Dvacet, třicet minut neuvěřitelného lijáku, blesky, někdy i kroupy a pak náhle klid. Taková situace nastala během prodlouženého víkendu na Českokrumlovsku několikrát a na různých místech. Naštěstí bez vážných následků.

„Trvalo to dvacet minut, ale stálo to tedy za to,“ uvedli v sobotu po poledni pro změnu techničtí pracovníci českokrumlovského zámku. Bouřka, která uhodila na centrum města přinesla i kroupy velké jako třešně. Prvním nádvořím se dolů valila řeka hnědé vody. A za chvíli byl klid, jen cestičky z drobného štěrky byly rozmleté silnými rýhami.

Vzdušnou čarou několik set metrů dál bylo sucho a nepadla ani kapka.

„Během víkendu sem tam nějaká bouřka pohrozila, ale zatím je klid,“ sdělila Veronika Korchová, starostka Benešova nad Černou. Ten a jeho okolí patřily k nejpostiženějším místům regionu už od minulého týdne. Až do úterý má Benešov vyhlášený stav bdělosti.
„Je tady ale stále cítit velice vlhký vzduch, děti a starší lidé jsou nemocní, už by mohlo být lépe,“ dodala starostka

Přívaly vody se naposledy přehnaly přes silnice a stoky ve čtvrtek v Klení a Dluhošti. Velké problémy také tou dobou hlásila i Pohorská Ves. Ale opět je možné říci, že zafungovalo cosi, jako štěstí v neštěstí. Žádné zmařené životy ani zásadní poničení majetku ve velkém.

Od té doby zatím nad většinou regionu klid. To potvrdil i operační důstojník krajského dispečinku Hasičského a záchranného sboru. „Na Českokrumlovsku zatím nic hlášeno nemáme, pouze teď jsme zachraňovali čtyři vodáky na Teplé Vltavě pod Soumarským mostem,“ uvedl v neděli odpoledne. Na místě zasahovaly tři jednotky hasičů a povolaný tam byl i vrtulník, toho ale dispečink odvolal zpět.

Lokální bouřky - největší nebezpečí

Jak potvrzují hasiči, základní problém je opravdu v lokálních bouřkách. „Nikdo neví, kde to spadne a hlavně, kde to začne vadit.“

Ačkoliv se údolí kolem Vltavy včetně historického centra Českého Krumlova potýká se záplavami už od doby svého vzniku, tedy několik set let, bleskové povodně v takovémto rozsahu, jako nyní, region nikdy nezažil.
„Charakteristické pro tento typ povodní jsou extrémní srážky v krátkém čase a rychlý vzestup hladin vod v zasaženém území. K tomu dochází kvůli rychlému vyčerpání retenční kapacity krajiny. Voda stéká po svazích do údolí, které zaplaví,“ potvrdil i Jakub Kašpar, tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí.

Celkem bylo podle něj v celé republice zatopeno nebo poškozeno 915 objektů na Jesenicku a 562 objektů na Přerovsku, 969 objektů v Moravskoslezském kraji a 528 objektů v Jihočeském kraji. Českokrumlovsko tedy z přívalových povodní vyvázlo oproti jiným regionům zatím relativně dobře.