Zatímco ještě minulý týden nebylo po dětech na autobusové zastávce Špičák v Českém Krumlově takřka vidu ani slechu, tento týden už je situace jiná. Škola začala a Špičák je plný školáků, jež jsou závislí na dojíždění. Víte, jak si krátí čekání? Jídlem!

12.20: Na Špičáku postávají převážně starší lidé. Sem tam se nějaké děcko najde, ale to spíše pouze prochází.

12.30: Děti pomaloučku přibývají. Na tvářích mají rozjařené úsměvy. Aby ne, vždyť jim školní den skončil. Nyní přijdou pořádné radovánky. Nebo snad učení? „Radovánky!“ má jasno dvojice klučinů ze Základní školy T. G. Masaryka Český Krumlov.

12.35: Od nedalekého gymnázia se hrne hlouček starších chlapců. Chvíli přešlapují a nakonec se vrhají na místní stánek s občerstvením. „Jdeme zase zpátky, odskočili jsme si jen na oběd,“ říká jeden z nich.

12.38: Počasí se zhoršuje. Vítr fičí a do toho mrholí. Lidé se zakuklují a míří pod přístřešek. „Nevíte, kdy to jede do Budějc?“ ptá se mě malá vykulená holčička. V kolik to jede do Budějovic nevím, v každém případě ale vím, že z této strany Špičáku se dívka do Českých Budějovic nedostane. Posílám ji proto na druhou stranu silnice. Omyly, kdy lidé neví, na jaké straně zastávek na Špičáku stát, jsou poměrně časté. A to i přesto, že informační cedule jasně upozorňují, jakým směrem autobusy jedou. I tak jsou někteří lidé zmateni.

12.45: Stánek s občerstvením je opět v okupaci partičky školáků. Ti se tentokrát srazili ze dvou škol – ze ZŠ T.G. Masaryka a ZŠ Linecká. „Jsme sice z jiných škol, ale jsme kamarádi. Jezdíme pak spolu nahoru do Domoradic,“ vysvětluje páťák Ivan Gábor ze ZŠ T. G. Masaryka. I když je školní rok teprve na začátku, přály by si děti zase prázdniny. „První den byl super! Druhý den ještě šel. Ale ten třetí už mě fakt nebavil, takže bych rád zase pořádné volno,“ směje se Gábor.

12.50: Ačkoliv by si člověk mohl myslet, že se ve škole ještě nic moc akčního neděje, opak je pravdou. „Už mám za sebou první pětku. Nadšený z ní nejsem,“ říká poklesle Nikolas Sivák z 5.A ZŠ Linecká.

13:00: Zastávka připomíná menší jídelnu. Snad každé dítě drží v ruce hamburger, hranolky či párek v rohlíku. A když ne, olizuje alespoň lízátko. Jako jeden klučík, který neustále přepočítává peníze. Nakonec vítězně vytahuje jednu korunu a jde si pro žvýkačku.

13.10: „Holky, to je vrchol všeho. Víte, kdo po mně jde? Rosťa,“ chichotá se jedna dívka. „Rosťa bude asi dost dobrý frajer,“ trousí ironickou poznámku postávající dvojice starších mužů.

13.13: Školní rok sotva začal a děvčatům se evidentně pořádně zapalují lýtka. „Hele, on se mi normálně líbí. Je to dost divný,“ svěřuje se kamarádce jedno z děvčat.

13.20: Přes Špičák projíždí parta motorkářů z ciziny. Očividně zkoumají, kudy se dostat do centra města. Bouřící mašiny okamžitě přitahují zrak snad všech školáků okolo. A nejen jich. „Hej, já chci s vámi!“ křičí za motorkářskou partou chlapec na kolečkových bruslích.