Z hlavního sídla centra v areálu bývalé autoškoly vedle hřbitova tak už od března docházejí terénní pracovníci vždy v pondělí a ve středu do nově zřízené pobočky na Vyšehradě. Název odloučenému pracovišti KoCeRa, jež našlo zázemí v přízemí panelového domu s městskými byty pro sociálně potřebné občany, daly samy děti, které sem pravidelně docházejí. „Pobočka se jmenuje Kocírko,“ sdělil ředitel centra Radek Cihla.

Přijít může každý

Protože se jedná o nízkoprahové zařízení, přijít sem, stejně jako do „velkého“ KoCeRa, může každý. „Omezeni jsme pouze kapacitou, která na Vyšehradě činí 20 klientů. Zatím k nám přicházejí hlavně děti z rodin, které bydlí v panelovém domě, v němž sídlí i Kocírko, ale také jejich kamarádi z okolí,“ uvedl Radek Cihla. „Chceme být našim klientům blíže, spolupráce pak bude lépe fungovat.“

Na pokrytí provozních nákladů prostor, v nichž Kocírko sídlí, město podle místostarostky Jitky Zikmundové ročně investuje přibližně sedm tisíc korun. Za málo peněz hodně muziky, chtělo by se podotknout, když terénní pracovník komunitního centra Mikuláš Horský vyjmenoval, jakými aktivitami se tady děti mohou zabavit. „Zdánlivě stereotypním opakováním jednoduchých ručních prací si děti upevňují některé poznatky, které jsou doplňkem ke znalostem získaným ve škole. Učíme se i romské nebo české lidové písničky, nezapomínáme ani na ty křesťanské,“ zmínil Mikuláš Horský.

Fotbal i tancování

Klienti Kocírka si mohou vybrat, zda chtějí volný čas trávit při krátkodobých nezávazných aktivitách, anebo činnostech takzvaně vázaných, u nichž musejí vytrvat dlouhodobě. „Jde například o tréninky fotbalového družstva, s nímž se pak účastníme některých turnajů, anebo taneční kurzy,“ doplnil Mikuláš Horský.

Do Kocírka pravidelně dochází například jedenáctiletý Pavel Štenda. „O otevření centra jsem se dozvěděl z plakátu. Nejvíce mě baví zpívání, to mi docela jde. Mám rád romské písničky, hlavně Ježíše,“ pochlubil se.
Obdobná pobočka KoCeRa by už brzy měla vzniknout i na sídlišti Mír. Zde se děti s terénními pracovníky centra sice scházejí už nyní, ovšem v nevyhovujících prostorách modlitebny. „Členové protestanské církve nám tady vycházejí vstříc, jak můžou, nicméně raději bychom se přemístili do vlastních, větších prostor,“ objasnil Radek Cihla.

Město už má připraveno řešení. „Pro další odloučené pracoviště KoCeRa vyčleníme nebytové prostory, v nichž dříve sídlila prodejna barev a laků. Už tři čtvrtě roku se nám je nedaří smysluplně pronajmout, a tak je budeme moci využít k dobré věci,“ uvedla Jitka Zikmundová.

Vyhovující je nejen umístění, ale také velikost těchto prostor, která čítá přes sto metrů čtverečních. Nová pobočka KoCeRa by tak mohla najednou pojmout až padesát klientů. „Pokud se nám prostory podaří připravit k předání tak, jak to máme v plánu, mohl by zkušební provoz na Míru začít již v září,“ naznačila Jitka Zikmundová. Doplnila, že obdobná pobočka by časem měla vzniknout také na sídlišti Plešivec.

Zde ovšem město kromě objektů školy a školky nemá žádné vlastní prostory. „A zřídit pracoviště KoCeRa ve škole by nebylo příliš vhodné – nejen z organizačních důvodů, ale také proto, že děti by v tomto prostředí trávily dobu vyučování a poté i volný čas,“ zauvažovala Jitka Zikmundová a ujistila, že hledání vhodné alternativy nekončí.