Dvě dámy z desítky těch, kterým na zahájení putovní výstavy „Červený kříž v čase“ poděkovala Yveta Stýblová, ředitelka českokrumlovského oblastního spolku ČČK, a předala jim pamětní minci ke 100. výročí vzniku této organizace.

„Dámy v Kříži nechaly celý život a srdce. Ale máme tu i jednoho muže, Jana Koloucha z místní skupiny ČČK v Hořicích na Šumavě, srdcem opravdu letitého ‚červenokřižáka‘, který pro nás dělá školení první pomoci,“ nezapomněla dodat Yveta Stýblová. „V současné době nás tu na Krumlovsku pracuje kolem dvou set členů a dobrovolníků. Sebekriticky přiznávám, že ten počet se mi tak úplně nelíbí, bývaly jich tisíce, tak snad se nám podaří současné počty navýšit.“

Nad hromádkou fotografií ze 60. a 70. let zavzpomínala na svá léta strávená ve službách Červeného kříže Irena Mrázová z Horní Plané (na velkém snímku druhá zprava). „Od roku 1964 jsem dělala velitelku hornoplánské družiny, v té nás bylo třiadvacet. Jezdily jsme s kolegyněmi po celé Šumavě. Když bylo třeba, chodily jsme také do obchodů, měly jsme průkazky a kontrolovaly jsme kvalitu potravin. Účastnily jsme se i velké-ho cvičení, při kterém se simuloval pád letadla. Děti ze škol byly namaskované jako ranění, dělali jsme rojnice, probírali jsme les a hledali a ošetřovali raněné.

ČLENKOU KVŮLI TRAGÉDII

Jedním z čestných hostů vernisáže byla Blažena Homolková (92 let, na snímku pátá zleva), která se k Červenému kříži přidala už v roce 1952, ve svých pětadvaceti letech. „Krátce před Vánoci se tehdy na Hornobránském rybníce utopily dvě děti, to byla obrovská tragédie,“ zavzpomínala. „Daly jsme se s asi osmi kamarádkami z Horní Brány dohromady a začaly jsme chodit na Červený kříž, pak se k nám přidávaly i další kolegyně z města. Napřed jsme dělaly asi pětadvacet hodin kurzu, na ten jsme chodily do dvorečku vedle bývalé švadlenky, kde je dnes restaurace Papa’s. Pak jsme chodily do klubovny na dolním náměstíčku, kde nás učil i pan doktor Jegorov, který sem přišel jako mladý kluk. Za sebou mám i devadesát šest hodin družinářského kurzu a kurz dobrovolné sestry, to jsme měly praxi v nemocnici.“

A MAZEJ DO HORSKÉ SLUŽBY!

Krumlovský chirurg a vodní záchranář Alexandr Jegorov k dobrovolnictví přivedl i Dalibora Cardu, starostu Českého Krumlova, který nosí červený kříž na svém mundúru člena Horské služby už od roku 1984. „Když jsem tu viděl fotografie dobrovolnického družstva z Chlumu u Křemže, které zakládalo horskou službu na Kleti, připomnělo mi to, jak mi pan Jegorov tehdy řekl, ať pěkně chodím dávat krev a přikázal mi: ‚A mazej do horské služby!‘ Na Kramolíně řešíme dvě stě úrazů za zimu a dalších sto padesát za léto, záchranařinu tedy dělám na plné pecky a není to nic jednoduchého. Vím, jak náročná to je práce, kolik teoretických znalostí musí dobrovolnický sbor načerpat, aby byl ve službě při jakémkoli zásahu platný. A za to všem dobrovolníkům a členům ČČK patří obrovský dík, tím spíš, že nikdo tuhle práci nedělá pro peníze.“

Výstava „Červený kříž v čase“ bude k vidění na mnoha místech Krumlovska. „V březnu je ve vestibulu na krumlovském Městském úřadě, v dubnu se přesune do knihovny v Kaplici, pak do Horní Plané, Zlaté Koruny, Vyššího Brodu nebo Hořic na Šumavě,“ dodává Yveta Stýblová.

Pomoci můžete i vy, a sice nákupem oblečení ve třech ošacovacích střediscích, které ČČK provozuje v Plešivecké ulici v Českém Krumlově, ve Větřní v Rožmberské ulici a na kaplickém náměstí.