V Českém Krumlově se po dlouhých desetiletích otevřel veřejnosti areál bývalého schwarzenberského pivovaru. Uzavřela se tím další etapa jeho rekonstrukce, která tento unikátní historický objekt zachránila pro budoucí generace. Nový kulturní a společenský areál s názvem Port 1560 nabídne obyvatelům i návštěvníkům Českého Krumlova stálé expozice stejně jako bohatý program plný výstav, koncertů a vzdělávacích programů.

Pivní slavnosti se na nádvoří Portu 1560 v Českém Krumlově jsou v pátek a v sobotu 26. a 27. dubna.
Tipy na víkend z Krumlovska: Pivní slavnosti, den s indiánem nebo vernisáž

Rekonstrukce se zatím dočkaly čtyři objekty bývalého schwarzenberského pivovaru. Areál je ovšem obrovský, rozkládá se na ploše přesahující 37 000 metrů čtverečních a k jeho kompletní rekonstrukci povede ještě dlouhá cesta. „V minulosti jsme deklarovali náš zájem areál dále rekonstruovat a rozvíjet a tento zájem nadále trvá. Výstavba hotelových kapacit, wellness a konferenčního centra je ale stále ve fázi vize a konkrétní představa teprve vzniká ve spolupráci s architekty,“ prozradil Karel Vavroušek, předseda představenstva společnosti Centrum Český Krumlov a.s., která je vlastníkem areálu. „Chceme ale věřit, že postupnými kroky v souladu se zájmy města i odbornými názory pracovníků ochrany památkové péče míříme k další etapě projektu. Pohybujeme se v historicky nejcennějším území Českého Krumlova, potažmo České republiky, a proto nejsou tyto diskuze jednoduché. Těšíme se, že po dokončení těchto kroků budeme moci představit konkrétní plán na další rozvoj areálu veřejnosti, a především obyvatelům Českého Krumlova.“

Zájem o společný postup při rozvoji areálu stvrdila i smlouva o spolupráci, kterou podepsala společnost Centrum Český Krumlov a město Český Krumlov v prosinci loňského roku. Jejími signatáři za smluvní strany jsou Karel Vavroušek a Alexandr Nogrády. „Smlouva není dokumentem jasně definujícím budoucí podobu areálu či časový harmonogram revitalizace. Jedná se o dokument, ve kterém město i investor jasně stanovují, že chtějí to samé. Aby se areál podařilo zachránit celý a pomohl zkrášlovat i rozvíjet historické centrum našeho města v souladu se zájmy jeho obyvatel i návštěvníků,“ řekl starosta. „Vize společnosti Centrum Český Krumlov pro rozvoj areálu jde ruku v ruce s vizí udržitelnější formy turismu, kterou si v Českém Krumlově představujeme. Pokud bude investor postupovat citlivě vzhledem k historické hodnotě areálu jako doposud, rádi jeho snažení podpoříme.“

Obnova části areálu, dnešního Portu 1560, započala bezmála před deseti lety. V roce 2015 byla v rekonstruované části přilehlého objektu instalována technologie minipivovaru. Po několika letech tak bylo navázáno na tradici vaření piva v Českém Krumlově pod značkou Krumlov. V prosinci 2020 pak odstartovala další etapa rozsáhlé rekonstrukce. Na základě projektu ateliéru Domy Architects pod vedením architekta Ing. Jana Topinky ji realizovala společnost Metrostav a.s., divize 1 a 6. Hlavním cílem rekonstrukce byla revitalizace čtyř budov areálu bývalého krumlovského pivovaru: portál čili vstupní brána do pivovaru, ve které se nyní nachází návštěvnické centrum, novogotická varna, architektonický i technologický skvost, hvozd, kde se tzv. hvozdil slad, tedy sušil naklíčený ječmen a kde se dnes mísí sladovnická technologie s výjevy fantaskními, a budova ústřední, architektonický unikát, goticko-renesanční palác hraběnky Anny z Rogendorfu s rozsáhlou stálou expozicí života v podzámčí i galerií.

„Genius loci tohoto místa je unikátní. Těší mne, že se nám již podařilo zachránit jeho podstatnou část a zpřístupnit ji veřejnosti, přestože byl celý historický areál v žalostném, takřka havarijním stavu,“ vysvětlil Karel Vavroušek, „Zrekonstruovaným budovám jsme se kromě precizní obnovy restaurováním historicky cenných konstrukcí rozhodli navíc vtisknout i zcela nový architektonický rozměr. Například v PALÁCI se nám podařilo zrestaurovat rozsáhlý unikátní krov z 16. století, kterým lze nyní procházet po zabudované skleněné lávce. V návštěvnickém centru jsme zase propojili původní renesanční psaníčková sgrafita s unikátními moderními skleněnými a ocelovými konstrukcemi“.

Využití rekonstruovaných objektů

Palác Anny z Rogendorfu, matky Viléma z Rožmberku a Petra Voka, pochází z 16. století. Je nejstarší, historicky nejcennější budovou celého areálu a obsahuje nejrozsáhlejší část expozic věnovaných životu na přelomu 19. a 20. století. „Na návštěvníky zde čeká stálá interaktivní expozice, která představuje život v podzámčí. Při jejím zpracování jsme se zaměřili na život střední společenské vrstvy na přelomu 19. a 20. století. Naši návštěvníci si tak mohou některé aspekty běžného života měšťanstva vyzkoušet/zažít na vlastní kůži,“ osvětlil ředitel areálu Miroslav Březina. „V části paláce kromě zmiňované stálé expozice probíhají výstavy grafik ve spolupráci se Sdružením českých umělců a grafiků Hollar a nejrůznější umělecké dílny pro děti i dospělé.“

Budovy hvozdu a varny jsou v souladu s jejich původním účelem zasvěcené faktu, že jak areál, tak i město Český Krumlov jsou historicky spjaté s pivovarnictvím. „Tradice vaření piva ve městě sahá dávno do minulosti, kde jedním ze zásadních milníků je právě rok 1560, kdy se sjednotila panská výroba piva do předzámčí. Je proto logické, že se například v bývalé varně věnujeme prezentaci uchovaných technologických zařízení z roku 1867, která sloužila k výrobě piva. Důvodem je i to, že pivo pod značkou Krumlov se v našem areálu od roku 2015 opět vaří, a naši návštěvníci ho mohou ochutnat například v přilehlé pivovarské restauraci,“ dodal ředitel.

Obec Přední Výtoň odstranila z Vítkova Hrádku starou vyhlídkovou plošinu. Takhle vypadá dřevo z ní. Pokud se zadaří, do léta tam vyroste plošina nová.
Shnilé trámy, upadlé zábradlí. Vítkův hrádek je bez rozhledny, už se chystá nová

V rekonstruované Pivovarské zahradě se mohou obyvatelé i návštěvníci Českého Krumlova těšit na koncerty a představení pod širým nebem. „Již tradičně chceme spolupracovat s Mezinárodním hudebním festivalem a podílet se na dalších akcích, které mají ve městě tradici. Například na Slavnostech pětilisté růže nebo Svatováclavských slavnostech. Ale máme v plánu i další koncerty a jiné akce, jejichž termíny budeme průběžně zveřejňovat na našich webových stránkách,“ doplnil Miroslav Březina.

Záchrana pivovaru vyšla na více než 300 milionů korun

V revitalizaci krumlovského pivovaru hrály významnou roli finance z fondů Evropské unie, přesněji z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) pro období 2014–2020. Podle dat Ministerstva pro místní rozvoj ČR tento program podpořil celkem 867 kulturních projektů a pomohl k obnově celkem 163 kulturních památek napříč republikou. K dalším významným kulturním památkám podpořeným z tohoto programu patří například zámky v Litomyšli a Telči nebo Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Právě dokončená rekonstrukce části krumlovského pivovaru stála investora Centrum Český Krumlov více než 300 milionů korun bez DPH a 169,6 milionu Kč z této částky bylo pokryto dotací ze zmiňovaného operačního programu. „Podle dat Ministerstva pro místní rozvoj ČR jsme získali pátou nejvyšší jednorázovou dotaci z IROP za období 2014–2020, což bylo pro záchranu památky v takovém rozsahu mimořádně důležité,“ vyčíslil Karel Vavroušek.