Pomalu, ale jistě chátrající objekt by měl být opraven a měl by se stát velmi moderním. Aspoň to je vize současného starosty obce Martina Tomana. Připravena je již studie, o níž mohou se zastupiteli diskutovat i občané.

„Úkol vypracovat studii na rekonstrukci kulturního domu jsem dostal od zastupitelstva před čtyřmi lety," uvedl starosta Martin Toman. „Nyní se k plánu revitalizace objektu intenzivně dostáváme. Studie je čerstvá, její finální podoba je z prosince loňského roku" Konečná studie je třetím návrhem architekta Kamila Gasseldorfera. „V těch předchozích jsme měnili pouze vnitřní uspořádání objektu. Do návrhu obálky budovy jsem mu nehovořil, ponechal jsem mu v tom volnou ruku," dodal starosta. V zadání moderní studie byl jednak počet kanceláří a dalších místností pro obecní úřad, jednak prostory pro knihovnu, obřadní síň, místa pro setkávání skupin – například seniorů nebo mateřský klub, ale i pro služby občanům – třeba pro kadeřnictví či masáže nebo výukovou třídu. „Byt měl být spíše zachován a v suterénu měla vzniknout dílna a zázemí pro technické zaměstnance obce. Sál měl zůstat zachován, objekt měl být zateplen a vyměněna technologie kotelny. Rozhodovala účelnost a pochopitelně i estetické hledisko. Myslím si, že i do budoucnosti by tento objekt měl být nadčasový a přitom tradiční," sdělil starosta.

Architektonicky se proto ve studii klade důraz na tradiční materiály, jakými jsou kámen a dřevo, i na styl stavby s úzkými vysokými okny – podobně jako u hospodářských objektů – a na efektivní využití prostoru. „Chceme rovněž v Brloze více sportu, více komfortu pro hosty kulturních akcí, to však přinese náklady na rekonstrukci sociálního zařízení sálu a podlahu. Kulturní dům se totiž doposud kromě rekonstrukce uvnitř kuchyně a části horního sociálního zařízení pro sál a restauraci nedočkal prakticky žádných investic od svého vzniku," poznamenal starosta obce, v níž by měla také přibýt parkovací místa, zmizet průjezd a změnit se zeleň.

„Budova na spadnutí rozhodně není. Snažíme se do ní investovat při nutných opravách. ale třeba střecha za několik málo let bude na kompletní výměnu, o oknech nemluvě. Objekt je energeticky velmi náročný. Nyní se topí černým uhlím, v budoucnosti si přestavuji z větší části zautomatizovaný systém na spalování biomasy či automatické kotle na hnědé uhlí." Protože se jedná o nákladnou úpravu velkého objektu, očekává starosta živou diskusi občanů, a to na zasedáních zastupitelstva nebo při rozhovorech se zastupiteli.


Předchozí zkušenosti

Zkušenost s neplatiči donutila obec Brloh změnit přístup a žádat od případných nájemců jiný podnikatelský záměr než pohostinství. „Jeden takový se již rýsoval, ale ztroskotal na vzájemné dohodě. Některé pohledávky od tehdejších provozovatelů kulturního domu či spíše restaurace vymáháme ještě v dnešní době," připomněl starosta.

Po ukončení dřívějšího nájmu, kdy ještě provozovatelé přilákali do Brloha davy návštěvníků, se nikomu dalšímu nepodařilo navázat tento směr. „Většinou tu nájemci zanechávali dluhy. Pravda, doba se změnila. Ani v jiných místech na kulturní akce obdobného typu již nechodily stovky návštěvníků," podotkl Martin Toman.

Teď je i tak čas na změnu. „Svému účelu slouží byt a sál, který mimochodem patří svou kapacitou – pro 500 sedících hostů a prostorem pro tanec i hudbu – mezi největší na Českokrumlovsku. Bohužel, ani sál nemá využití, které by si díky své velikosti zasloužil," řekl Martin Toman s tím, že toto nelze právě bez nákladné rekonstrukce podlahy.

Snahou celého zastupitelstva je nyní zejména snížení nákladů na provoz kulturního domu, větší a mnohem častější jeho využití, čili navrácení života do tohoto objektu, a také transformace jeho současné nevzhledné podoby. „Myšlenka přestavby kulturního domu a přesun obecního úřadu do nových prostor mě provázejí již řadu let. Úřad by byl blíže k lidem a byl byl přístupnější starším i již ne tolik pohyblivým občanům."
Letošní jednání ukážou, zda multifunkční idea bude mít v Brloze podporu většiny lidí.

Historická fakta

Martin Toman, starosta obce Brloh, odpověděl i na otázky týkající se minulosti kulturního domu. Jak to bylo s tímto kulturním domem dříve v Brloze? Jaká je historie této budovy? „Kulturní dům v Brloze byl postaven na počátku 70. let v akci „Z" na místě bývalé kovárny. Původně to měla být stavba o něco menší, a zřejmě i nižší, ale v průběhu stavby se rozhodlo o prodloužení sálu o cca 10 metrů, a tím zrušení proluky mezi budovou dnešního kina. Další výraznou změnou oproti původnímu plánu byla výstavba ubytovny, a tudíž i změna střechy a podkroví stavby nad restaurací a bytem. V kolaudačním rozhodnutí se pak tedy už pouze konstatovalo, že stavba – sál – je delší a je zde umístěno prakticky celé nové patro s ubytovnou. Je možné, že existují, ale v našich archivech jsem nenašel žádná dodatečná povolení změn, žádné upravené výkresy. Dříve prostě byla jiná doba…" „… poté tady sloužila restaurace, ubytovna i sál ke společenským a zábavním účelům. Kotelna v objektu byla propojena i s budovou kina a teplem jej zásobuje doposud. Po revoluci měl po skončení provozu Jednoty náš kulturák několik provozovatelů. Někteří dokázali využít doby a v jistém období byl brložský kulturní dům pojmem v celém okrese, možná i kraji…"

Autor: Deník / Pavel Pokorný