Bývalý kostel proměnili na kulturní ráj

Mnoho obyvatel Velešína už ani nedoufalo, že se to podaří. Proměnit zdejší nevyužívaný kostel sv. Filipa a Jakuba, který církevním účelům neslouží už od dob Josefa II., ve víceúčelové kulturní centrum, se po problémech s pátou výzvou evropského Regionálního operačního programu zdálo být nedostižným snem. Tento týden mohli zrekonstruované prostory poprvé spatřit pozvaní hosté, především zástupci dodavatelských firem, představitelé města a novináři.

Ze zmíněné dotační výzvy Velešínští získali příslib na dotaci ve výši 25,5 milionu, s jejíž pomocí se mohli do přestavby bývalého kostela na centrum s výstavními sály, infocentrem a kavárnou pustit. „Jenže pak přišlo ono nešťastné přehodnocování dotací, takže jsme stavbu museli na několik měsíců zastavit. Naštěstí to dobře dopadlo, ale v té době, kdy nebylo jasné, jestli peníze skutečně dostaneme, mi na hlavě přibylo mnoho šedivých vlasů,“ řekl starosta Velešína Josef Klíma.

Doplnil, že z opraveného komplexu je již v provozu zrekonstruovaná obřadní síň, která hostila už pět svateb, od neděle se oficiálně otevře kavárna a vinárna U Jakuba. „Je trochu paradoxní, že rekonstrukci obřadní síně jsme museli hradit z vlastních prostředků, neboť tato oprava nebyla uznána jako výdaj, který bychom mohli pokrýt z dotace. Přitom právě obřadní síň bude kromě nových muzejních sálů a infocentra lákat do Velešína lidi i z okolí. Tak krásné prostory pro uzavření sňatku totiž nemají široko daleko. Samozřejmě kromě vyhlášených míst, jakými jsou Český Krumlov nebo Rožmberk,“ zmínil starosta.

Další prostory kulturního centra se veřejnosti otevřou na podzim. „V prvním patře, kde je už teď vystaven model Velešína od Zdeňka Korbely, ještě musíme doplnit muzejní exponáty do vitrín, stejná práce nás čeká i v podkroví,“ popsala Hana Růžičková, ředitelka Kulturního a informačního centra Velešín. Právě to bude provoz celého objektu zajišťovat.

Při vybavování muzea exponáty se Velešínští budou řídit návrhem, který jim zpracují odborníci. „Už teď je ale jasné, že rozhodnout, co z bohaté historie Velešína v muzejní expozici vyzdvihnout, bude hodně těžké,“ připustil Jaroslav Bartizal, který se na zařizování městského muzea podílí.

Jak doplnil jeho kolega z organizačního týmu František Šrámek, vystavené předměty nebudou pocházet jen ze sbírek Regionálního muzea v Českém Krumlově nebo Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. „Oslovili jsme také místní obyvatele s žádostí o zapůjčení předmětů či fotografií dokumentujících historii města. Bohužel, mnoho lidí nezareagovalo. Ale třeba paní Martinovská nám některé fotografie poskytla, takže výběr z nich se v expozici určitě objeví,“ zmínil František Šrámek.

Do vlastních zdrojů Velešínští při přípravě expozice sáhli i v případě již zmíněného modelu Zdeňka Korbely. „S umístěním svého díla musím být spokojený, už proto, že se nachází v nejhezčí místnosti z celého muzea,“ zasmál se autor. „Muselo dát práci model po úzkých točitých schodech do prvního patra vynést. Čekal jsem, že budu muset něco opravit, ale neurazili ani korouhvičku na věži,“ doplnil Zdeněk Korbela.
Nově zrekonstruované prostory v patře a podrkoví bývalého kostela však nebudou sloužit jen k vystavování muzejních exponátů.

„V rámci kulturního programu doprovázejícího výstavy tady chceme dát prostor i místním talentovaným lidem, například muzikantům,“ naznačila Hana Růžičková, jež by byla ráda, kdyby nový kulturní stánek nesloužil jen turistům, ale za svůj ho vzali i Velešínští. A to včetně kavárny spojené s vinárnou, jež má místní lidi lákat na dobrou kávu anebo ochutnávky vín.

„Zakoupili jsme opravdu kvalitní kávovar a absolvovali důkladné školení, takže si troufám říct, že budeme nabízet vynikající kávu,“ pozvala Hana Růžičková, jež ze strany některých obyvatel města zaznamenala narážky na to, že i kavárnu provozuje kulturní informační centrum, přičemž ji nenabídlo k pronájmu soukromému subjektu. „Chceme tady zachovat vysokou úroveň nabízených služeb a zároveň co nejdéle zachovat zdejší prostory v současném krásném stavu. To by se ale v případě pronájmu nemuselo podařit,“ zdůvodnila Hana Růžičková.

Na současné práce za více než 30 milionů naváží v budoucnu ještě úpravy prostranství kolem bývalého kostela včetně vytvoření pítka. „Nebylo jednoduché práce zkoordinovat,“ vrátil se k problémům kolem dotačního zdroje Lukáš Bednář, obchodní ředitel dodavatelské stavební firmy Vidox. „Měli jsme na tuto zakázku naplánované kapacity a když se práce zastavily, museli jsme pro zaměstnance shánět náhradní pracovní náplň. Poté, co se problémy kolem dotace vyřešily, jsme se zase rychle museli vrátit k práci, aby se stihl stanovený termín,“ popsal peripetie Lukáš Bednář.

Úsilí se však vyplatilo, což potvrdil i Roman Lavička z českobudějovického pracoviště Národního památkového ústavu. „Ve Velešíně se podařilo téměř nemožné, a to zachovat sice bývalou, ale církevní památku, a přitom pro ni nalézt smysluplné využití. Městské muzeum z tohoto hlediska považuji za ideální,“ ocenil odborník.