VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Běžná krajina už je prakticky bez motýlů. Pomoc je snadná

Českokrumlovsko – /ROZHOVOR/ Entomologům je už dlouho známo, že v krajině ubývají nejenom denní motýli. „Mizí i běžný hmyz, který byl dříve naprosto všude," říká Martin Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, který se ekologií motýlů zabývá celou svou kariéru.

8.6.2015 1
SDÍLEJ:

Motýlům může pomoct každý zahrádkář.Foto: Deník/ Zuzana Gabajová

„A Česká republika je co do rychlosti ubývání hmyzu a počtu vyhynulých druhů na jednom z nejhorších a nejsmutnějších míst v Evropě. Ale jedná se o trend v celé střední a západní Evropě," dodává Martin Konvička.

Co za tím je?
Příčin je samozřejmě spousta, ale jednou z hlavních jsou změny v hospodaření v krajině, ke kterým za posledních sedmdesát let došlo, v lesích, zahradách i na polích. Mám-li mluvit konkrétně o loukách a pastvinách a o tomto typu stanovišť, došlo k celé vlně změn, např. scelování pozemků, kolektivizaci nebo melioraci.

Co velkoplošné sekání luk a pastvin?
To je zásadní problém. Dnes, a mluvím o obyčejné krajině, se vše poseče ve velmi krátké době. Navíc je seč luk dotována z Evropské unie, jde o velké peníze. Správce dotací si nárokuje velice přísné podmínky, aby mohl seč kontrolovat. Pokosená louka zase rychle vyroste a špatně se dokazuje, jestli byla, nebo nebyla posečená, jestli byla posečená správně atd. Existují tak přesné termíny, do kdy musí být posečeno. Kdyby zemědělci neprošli kontrolou, dotace musí vracet, a to je velký bič. V důsledku jsou ve velice krátké době, řekněme v polovině června a znovu v polovině září, posečeny úplně všechny louky současně a všechny od kraje ke kraji. A nejen u nás, ale prakticky v celé střední Evropě.

To se v minulosti nedělo?
V podmínkách malozemědělství nikdy, každý kosil jindy. Hmyz se stihl přestěhovat o několik metrů dál, kde zůstal neposečený kousek, volný okraj atd. Louky byly menší, bylo mnohem víc okrajů, hranic a mezí. Seč trvala dlouho a než se doseklo, posečený kus zase stihl zarůst. Dokonce k tomu nedocházelo ani v podmínkách už zkonsolidovaného socialistického zemědělství, protože někde měli čas, někde se jim nechtělo, jinde posekli méně důkladně. Dnešní zemědělci, aby splnili podmínky dotací, sečou opravdu důkladně, prostě se chovají racionálně. Pro hmyz to je ale neštěstí.
A když k tomu přidáte teplé zimy a rozkývané klima v posledních letech, neboť teplé zimy jsou pro hmyz horší než ty studené, máme krajinu prakticky bez motýlů.

Takže je znát i vstup do EU?
Proces dotované seče od vstupu do EU je vidět velmi. Přesná data zpracováváme, ale jde o několikanásobný úbytek počtu motýlů. Pokud jde o vyhynulé druhy, za posledních sto let u nás vyhynulo 18 ze 152 druhů denních motýlů. Zde je ale nutno říct, že nejhorší dopad měla kolektivizace v 50. letech.

A co na seč EU, ví o problému?
Ano. Existuje spousta studií a spousty pracovních skupin vědců a ochranářů kvůli tomu dělají rámus. Problémy jsou dva. Jednak jde o poměrně technický problém na veřejnou debatu, jednak nikdy nebude možné, aby se hospodaření podobalo tomu v 19. století. Ale dalo by se alespoň napodobit. Řešení, které vědci navrhují, je prosté: rozrůznit termíny seče a povolit nedosečení ploch, aby se do krajiny alespoň trošku vrátila různorodost. Jenže tomu se velmi brání úřady. Zdůvodňují to obtížností kontrol, podle mého si spíše zodpovědní lidé nechtějí přiznat, že udělali chybu. Pak by totiž museli přiznat, že 10 let lidi honili zbytečně.

Jak jsou na tom motýli na Českokrumlovsku?
Jedním z druhů, které už tu vyhynuli, je žluťásek barvoměnný, ten zmizel v době, kdy zarostly stráně kolem Vltavy. Krumlovsko je ale obrovsky zajímavé kvůli zdejším vápencům. Ve Vyšenských kopcích jsou druhy, které mají nejbližší lokality na jihu Moravy, např. modrásek vikvicový, modrásek jetelový či okáč kluběnkový, ten je tu velmi hojný. A jak se otepluje, přibývají jedinci významného a nápadného druhu, okáče voňavkého.

Daří se u nás v okrese motýlům i jinde?
Další významná oblast je vojenský prostor Boletice, kde se na armádou ovlivněných plochách zachovala ohromná diverzita. Žijí tu vedle sebe druhy teplomilné, mokřadní a podhorské. Z mokřadních to jsou podobné druhy, jaké nacházíme na šumavských rašeliništích, třeba žluťásek borůvkový. A z těch teplomilných za zmínku stojí hlavně modrásek černočárný. Ten potřebuje obnažené štěrkovité plochy, na kterých rostou mateřídoušky, pomáhají mu pojezdy vozidel a podobné aktivity. Žije i na Vyšebrodsku, spolu s ním i modrásek černoskvrnný, který žije v úzké symbióze s mravenci.
Na Krumlovsku jsou stále ještě oblasti, které jsou na tom v celorepublikovém srovnání dobře, ale jsou tam samozřejmě i oblasti prakticky bez motýlů, třeba rozsáhlé dotované louky mezi Kájovem a Horní Planou, které vidíme z hlavní silnice.

Zahrádkáři nebo chalupáři toho pro motýly mohou podle entomologa Martina Konvičky udělat obrovsky moc:

  • nechat neposekaný kus kopřiv u plotu
  • místo cizokrajných stromů a keřů vysazovat ty domácí
  • tolerovat vyšší trávu s květinami na dvorku nebo třeba na předzahrádce
  • klidně porost posekat sekačkou, ale tu a tam kousek nechat a posekat ho později
  • tolerovat zarostlá místa u kompostu
  • nechat růst a podporovat živné rostliny pro housenky, klidně i obyčejnou kopřivu, mateřídoušku či vikvovité rostliny – měly by to ale být rostliny typické pro konkrétní oblast
  • pěstovat bylinky a další nektaronosné rostliny
  • vrátit do zahrádek a okolí chalup trochu „nepořádku"

Jak vrátit do zahrad život a také jak se zapojit do mapování motýlů u nás, poradí badatelé na lepidoptera.cz nebo ve facebookové skupině Motýlí klenoty.

Autor: Zuzana Gabajová

Místo události:
8.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Setkání seniorů ve Chmelné.
26

OBRAZEM: Senioři se bavili při muzice ve Chmelné

Vernisáž výstavy výtvarné skupiny 6P ve velešínské galerii Jakub.
21

OBRAZEM: Výstavu skupiny 69 hudebními tóny podbarvily Živolenky

Krumlovský piknik v klášterech nabídl pozoruhodné dobroty

Český Krumlov - Příjemným překvapením bylo pro návštěvníky sobotní dění v českokrumlovských klášterech.

Jihočeši vzpomínali na 17. listopad

Jižní Čechy - Někteří z nich se bojí, že se začíná zapomínat. A co Mezinárodní den studenstva znamená pro ty, kteří ho nezažili?

Bronzová deska z busty E. Beneše nezmizela, je uložena

Český Krumlov – Otázku, kam se poděla zejména bronzová deska z busty prezidenta Edvarda Beneše, která stávala spolu s bustou T. G. Masaryka ve dvoře hotelu Růže v Českém Krumlově, si znovu pokládají v těchto dnech, kdy si připomínáme den české státnosti a boj za demokracii, někteří zvídavci.

Kam se můžete vydat v sobotu na Českokrumlovsku za zábavou

Českokrumlovsko - V sobotu jsou v nabídce muzika, divadlo a zábava v krumlovských klášterech.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT