Téměř 140 členů čítá velešínská rodina příznivců bojového umění taekwondo, v němž boj není tím hlavním.

„Kromě bojových technik jsou důležité i zásady, které definoval už zakladatel taekwonda, generál Choi Hong Hi, a sice zdvořilost, čestnost, vytrvalost, sebeovládání a nezdolný duch,“ vyjmenoval Milan Prokeš, předseda Taekwon–do školy Velešín ITF, jež letos slaví dvacáté výročí svého vzniku.

Honba za výsledky tak v taekwondu není nejpodstatnější, ač se každý klub medailovými úspěchy svých členů samozřejmě rád pochlubí. Nicméně soutěživost je v tomto umění méně důležitá než bojovnost – nejen se soupeřem, ale i se sebou samým.

Dobok jako kimono

Tento princip, jenž v ostatních bojových uměních není zcela obvyklý, Velešínským před dvaceti lety doslova učaroval. Hrstka nadšenců se postupně začala rozšiřovat v početnou skupinu bojovníků, kteří si svůj dobok (korejský ekvivalent pro kimono) začali zakrátko převazovat pět centimetrů širokými černými pásky zvanými ti. Právě ty v taekwondu značí nejvyšší mistrovské stupně.

„Už nedlouho po vzniku školy o nás bylo poměrně dost slyšet i na mezinárodní scéně. To byla zásluha především bratří Kubínových, kteří byli členy reprezentace a dosáhli mnoha medailových úspěchů,“ připomněl Milan Prokeš. Doplnil, že barvy Velešína úspěšně hájila například i Marcela Klimešová.

Až do roku 1997 byla velešínská škola taekwonda pojmem. „O rok později ale nastal naprostý útlum. Oživení přišlo až docela nedávno, v letech 2006 a 2007. Od té doby se členská základna utěšeně rozrůstá,“ uvedl Milan Prokeš. V tomto směru prý nejvydatněji pomáhají pravidelné zářijové nábory nových žáků, v taekwondu řečených studentů.

Nemálo je i těch, kteří s taekwondem začali jako děti, ale v mládežnickém věku je životní cesty od tohoto bojového umění odvedly. „Když jsou pak starší, uvědomí si, že by se k taekwondu chtěli vrátit. V takových případech většinou nebývá problém – i po letech se dá bez větších obtíží zapadnout mezi ostatní a držet s nimi krok,“ ujistil Milan Prokeš.

Generál Choi Hong Hi, jenž na věčnost odešel v roce 2002, po sobě zanechal patnáctisvazkovou encyklopedii, v níž zaznamenal popisy celkem 3200 taekwondových základních pohybů. S nimi může mistr tohoto umění svého protivníka neznalého věci i usmrtit. „Přestože při trénincích vládne pohoda, není taekwondo žádné cvrnkání kuliček. Některé údery mohou být i smrtelné,“ potvrdil místopředseda velešínské taekwondo školy Aleš Císař.

Mají tedy taekwondisté při přímé konfrontaci s agresivním soupeřem vítězství v souboji předem jisté? Podle trenéra taekwonda Milana Rouhy to tak jednoznačné rozhodně není.

„Při sebeobraně se dají znalosti tohoto bojového umění skutečně využít, ale pouze v omezené míře. Případná sebeobrana totiž musí být vždy přiměřená. A tak mezi taekwondisty koluje nepsané pravidlo, že pokud se k souboji schyluje, vždy je lepší, když se otočíme a pelášíme pryč,“ vysvětlil.

Přibývá i maminek

Do vzájemných střetů se ve Velešíně a na dalších třech místech, kde velešínští mistři předávají studentům své vědomosti a dovednosti, tedy v Kaplici, Besednici a Homolích, nepouštějí jen muži, ale také ženy a děti.

„Taekwondo je sportem pro všechny generace. Přibližně dvěma třetinám našich studentů sice není více než patnáct šestnáct let, ale přibývá i juniorů a také tatínků a maminek, kteří cvičí hlavně pro udržení dobré fyzické kondice,“ vyjmenoval Milan Prokeš.

Doplnil, že nejvíce nadšenců, kteří tomuto bojovému umění propadli, se schází ve Velešíně, kolem 60 lidí, největší potenciál však v tomto směru logicky skýtá nejlidnatější Kaplice.

Oslavy ve velkém

Dvacáté výročí Taekwon–do školy Velešín ITF si její členové připomenou hned dvakrát. „Se současnými i bývalými členy školy chceme slavit na našem tradičním soustředění ve Svatém Kameni, které se uskuteční od 26. do 30. května. Samotným oslavám bychom věnovali předposlední den soustředění,“ uvedl předseda velešínské školy Milan Prokeš, jenž zároveň vyzval všechny bývalé členy velešínské školy, kteří již nejsou s těmi současnými v kontaktu, aby se k účasti na setkání přihlásili buď přímo u něj na čísle 739 014 126, anebo u místopředsedy školy Aleše Císaře na čísle 602 270 654. S veřejností pak taekwondisté budou slavit 4. září ve Velešíně, na kdy chystají bohatý program včetně setkání taekwondo škol z celé republiky a ukázek umění jejich členů.

Taekwondo je sportem pro každého

Milan Prokeš, předseda Taekwon–do školy Velešín ITF, byl jedním z těch, kdo před dvaceti lety toto uskupení vyznavačů moderního bojového umění zakládali.

Vzpomenete, jak škola taekwonda ve Velešíně vznikala?

Až do svých sedmadvaceti let jsem hrál pouze fotbal. Byly to nádherné roky, ale ve fotbale je pohyb zaměřen pouze na nohy. Pídil jsem se tedy po něčem jiném. Posilování, které bylo tenkrát velmi moderní, mě nechytilo. Po otevření hranic se k nám dostalo taekwondo, které mě zaujalo, a tak jsme společně s kolegou Stanislavem Kyselou a členy rodiny Kozlových z Dolního Třebonína založili ve Velešíně oddíl taekwonda.

Proč myslíte, že vás „chytlo“ právě taekwondo, a ne třeba karate?

Taekwondo není zaměřené pouze na sebeobranu. Pomáhá také zlepšovat fyzickou kondici, každý student se navíc musí sžít s jakousi filozofií, morálními principy, které jsou s tímto bojovým uměním také spojené. To je například pro děti veliká motivace – nemusejí pouze s někým měřit síly a jít za výsledky, proto je taekwondo vhodné třeba i pro ty, kteří si chtějí zvýšit sebevědomí. V tom vidím veliký potenciál tohoto bojového umění.

Z toho vyplývá, že taekwondo je sportem prakticky pro kohokoliv.

Ano, taekwondo mohou cvičit všichni všichni bez rozdílu věku. I proto se do taekwonda, jehož filozofie vychází z konfuciánských hodnot, snažíme vnést české cítění, a podpořit tak české vlastenectví. Lidé se tedy nestanou lepšími jen po fyzické stránce, ale právě i v rovině duchovní. Náš oddíl by se proto v nadsázce dal přirovnat třeba k Rychlým šípům. (Smích)

Mluvit při tréninku sprostě? Nepřípustné

„Trenéři mě mají co naučit. A za to si jich vážím.“ Tato slova vyřčená z úst třináctileté Zuzany Španingerové, studentky Taekwon–do školy Velešín ITF, jsou jasným důkazem toho, že taekwondo tříbí kromě fyzické zdatnosti i charaktery lidí.

Čestnější, zdvořilejší, vytrvalejší i sebevědomější – takový má být člověk, jenž se nechá tímto moderním bojovým uměním okouzlit. „Zvláště pro mládež jsou jakási pravidla chování, která by taekwondisté měli dodržovat, prospěšná. Například sprostá slova jsou na trénincích tabu, samozřejmostí je i zdravení,“ zmínil trenér taekwonda Milan Rouha.

Teenageři, kterým korejské bojové umění učarovalo, s dodržováním těchto zásad nemají narozdíl od většiny svých vrstevníků problémy. „To mohu jen potvrdit. Když sem přijdete poprvé a vidíte, jak jsou všichni o hodně větší než vy a mají černé pásky, to vzbuzuje autoritu samo o sobě,“ řekla při tréninku Zuzana Španingerová, jež s taekwondem začínala, už když chodila do mateřské školy.

K taekwondu ji přivedla kamarádka Petra Rouhová. „Cvičím už skoro sedm let. Taekwondu propadli taťka i bratr, tak jsem to také chtěla zkusit,“ zmínila čtrnáctiletá slečna. „Někteří z mých vrstevníků třeba tancují, mně se zkrátka líbí taekwondo,“ dodala výmluvně Petra.

Cesta vzhůru

V taekwondo ITF, což je umění cvičit podle civilní Mezinárodní federace taekwondo, rozlišujeme několik stupňů takzvané technické vyspělosti cvičenců. Je to deset žákovských barevných stupňů, takzvaných kup, a devět mistrovských černých stupňů, neboli Dan.

„Nejnižší žákovský stupeň je bílé barvy, ta symbolizuje čistotu. Následuje žlutý stupeň jako semínko rostliny, zelený stupeň coby rostoucí rostlina, modrý stupeň značí, že žák roste k obloze, neboť se začíná učit techniky ve výskoku. Předposlední je červený stupeň – červená symbolizuje nebezpečí, poslední pak černý stupeň, který znamená, že žák v podstatě absolvoval základní školu,“ vysvětlil předseda Taekwon–do školy Velešín ITF Milan Prokeš.

Jak šel čas

Moderní bojové umění, zaměřené především na obranu člověka, ale také na morální principy, představil korejský generál Choi Hong Hi veřejnosti poprvé v dubnu roku 1955 v Soulu.

Původně bylo vytvořeno pro vojenské účely, postupně se přizpůsobilo civilním potřebám. Toto poměrně mladé bojové umění v sobě nese prvky karate a také dalších bojových umění, například kung–fu. Název taekwondo se skládá z korejských slov tae, což v překladu znamená chodidlo, kwon, v češtině pěst, a do neboli cesta.

Taekwondo si za více než půl století své existence získalo mnoho příznivců. Toto bojové umění dnes na celém světě vyznává přes 100 milionů lidí.