Přestože svou profesi učitele zeměpisu a dějepisu na kaplickém gymnáziu má osmadvacetiletý Jaroslav Král ze Zlaté Koruny velmi rád, čas od času je prý třeba si od ní odpočinout – nejlépe při sportu, četbě nebo trénování zlatokorunské fotbalové přípravky. Za největší zlom ve svém dosavadním životě považuje Jaroslav Král znovunalezení víry. I proto se snaží žít v duchu tří nejvyšších křesťanských ctností.
Zkusme v devíti otázkách vytvořit jakousi „knihu“ o tobě. Představ se, prosím, čtenářům a vyzvedni své přednosti.
Narodil jsem se před 28 lety a již od dětství žiji v překrásné obci s nevšedním jménem – Zlaté Koruně. Po ukončení pedagogické fakulty a půlročním studijním pobytu v anglickém Newcastlu jsem začal učit na kaplickém gymnáziu, kde působím i v současnosti. Myslím si, že mé přednosti či nedostatky by měl vždy hodnotit někdo jiný s patřičným odstupem, ale pokud bych měl vyzvednout alespoň jednu, pro mě nejtypičtější, tak to, že jsem týmový hráč.
Každá správná autobiografie začíná dětstvím. O čem jsi snil jako malý kluk?
Mezi mé předškolní kariérní sny osmdesátých let nesporně patřilo stát se tankistou či stíhacím pilotem a sloužit své vlasti proti případnému imperialistickému nepříteli. V patnácti letech poté převážil zájem o historii, které se věnuji i v současné době.
V mládí nás ovlivňují určité zlomové okamžiky. Jaké byly ty, které ovlivnily tebe?
Předně si myslím, že ještě nejsem tak starý, aby mě nějaký rozhodující okamžik ještě nemohl ovlivnit, ale kdybych měl zmínit ty prožité, tak znovunalezení víry v mých dvaceti letech.
Jaký je tvůj vztah ke Zlaté Koruně?
Nádherných osmadvacet let prožitých v této obci hovoří patrně za vše, což může potvrdit asi každý, kdo v mé přítomnosti Zlatou Korunu navštívil.
Jsi lídrem TOP 09 pro nadcházející komunální volby. Jak velkou pociťuješ zodpovědnost?
Pocit zodpovědnosti je samozřejmě veliký. To, že zastupujeme určitou skupinu místních obyvatel, kteří nás podporují a někteří dokonce propůjčili své jméno na naši kandidátku, mě zavazuje nesmírnou zodpovědností a pocitem, že je nechci zklamat.
Co ti nejvíce komplikuje tvůj osobní a profesní život?
V současné době bych řekl, že asi nic. Naštěstí prožívám velmi příznivé období mého života.
Kolik času ti zbývá na relaxaci a jak jej vyplňuješ?
Volného času bohužel příliš nezbývá, ale naštěstí se mi podařilo spojit povinnosti i relaxaci prakticky v jeden celek. I když mám svoji práci velmi rád, tak ji také potřebuji doplnit aktivním odpočinkem. Můj volný čas tedy vyplňuji sportem, cestováním a četbou a od minulého roku také trénováním zlatokorunské fotbalové přípravky.
Mluvili jsme o dětských snech. Existují také dneska sny, které bys si chtěl splnit?
Asi každý člověk by měl mít své osobní sny, které se snaží naplnit. Mezi ty pro mne nejobtížnější, ale zároveň nejdůležitější, patří zachovávat a naplňovat tři nejvyšší křesťanské ctnosti: víru, naději a lásku.
Jaké vlastnosti by měl mít člověk, kterého bys vzal s sebou na pustý ostrov?
Hezká, ale nesmírně obtížná otázka. Spíše bych se ptal, kdo by byl ochoten se mnou na pustý ostrov dobrovolně odjet. (Smích)