Celý region, stejně jako celá republika, čekal ve středu na to, jak se Svaz odborářů služeb a dopravy rozhodne. Zda ve čtvrtek ráno vyjedou vlaky a autobusy, zda se lidé dostanou do práce, děti do škol, nemocní k lékaři a podobně.

Glosu Zdeňka Zajíčka (Ne)stávka a (za)stávka si můžete přečíst ZDE!

10:50 - „Čekáme na výsledky jednání Poslanecké sněmovny,“ zní ze všech telefonů shodné odpovědi. Z krajského úřadu, od odborářů, od soukromých autodopravců stále přicházejí rozporuplné informace.

11:00 - I kdyby stávka byla, doprava vyjede, tak zní poslední čerstvá zpráva. Tedy zase všechno jinak? „Koalice dopravních odborů vyhlásila na čtvrtek stávku kvůli zdanění benefitů,“ stojí psáno v oficiální zprávě krajského úřadu.

„Od 4:00 do 9:00 hodin bude na mnoha místech republiky ochromen provoz na železnici i v autobusové dopravě. Jihočeši se ale bát nemusejí. V Jihočeském kraji se stávka dotkne pouze vlakových spojů.“

Tato slova stojí v oficiální zprávě krajského úřadu s tím, že Jihočeský kraj uzavřel dohodu s jedenácti autobusovými dopravci, kteří zajistí náhradní dopravu na stávkou ochromených úsecích železnice.

Kraj chce autobusy platit ze svého, což ho bude stát 125 tisíc korun, ale 300 tisíc zároveň ušetří za to, že neproplatí Českým drahám za neodbavené vlaky.

11:05 - Sedám do auta a přejíždím z Černé v Pošumaví do Kájova.

11:15 - Zastavuji se na kájovském nádraží. Hledám, coby možný cestující vlakem, nějaké vyvěšené upozornění na stávku nebo informace o náhradních spojích. Nikde nic.

11:20 - Ťukám na dveře dopravní kanceláře. Představuji se, ptám se: „Potřeboval bych vědět něco o tom, zdali bude, nebo nebude ve čtvrtek stávka.“ „To se musíte zeptat pana prezidenta. Podle toho, jestli zákon podepíše, nebo ne,“ zní odpověď. Vychází výpravčí Jitka Draxlerová. Přiznává, že opravdu neví, zdali ráno vlaky vyjedou, či nikoliv.

Zahajujeme rozhovor. Ptám se, proč se vlastně má stávkovat. „Drážní zaměstnanci měli vždycky své určité výhody, tedy ony oficiální benefity, ať už to jsou režijní jízdenky nebo něco podobného,“ vysvětluje výpravčí.

„A oni nám je postupně ruší nebo omezují,“ dodává s tím, že například za režijní jízdenku zaměstnanec zaplatil dvě stovky ročně a pak mohl jezdit takřka bez omezení, jak bylo nutno. Podle návrhů nových zdanění by za tuto jízdenku měl údajně zaplatit mnohonásobně více.

„Máme například smlouvu s vedlejší restaurací ohledně obědů. Menu stojí 57 korun, zaměstnanec si platí 32 a zbytek doplácí dráha. Podle nových návrhů by se snad měly rušit i tyto příspěvky na stravu,“ nastínila další z problematických bodů Jitka Draxlerová.

11:40 - Volám do redakce. Ani kolegové nevědí nic nového, nezbývá, než čekat. Vyrážím zpět do Českého Krumlova. V uších mi zní věta, kterou jsem na nádraží zaslechl: „Lidi jezdí vlakem čím dál tím méně.“ Asi je to pravda.

Snažím se rozvzpomenout na to, kdy jsem naposledy seděl v nějakém z nich. Už je to drahně let. Proč vlastně? Vždyť vlaky jsem měl vždycky rád. Jenomže auto mám zaparkované před domem a nádraží vzdušnou čarou kilometr od něj. Po příjezdu se dozvídám, že stávka nebude.