„Za první tři měsíce letošního roku přišlo do kina průměrně na jeden film od třiceti dvou do padesáti pěti diváků,“ přiblížil včera provozovatel Kina J&K Český Krumlov Jan Jiřička. Výjimku tvoří podle něj poctivé české komedie nebo pohádky.
To potvrzují i ohlasy diváků. „Do kina chodíme tak jednou za dva měsíce, naposledy na film Líbáš jako bůh. Ten se nám opravdu líbil,“ konstatovali včera manželé Kolářovi.Na všechna jeho promítání si do kina vyrazilo 900 lidí. „Možná by se v Českém Krumlově vyplatilo multikino, protože lidé do toho českobudějovického odtud hodně jezdí,“ dodávají.
To je ale optický klam. Do multikina se často jezdí proto, že zkrátka film do Českého Krumlova ještě nedorazil. Distribuční firmy, které spoluvlastní multikina, si svým způsobem diktují podmínky. Pokud se jim promítání některých filmů v multiplexu vyplatí, nedodrží termín předání filmu do menších kin. „Do podobné situace jsme se dostali například s 3D projekcí Cesty na měsíc. Ten nám distribuce nedodala v dohodnutý čas a my jej museli promítat o měsíc později. Distributor nám raději kompenzoval ušlý zisk, protože i takový krok je pro něj výhodnější, než přerušit promítání filmu ve svém kině,“ doplňuje Jiřička.
Určitou kuriozitou je návštěvnost takzvaného Filmového klubu. Ten si může přičíst v průměru 50 lidí na jedno přestavení. Je to tedy více, než na komerční filmy. Jenomže zaměřit se čistě na klubová představení také není podle Jiřičky cestou.
Určité možnosti by mohla přinést grantová finanční podpora z Evropské unie. Ale i ta má svá úskalí. „Abychom získali nějaké peníze z unie, museli bychom promítat více, než padesát procent evropských filmů,“ nastínil včera Jiřička. „Zkusili jsme zahrát dánský, finský a švédský film, ale návštěvnost byla minimální.“
Podobný neúspěch zaznamenaly filmy o rakouském zpěvákovi Falcovi, nebo snímek o romské houslistce Cinka Panna. „Na filmy tohoto typu k nám velmi často chodili i lidé z místního romského etnika. Film jsme naplánovali na tři dny, ale dva dny z toho se kvůli nízké návštěvnosti vůbec nepromítal.“
Důležitý je i přístup zřizovatele, tedy samotného města. Například v Ústí nad Labem se vloni promítalo v letním kině zcela zdarma. „Myslím, že lidé by toho využili i kdyby tomu tady tak bylo jenom jeden měsíc. Pak by se určitě vrátili,“ dodal Jiřička.