Budoucí záchranáři opět podpořili otužileckou výzvu Společnosti pro ranou péči

Cílem zmiňované kampaně je podpořit služby pro rodiny s dětmi s postižením v raném věku a trvá až do konce ledna příštího roku. Jak informovala mluvčí ZSF JU Alena Binterová její propagaci a motivaci pro další lidi, jak se do ní zapojit, přispěl společný ponor ve čtvrtek 8. prosince do Malše u Malého jezu.

Toho se zúčastnilo na 30 studentek a studentů ZSF JU. Do chladné vody s nimi vstoupil i proděkan pro akademické záležitosti Ondřej Doskočil, který je k akci inspiroval a předem jim vysvětlil její přínos. Jejich odezva ho pak moc potěšila. „I když teplota vzduchu byla na bodu mrazu a voda měla 3,5 stupně, vypadalo to u Maláku jako v létě na plovárně,“ zhodnotil pak s nadsázkou čtvrteční odpoledne.

V zoo na Hluboké přibylo 22 zvířat. Radost dětem a dospělým budou dělat do ledna

V názvu akce "Nebuď srab! Namoč se pro ranou péči" je symbolika: ve chvíli, kdy se rodiče dozvědí, že jejich dítě bude mít vážný hendikep, se totiž cítí „jak vhozeni do ledové vody“. Musí se v ní hodně rychle naučit plavat a právě v tomto nelehkém období jim pomáhá raná péče.

"Českobudějovická pobočka Společnosti pro ranou péči patří ke klinickým pracovištím ZSF JU a pracují v ní i naše absolventky," zmínila Binterová.

Smysl této benefiční akce zdůraznila i děkanka fakulty Ivana Chloubová, která otužilce přišla na místo podpořit. Fandila jim a za jejich dobrovolné gesto je upřímně chválila. „Mám velkou radost, že se vybičovali pro dobrou věc a týmově šli do toho všichni s odvahou i odhodláním překonat své možnosti,“ řekla.

S velkým obdivem jejich výkon sledoval také zástupce ředitelky Ústavu ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče František Dolák. „Překvapilo mě, že jich přišlo hodně. Nikdo je nenutil, bylo to jejich vlastní rozhodnutí. Opravdu před nimi smekám,“ shrnul.

Seriál Místo zločinu České Budějovice uvedou v předpremiéře v Kotvě

V zasněženém lesoparku byly barevné ručníky, plavky a čepice neobvyklým zpestřením a sympatie několika kolemjdoucích si získávali studenti jak svým odhodláním, tak humorem. Po vykoupání si ještě někteří dali na sněhu sérii kliků, což také vzbudilo velké pozdvižení.

Loni měla tato benefice premiéru, kterou studenti Zdravotnického záchranářství (ZZ) významně podpořili, takže účel letošního ročníku už nebylo třeba složitě vysvětlovat. „Po loňské zkušenosti se zdravotnickými záchranáři jsem i letos pro zapojení do této dobročinné akce oslovil především studentky a studenty tohoto studijního programu. Na výzvu zareagovalo kolem dvaceti prváků, připojili se ale i studenti vyšších ročníků. Mnoho záchranářů má s otužováním bohaté zkušenosti, připravují se na kurz záchrany z ledu, takže bylo nasnadě zapojit právě je. Jejich nadšení je ale tak strhující, že se k ponoru do ledové vody odhodlali i ti, kteří nemají natrénováno. Nálada byla skvělá,“ chválil studenty proděkan Doskočil.

Druhý ročník ZZ studuje Roman Klabouch, který přišel s malým zpožděním, protože ještě dělal zkoušku – ta zdržela i několik jeho spolužáků „Už jsem se tohoto ponoru zúčastnil loni, takže jsem věděl, do čeho jdu, a pro koho je tato benefiční akce určená. Příští rok se sem určitě vydám znovu,“ řekl.

Dobrodruh měl zneužívat dvě děti na výletu. Chlapec tvrdí, že se nic nestalo

„Vstoupit do studené vody pro mě nebylo snadné, ale díky tomu, že jsme šli všichni společně, jsem to zvládla. Moc jsme ocenili, že se s námi ponořil i pan proděkan Doskočil,“ doplnila jeho spolužačka Petra Němcová.

Českobudějovická pobočka Společnosti pro ranou péči je dlouholetým klinickým pracovištěm ZSF JU, kde vykonávají praxi především studentky a studentky sociálně zaměřených programů. „Jsem rád, že se při této akci podařilo propojit naše klinické pracoviště poskytující sociální služby se studenty ryze zdravotnického oboru. I tímto způsobem jsme dali symbolicky najevo, že provázanost zdravotní a sociální problematiky bereme vážně. A také navzdory velké rozdílnosti mají záchranáři s ranou péčí mnoho společného, např. terénní charakter služby či potřebu včasné intervence. Musím říci, že jsem byl na naše studenty vážně hrdý,“ zhodnotil proděkan.