Dalekosáhlou historii plnou majetkových nejasností se snažil představit zastupitel Tomáš Bouzek (KDU-TOP09). Když se Děkanská pole staly tématem přesahující 60 minut času, tak ho museli zastupitelé ukončit hlasováním o zrušení diskuse.

Město pozemky pořídilo již v roce 1547, o rok později vznikla sporná smlouva, v které může jít o převod do vlastnictví faráře nebo podle druhého názoru pouze o užívací právo. Informace byla později zřejmě vložena chybně do pozemkových knih. Místo vkladu, tak úředník udělal přepis pozemků. Dalších 300 let neexistuje žádný dochovaný záznam. V roce 2018 soudy Děkanská pole přiřkly v restitučním procesu Římsko-katolické církvi, ta o jejich vrácení žádala dvakrát.

Protichůdné názory odborníků

Protichůdné studie zpracovali Marek Starý z právnické fakulty Univerzity Karlovy a Západočeská univerzita v Plzni prostřednictví kolektivu tří odborníků. Docent Starý soudí, že má město na pozemky nárok díky dohodě se sluhou božím ze 16. století, kterou nepovažuje za nákup. Naopak právníci z plzeňské právnické fakulty soudí, že zpětné právo nelze uplatnit a žaloba má podle současné legislativy minimální šanci uspět.

Právnička statutárního města pro investice, veřejné zakázky a územní plánová Kateřina Nováková, dohledala příslušné zákony z 19. století a zabývala se, jak vznikaly nové pozemkové knihy. „Po celé monarchii se sestavovaly držitelské archy, těžko se rozlišovalo mezi záznamem, vkladem (intabulací) a poznámkou. To spočívalo jen ve znění zápisu,“ vysvětlil Bouzek.

Malá šance na úspěch

Město mohlo už v 19. století rozporovat tento zápis, ale nic neučinilo. „Město nevyužilo svým práv do konce března 2013, po tomto datu se jich nemůže domáhat. I kdyby se prokázalo, že pole nepatří církvi, mohou propadnout státu,“ upozornil Tomáš Bouzek s tím, že město přes 150 let nečinilo žádné kroky.

I kdyby se podle Kateřiny Novákové podařilo zneplatnit zápis v knihovní vložce, město není v pozici, kdy by se mohlo úspěšně domáhat určení vlastnického práva. „Jde o skutečnosti jako nečinnost města a restituční předpisy, pokud zákonodárce chtěl mírnit křivdy, které se staly v roce 1950, tak tak již učinil,“ upozornila s tím, že nyní neexistuje účinný nástroj na domáhání práv.

Podle jejích slov nemá město ani naléhavý právní zájem. „Máme pouze aktivní legitimaci k tomu žalobu podat, nemáme další skutečnosti, které bychom prokázali a unesly by důkazní břemeno,“ naznačila Nováková s tím, že žaloba má asi jen procentní naději na úspěch. „Mělo se to projudikovat před 10 či 15 lety, je to zajímavý případ,“ míní advokátka. Rozhodným datem pro majetkové křivdy byl totiž 25. únor 1948.

Intuitivní hlasování

František Konečný (ANO) zmínil, že nikdo nedokáže předem posoudit, jak spor dopadne. „Jsem přesvědčený, jako laik, že to město neprodalo, ale jen přenechalo k užívání farářovi a nikdy tak neztratilo vlastnické právo. Celou historii nedokážu posoudit, to je akademická debata pro specialisty,“ zhodnotil, že půjde spíše o intuitivní hlasování. Město by podle něj mělo o pozemky zabojovat.

Petr Braný (KSČM) upozornil, že nechápe, čeho se zastupitelé bojí. „Jestli jde o náklady, neváhali jsme podpořit soudní spor v teplárně. A to vyjádření bylo také velmi subjektivní a nebyl jistý výsledek,“ připomněl. Šlo o většinový pocit. „Tak se to tak řešilo, příkladů bych našel více, tak bych se nebál ani nyní,“ podotkl Braný.

Risk je zisk

Případem se delší dobu zabýval Josef Špak (Piráti). Náklady na právní zastoupení a proces jsou vyčísleny na 116 tisíc, přičemž nemovitý majetek po obou stranách Plavské ulice má hodnotu více než 142 milionů. „Bez ohledu na soudní rozhodnutí má tedy smysl pokusit se tyto pozemky získat, aby mělo město České Budějovice větší možnost rozhodovat o tom, jakým způsobem budou v budoucnosti využity,“ konstatoval.

Soudní spor se i přes míru nejistoty vyplatí i dle Jana Hoška i Svatomíra Mlčocha (oba Piráti). „Snažil jsem se najít cestu, nikoliv překážky na ní. I navzdory směrodatnému termínu, by stálo za to, takovou žalobu přece jenom podat,“ sdělil Svatomír Mlčoch. Klíčová námitka je termín restituční zákonodárství.

Nezávislý právní zástupce

Žaloba na ochranu vlastnického práva má smysl. „Nepromlčitelnost vlastnického práva ústavní soud ještě nezrušil. Bude to těžké obhajovat, jelikož jsme všechny námitky pro i proti zveřejnili, ale za zkoušku to stojí,“ dodal Mlčoch s tím, že by v kauze měl město zastupovat nezávislý odborník.

Soudní narovnání nepovažuje za nepřátelský akt proti církvi. „Už v tom 16. století se přátelsky narovnali a přenechali pozemek k užívání, tak proč by to nešlo nyní se s katolickou církví domluvit,“ podotkl.

Zastupitelé si nakonec odhlasovali, že žalobu podají. Pro bylo 23 přítomných, 9 vyjádřilo hlas proti a 6 se zdrželo hlasování. Definitivně o Děkanských polích rozhodne až soud. V úvahu na řešení anabáze přichází žaloba na určení vlastnictví, pověření na realizací usnesení dostal primátor Jiří Svoboda (ANO).