„Samo od sebe nám do klína rozhodně nic nespadlo, bylo to tvrdě odpracované," říká Jan Vondrouš, první porevoluční starosta Českého Krumlova, při vzpomínce na dobu před dvaceti lety. Zápis prvních tří měst České republiky, tedy Prahy, Telče a Českého Krumlova v roce 1992 na Seznam světového dědictví UNESCO byl totiž jen tečkou za prací týmu lidí, která vypukla už po listopadové revoluci na samém počátku devadesátých let minulého století.
„Já už kvůli tomu chodíval po chodbách Ministerstva zahraničních věcí v jedenadevadesátém roce. Ve své podstatě se tady najednou potkal zájem jak lidí zajímajících se o památky, tak místní samosprávy i státní správy," charakterizuje z dnešního pohledu přípravy zápisu Jan Vondrouš.
Dvacet let je dlouhá doba a ať je to ze současného pohledu jak chce, dnešní den je dnem dvacátého výročí zápisu historického centra města Český Krumlov na Seznam světového dědictví UNESCO. Mezivládní výbor pro světové kulturní a přírodní dědictví zápis odsouhlasil čtvrtého prosince 1992 na svém 16. zasedání v Santa Fe.

Hlavním důvodem, proč byl Krumlov přijat do tohoto prestižního klubu například vedle egyptských pyramid, byl mimo jiné fakt, že jeho historické centrum představuje jedinečně dochovaný a vývojově uzavřený městský celek, který nebyl ovlivněn v podstatě novějším vývojem a nebude ani ve výhledu modifikován.

Podle průzkumu společnosti STEM/MARK z roku 2009 má statut památky UNESCO i důležitý podíl na návštěvnosti turistů. Krumlov díky této značce údajně navštěvují téměř dvě třetiny turistů z odhadovaného ročního objemu milionu lidí (54 % Čechů a 74 % cizinců).
A pokud by se někdo chtěl pokusit vyčíslit vliv obchodní značky UNESCO, pak se může dopočítat následujícího: Češi, kteří přijíždějí do Českého Krumlova právě kvůli označení UNESCO, tu nechají podle stejného průzkumu na tržbách ročně 268,3 milionu korun.

Cizinci přijíždějící právě kvůli označení UNESCO tu nechávají na tržbách ročně více než miliardu, konkrétně 1 396 milionů korun.

Zatím nezodpovězenou otázkou je, zdali by do města skutečně přijeli, i kdyby Krumlov na seznamu zapsaný nebyl. Ale i tak jsou to čísla závratná.
Podle Elišky Koričarové z českokrumlovského Destinačního managementu se ale v žádném případě nejedná o příjmy města jako takového: „Je to útrata návštěvníků za ubytování, stravování, vstupenky, nákupy, nikoli příjem města."