Nemalá část kandidátů do komunálních voleb, kteří byli nominováni na horní místa kandidátek, zcela propadla a do zastupitelstva se vůbec nedostala.

Glosu Zdeňka Zajíčka Sebereflexe si můžete přečíst ZDE!

V Českém Krumlově nebude například v novém zastupitelstvu sedět ani jeden z porevolučních starostů města. A kandidovali všichni, jak Jan Vondrouš, tak Antonín Princ, František Mikeš i Luboš Jedlička.

Uchytilo se i tady celostátně populární heslo o politických dinosaurech? Podle názorů některých občanů ano, ale důvodů může být více. Někteří voliči oslovení Deníkem vnímali velmi negativně celou kauzu kolem třísetmilionové dotace na opravy městských klášterů, kde hrál jednu z hlavních rolí Jan Vondrouš (KDU – ČSL).

První porevoluční starosta města, který má lví podíl na přeměně ostudné ruiny, kterou Český Krumlov bezesporu býval, na město v té podobě, v jaké je znají jeho obyvatelé i návštěvníci nyní.

Zvláště jeho nezvolení je možná námětem na politologický rozbor. Ačkoliv byl nyní v komunálních volbách lídrem kandidátky křesťanských demokratů, voliči dali přednost preferencemi Josefu Hermannovi a Jiřímu Olšanovi ze čtvrtého a pátého místa kandidátní listiny.

„Ke svému volebnímu neúspěchu mám lakonické hodnocení,“ řekl ve středu Jan Vodouš a dodal: „Za prvé je třeba říci, že hlas lidu je hlas boží. Za druhé: Samozřejmě život jde dál a dělat z toho nějakou tragédii není možné. Ale za třetí musím poznamenat, že jedno mi to rozhodně není. Pokud se člověk nedostane ani do zastupitelstva, což je ten nejnižší level (úroveň) politiky, to už je zdvižený prst.“

Vzkaz pro zvolené: Bez spolupráce to nejde

Dvě volební období zastával Jan Vondrouš post starosty v Českém Krumlově, jedno volební období v něm působil jako zastupitel, poté na čtyři roky z vedení města odešel, poslední roky pracoval pro Český Krumlov jako radní.

Měl hlavní zásluhu, že do Českého Krumlova připutovalo mnoho milionů dotačních peněz a dvakrát dokonce i historicky nejvyšší, zhruba tří set milionové dotace.

Za tu první se dostavělo sídliště Mír v devadesátých letech, zvláště jeho barevné domy zvané mezi občany lidově Papouškov. Na získání dalších tří set milionů dva roky pracoval s malým týmem lidí pro revitalizaci klášterů.

V poslední době plnil v této souvislosti stránky nejednoho periodika, čili dá se říci, že měl ideální pozici pro úspěch. Ten se přesto nedostavil. Proč?

Jak si neúspěch v komunálních volbách vysvětlujete? Máte nějaké indicie, které k tomu mohly vést?

Nevím. To vědí ti, kteří mi ten hlas nedali.

Nemůže v tom hrát roli právě revitalizace kláštera a tolik diskutovaných tři sta milionů?

Jestli ano, pak je to špatné, protože by měl hrát roli úplně opačnou. Peníze jsem pro město sehnal takřka sám. A naopak, v době krize je takový přísun peněz dobrý, protože zajistí lidem práci. To by bylo veliké nepochopení…

A nemůže to být tím, že celkově KDU - ČSL uvadá?

Ta celostátní značka nám nepomohla. Nevím, jestli ublížila, ale nepomohla.

Těch důvodů asi bude více. Co vám političtí odpůrci ve městě nejvíce vytýkali kvůli dotaci na opravy klášterů?

Nejvíce to, že je projekt pro město příliš velkým rizikem a to tak velkým, že tak malé město tak velkou dotaci prostě nevstřebá, nezúřaduje,… Byla to i nedůvěra vůči mé osobě. Možná.

A jak to bude s pokračováním prací na klášterech dál, když už jste nebyl znovu zvolen?

Kláštery nejsou politika, tam projekt pokračuje. Já mám s městem smlouvu jako koordinátor projektu. Měl bych pokračovat v intencích smlouvy. Samozřejmě, že město ji může vypovědět. Ale zatím takový signál nemám, spíše naopak. Teď bude důležité, aby se na co nejbližším zastupitelstvu nové zvolení lidé s projektem seznámili a aby se rozhodli, jestli ano, nebo ne.

Na straně druhé je třeba říci, že ta kauza nám tedy vůbec nepomohla. Ta nás přivedla na okraj propasti. My jsme nic neporušili, ale ten signál, který odešel z Českého Krumlova na Ministerstvo kultury, že zastupitelstvo neschválilo převod pozemků a že projekt, respektive dotaci, nechce, ten signál byl… To byla velká podpásovka.

Když srovnáte první volební období po revoluci a to poslední, co vám z toho vychází?

Tehdy to bylo nejlepší. Všichni táhli za jeden provaz. Ve druhém volebním období už se začalo politikařit. V tom prvním nikdo neměl moc odvahu se postavit do čela města. Ani já moc ne. Ve druhém už byly nějaké výsledky, fungovaly zákony a vyhlášky a tak se na radnici a do zastupitelstva začalo tlačit víc lidí. A to politikaření už bylo chvílemi dost nechutné.

A poslední čtyři roky?

Rada byla často téměř v opozici vůči starostovi (Luboš Jedlička, ODS), což vygradovalo v posledním roce. Když rada města netáhne za jeden provaz, udělá se polovička, možná třetina věcí, všechno je těžší. Je to cesta do pekel.

Také to bylo v posledním roce až dvou na zastupitelstvech vidět…

A to je i vzkaz těm, co jsou nově zvolení. Aby spolupracovali. Aby k sobě hledali cesty. Já vím, že to zní jako fráze, ale musí hledat to, co je spojuje, a ne, co je rozděluje. Bez spolupráce to nejde.