Národní památkový ústav v Českých Budějovicích nominoval tři počiny: nález dvoulodního sálu městského panského sídla v Českém Krumlově v kategorii Objev, nález roku, celé kulturně společenské centrum „Port 1560“ v Českém Krumlově v kategorii Prezentace a popularizace a do třetice rekonstrukci zámečku Terezínov v Albeři u Nové Bystřice v kategorii Záchrana památky

Nález dvoulodního sálu městského panského sídla v Českém Krumlově v kategorii Objev, nález roku

Během revitalizace bývalého vdovského sídla Anny z Roggendorfu († 1562), matky posledních Rožmberků, se v přízemí objektu podařilo objevit reprezentativní pozdně gotický dvoulodní sál s renesanční malovanou klenbou.

„Od 18. století sloužil objekt jako úřední budova a byty zaměstnanců panského pivovaru,“ informuje Daniel Šnejd z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. „Původní vnitřní dispozice gotického sálu tak zůstala skryta vlivem řady změn a vestaveb.“

Podle zjištění památkáře Romana Lavičky z NPÚ prozrazuje způsob opracování kamenných prvků a kamenické značky na nich, že byl sál budovaný již v letech 1490–1500 na přání rožmberského vladaře Petra IV. z Rožmberka. Původně sloužil pravděpodobně ke společnému stolování rodiny majitele, šlechty, dvořanů a dalších hostů, pořádání oslav nebo jako shromažďovací prostor.

Pojetí sálu dokládá vysokou úroveň architektury, kamenického a stavebního řemesla na přelomu 15. a 16. století. „Po několika stoletích se podařilo v původní podobě obnovit dvoulodní profánní prostor, který nemá v rámci jižních Čech obdoby,“ dodává Daniel Šnejd.

Kulturně společenské centrum „Port 1560“ v Českém Krumlově v kategorii Prezentace a popularizace

Rozsáhlý komplex budov pivovaru Eggenberg byl před zahájením prací v roce 2021 v neutěšeném stavu. Díky příkladné spolupráci investora s Národním památkovým ústavem se podařilo významnou část areálu revitalizovat a zpřístupnit veřejnosti.

„Pivovar byl poslední z velkých areálů městské památkové rezervace Český Krumlov, který po roce 1989 neprošel památkovou obnovou a veřejnosti byl zpřístupněný pouze ve velmi omezené míře,“ sděluje Daniel Šnejd. Některé jeho objekty byly ještě nedávno využívané pro pivovarský provoz, ale většina prostor byla již bez využití. „Díky investorově vstřícnosti a ochotě ke spolupráci s NPÚ mohl souběžně se stavbou probíhat odborný průzkum přinášející nové poznání o stavebním vývoji a historii komplexu,“ kladně hodnotí Šnejd. V prostoru bývalého hvozdu a varny bylo zachováno historické zařízení na vaření piva z přelomu 19. a 20. století, které se stalo součástí expozice nového muzea pivovarnictví. Ve zpřístupněném podkroví je prostřednictvím skleněné lávky možná prohlídka výjimečně hodnotného renesančního krovu. Revitalizací prošlo také nádvoří a přilehlá pivovarská zahrada. Areál je využíván pro kulturní a společenské akce.

Rekonstrukce zámečku Terezínov v Albeři u Nové Bystřice v kategorii Záchrana památky

Empírový zámeček s barokními prvky na východním okraji obce Albeř je jedním z nemnoha příkladů památek, které se ocitly na hraně totální destrukce, a přesto se je podařilo vzkřísit k novému životu.

Zámeček byl postaven v letech 1810–1815 pro hraběnku Marii Terezii Trauttmansdorffovou. Po zestátnění v polovině 20. století jej postupně využívaly dřevařské závody, státní statek a národní podnik Kablo. „Socialistické hospodaření a časté převody majetkových práv se na technickém stavu zámečku Terezínov neblaze podepsaly, a ten se tak v osmdesátých letech 20. století nacházel v těžce havarijním stavu,“ říká Šnejd a dodává, že „obvodové zdi s fragmenty původní interiérové výzdoby byly silně narušené, objekt byl bez střechy i krovu a klenby v přízemí zřícené.“

Po roce 1990 nový majitel zahájil postupnou záchranu objektu s cílem obnovit památku do jejího, pokud možno, původního vzhledu. Obnova fasády včetně dveří a oken byla dokončena v roce 2023 a završila tak práce na záchraně objektu.

„Obnova zámečku Terezínov je příkladem mimořádného nasazení soukromého vlastníka, který se rozhodl zasvětit část svého života a také vysoké finanční prostředky záchraně památky, jíž tak navrátil její původní malebnou krásu,“ oceňuje Šnejd.

Až do 30. září 2024 může veřejnost on-line hlasovat pro své favority na cenu NPÚ Památky děkují. Laureáti ocenění Patrimonium pro futuro, včetně držitele ceny veřejnosti Památky děkují, budou vyhlášeni 15. listopadu 2024 na slavnostním galavečeru z Nové scény Národního divadla v Praze v přímém přenosu České televize.