Lokality výskytu bochnatky se v průběhu let mění. Zatímco dříve se poměrně hojně objevovala v rybníce Svět, letos ji u jeho břehů nenajdete. Velké kolonie se naopak stabilně vyskytují v Podřezanském rybníce. Letos se jim i díky teplému počasí extrémně daří. „Je jich tady opravdu spousta a dosahují i obřích rozměrů. Když si jdu zaplavat, tak se jich pokaždé leknu, na pocit, kdy do té obří masy narazíte nebo se jí dotknete, se asi nedá zvyknout. Voda je kvůli rašelině tmavá, takže nemáte šanci nic moc vidět,“ řekl Deníku jeden z místních chatařů a dodal, že v rybníce potkal i bochnatku o velikosti komody.
Přestože tyto rosolovité útvary připomínají spíše rostlinu, jde o druh mechovky, kterou tvoří shluk drobných živočichů. Kolonie plovoucí těsně vedle sebe navíc často srůstají. Pro člověka jsou ale neškodné a pro životní prostředí navíc velmi prospěšné.
„Bochnatka čistí vodu a je příbuznou korálů, ale s tím rozdílem, že koráli sedí na vápencových podkladech, kdežto bochnatka si vytváří podklady slizové. Organismy na povrchu se živí tím, že si přihání vodu a filtrují z ní organismy i řasy,“ vysvětlil Jaromír Lukavský z Botanického ústavu Akademie věd v Třeboni. V jedné kolonii mohou být miliony jedinců, takzvaných zoidů, o velikosti kolem milimetru.
Drobní živočichové jsou navíc samé překvapení. Vědci totiž nedávno zjistili, že bochnatka obsahuje kanabinoidy. „Sladkovodní bochnatka z jedné jihočeské pískovny vykázala ve slizu velmi bohaté spektrum látek z některých se tvoří kanabinoidy, látky přítomné v konopí. Takže i chemie slizu, na kterém bochnatky žijí je velmi zajímavá,“ poznamenal vědecký pracovník. Nevábný živočich je zajímavý také z medicínského hlediska. Stejně jako jejich příbuzné mořské mechovky z Kalifornie, totiž mohou bochnatky obsahovat léčivou látku bryostatin, která je nadějným lékem proti rakovině. Výzkum je ale teprve v začátcích.
Ve vodě se rosolovité útvary bochnatek vyskytují většinou od poloviny června do září. Ke svému životu a rozmnožování potřebují tyto kolonie vodu o teplotě alespoň 20 stupňů celsia. „Sliz se na zimu rozpadá a zbydou jen malá rozmnožovací tělíska, podobná makovému zrnku s háčky. Ta klesnou do bahna a na jaře při oteplení opět vypučí a vytvářejí nové kolonie,“ upřesnil Jaromír Lukavský. Pomocí malých háčků se navíc bochnatka šíří. Zachycují se totiž na peří vodního ptactva, které je následně roznáší.
Bochnatka americká, jak napovídá její název, původně pochází z Ameriky. S lodní dopravou se ale postupně rozšířila po celém světě. V Evropě se poprvé objevila v řece u Hamburku v roce 1886. V Česku byla poprvé viděna a popsána až v roce 1952, kdy se vyskytovala ve dvanácti lokalitách na Labi a Vltavě. Na Třeboňsku ji vědci poprvé zaregistrovali až v roce 2003 v nádrži Cep u Suchdola nad Lužnicí.
