Vedení obce vyhlásilo anketu, v níž mají dát hlas pro to, jestli má být zachován průjezd pod kulturákem, neboť studie rekonstrukce počítá s jeho zastavěním. To vyvolalo polemiku nejenom v obci, ale i mezi zastupiteli.

„Výsledky ankety by měly být známy již tento týden," konstatoval starosta Brloha Martin Toman. „Na obci v tuhle chvíli máme zhruba desítky odpovědí. Rozhodně nepůjde o stovky. Bohužel," posteskl si. Oficiálně budou na obci krabice s odpověďmi otevírat během tohoto týdne.

Kulturní dům v Brloze není nijak malá stavba. Se svým společenským sálem náleží k největším v kraji. I když se v něm stále konají zábavy a koncerty, chátrá a volá po rekonstrukci.

Průjezdem pod ním si někteří obyvatelé Brloha zkracují cestu. Patrik Jenšík, který má dílnu hned naproti u kulturního domu, má jasno: „Nám to nevadí. My budeme rádi, když to bude zastavěné. Nebudou nám tady alespoň jezdit auta a děti budou moci běhat v klidu venku. Jsme pro zastavění průchodu. Ale lidé, kteří bydlí v okolí kulturního domu, budou proti. Zkracují si totiž průjezdem cestu domů. I když se to dá objet shora i ze spodu."

Vladimír Uhlíř z Brloha to vidí celkem jednoduše: „Uvažují, že tam přestěhují obecní úřad. Tak to musí zazdít, aby jim netáhlo na záda. A já jsem taky pro zazdění. Tam auta nemají co dělat," říká.
Další obyvatelka Brloha Jana Znojová o anketě ví, ale neúčastnila se jí.

„My autem nejezdíme," říká Jana Znojová, další obyvatelka Brloha, „takže bychom do ankety stejně napsali, že je nám to jedno," uzavírá.
Zrekonstruovat kulturní dům je třeba nejenom kvůli tomu, že chátrá, ale také kvůli vysokým provozním nákladům a navrácení bohatého kulturního života do objektu. V současnosti je již vypracovaná studie, jejímž autorem je architekt Kamil Gasseldofer.

Pro zadání moderní studie Brložští stanovili jednak počet kanceláří a dalších místností pro obecní úřad, jednak prostory pro knihovnu, obřadní síň, místa pro setkávání skupin – například seniorů nebo mateřský klub, ale i pro služby občanům, jako jsou třeba kadeřnictví, masáže nebo výuková třída.

Autor architektonicky ve studii klade důraz na tradiční materiály, jakými jsou kámen a dřevo, na styl stavby s úzkými vysokými okny – podobně jako u hospodářských objektů – a na efektivní využití prostoru.  

Více čtěte v pondělním Českokrumlovském deníku.