zatím zůstanu u svých trekingových holí. S nordicovými se uvidí. Třeba dojdu k tomu, že budu mít dvoje."