„Byl to nejhodnější člověk pod sluncem. Je to strašná ztráta.“ Tak o svém kamarádovi Janu Šperkerovi z Benešova nad Černou, s nímž se v sobotu do místního kostela sv. Jakuba přišla rozloučit prakticky celá obec, vzpomínala po obřadu ředitelka Základní umělecké školy v Českém Krumlově Alena Švepešová. Vyjádřila tím pocity možná všech lidí, kteří se tady sešli.

Benešovský patriot zemřel v pátek 27. května na klinice v dolnobavorském Deggendorfu dva dny poté, co utrpěl vážné zranění v lakovně kovozpracující firmy ve Vilshofenu, kde pracoval. Odešel ve věku pouhých 59 let.

„Vyráželi jsme spolu na kolech nebo na běžkách, vždy chtěl být první. Šířil kolem sebe štěstí, takových lidí je opravdu málo,“ neskrývala dojetí Alena Švepešová.

Svému příteli přišli dát sbohem i sousedé anebo sportovci, vždyť Jan Šperker byl jedním z nich. „Já jsem v bráně, on nám za TJ Sokol Benešov nad Černou hrál levou zálohu. Deset let jsme ale společně zápolili i za ping–pongovými stoly. Ještě v neděli předtím, než se mu to stalo, jsem s ním mluvil na zahradě,“ vzpomněl Jaroslav Maleninský, jenž místo odpovědi na otázku, jaký byl Jan Šperker člověk, jen pozdvihl černé brýle skrývající uplakané oči.

Coby souseda znal Jana Šperkera celý život Miloslav Dekret. „Ztráta? To je v jeho případě slabé slovo. Byl to moc hodný pán,“ řekl Miloslav Dekret.
Jak připomněla starostka Benešova nad Černou Veronika Korchová, Jan Šperker vyrůstal v Kuří u Benešova nad Černou. Od roku 1973 až do roku 1996 pracoval jako vedoucí lahůdek ve Větřní, poté několik let působil coby zástupce vedoucího jednoho z českokrumlovských supermarketů.

„Aby získal více volného času na své záliby, tedy fotbal, tenis, práci na zahrádce či houbaření, ale především na své blízké, vyměnil v roce 2000 profesi obchodníka za práci ve strojírenské firmě v Německu. Vždy nerad odjížděl za prací a velmi rád se vracel domů, do Benešova,“ zmínila Veronika Korchová a doplnila, že poté, co se v roce 2002 seznámil se svou partnerkou a její dcerou, patřilo posledních devět let života Jana Šperkera k jeho nejšťastnějším.

„Odešel od nás člověk s dobrými lidskými vlastnostmi. Jeho láska k lidem, k přírodě, ke sportu, ke všemu živému a dobrému na světě, to nebyla přetvářka, to bylo hledání a tvoření štěstí,“ uvedla na adresu Jana Šperkera při loučení s ním Veronika Korchová.

To, že smrt všemi oblíbeného člověka zasáhla opravdu celou obec, zmínil při posledním rozloučení i farář Marcin Želazny. „Vaše přítomnost v takovém počtu svědčí o tom, že jste ho měli rádi,“ promluvil páter k truchlícím Benešovským.